Zahraniční vztahy

Informace k novému, jednotnému volebnímu řádu školských rad

Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Kraje Vysočina informuje, že Rada Kraje Vysočina schválila dne 25. 8. 2009 Pravidla Rady Kraje Vysočina, jimiž se vydává jednotný volební řád pro školské rady při základních, středních a vyšších odborných školách zřizovaných Krajem Vysočina. Tento jednotný volební řád nahradil dosavadní Pravidla Rady kraje Vysočina pro zřizování školských rad při základních, středních a vyšších odborných školách zřizovaných Krajem Vysočina, schválená dne 21. 6. 2005.

K aktualizaci volebního řádu musel kraj přistoupit v reakci na novelu školského zákona č. 49/2009 Sb., který vedle výslovné úpravy případů skončení funkce člena školské rady před uplynutím jeho funkčního období zakotvil též základní pravidla pro předčasné a doplňovací volby volených členů školských rad.

Další důležitou změnou je, že vydáním jednotného volebního řádu byly dnem 25. 8. 2009 nahrazeny dosavadní volební řády vydané pro jednotlivé základní, střední a vyšší odborné školy kraje a změněné usnesením rady kraje dne 25. 10. 2005. Nevyužijí-li tedy napříště volební komise zmocnění organizovat volby členů školských rad ve vlastní škole odlišným způsobem (čl. 2 odst. 3 jednotného volebního řádu), budou volební komise postupovat ve všech věcech podle jednotného volebního řádu. Rada kraje nebude vydávat individuální volební řády školských rad při jednotlivých školách.

Komentář k jednotlivým článkům
jednotného volebního řádu
ze dne 25. 8. 2009

K preambuli:

V preambuli zřizovatel lapidárně – přehledně a pro rychlou informaci shrnuje smysl a pravomoci školských rad a vyslovuje úctu k těm, kdo se ve školských radách ve svém volném čase angažují, ačkoliv jim z toho neplynou žádné nároky (na náhradu mzdy nebo platu, na cestovné apod.). Že je členství ve školské radě čestné, říkal čl. 4 odst. 5 dosavadního volebního řádu z roku 2005.

K čl. 1:

V odst. 2 se výslovně stanoví, že jednotný volební řád se vydává pouze pro školy, jejichž činnost vykonává právnická osoba zřizovaná Krajem Vysočina, a nikoli obcemi nebo jinými osobami. V názvu pravidel je z úsporných důvodů užit zkrácený opis „škola zřizovaná krajem“.

V odst. 3 se stanoví, že pro posuzování základních otázek činnosti školských rad, včetně jejich obnovování, se souběžně s jednotným volebním řádem vždy použije i školský zákon. Tento přístup zvolil zřizovatel proto, aby se do pravidel neopisoval zákon. Typickým projevem je např. čl. 6 navrhovaných pravidel, který stanoví jen „další případ skončení funkce člena…“, přičemž jiné důvody stanoví přímo školský zákon.

K čl. 2:

V tomto článku se vymezují základy postavení volební komise. Doposud byla tato ustanovení roztříštěna ve třech článcích. Pokud spolu logicky souvisely, dala je tato pravidla k sobě.

Důležitý odst. 2, který byl obsažen již v dosavadních pravidlech, dává volební komisi možnost volby jako celek nebo jejich část zorganizovat jinak, než jak stanoví jednotný volební řád, pokud bude zajištěna hodnověrnost a demokratičnost volebního procesu. Přijetím koncepce jednotného volebního řádu a opuštěním koncepce jejich plurality se odstraňuje poněkud sporná skutečnost, že i když škola měla „svůj“ volební řád vydaný zřizovatelem, nakonec stejně mohla volební komise postupovat podle místních zvyklostí, i když v koncepci plurality mohla na zřizovateli chtít svůj odchylný postup podle místních zvyklostí výslovně zakotvit ve „svém“ volebním řádu. Tento požadavek již napříště nemá v pravidlech oporu.

K čl. 3:

Článek rekapituluje, kdo je osobou oprávněnou k volbám členů školské rady. Smysl je zejména v zavedení zkratky „oprávněná osoba“. Oprávněné osoby se podle školského zákona rozpadají do dvou volebních sborů: volebního sboru zákonných zástupců nezletilých žáků, a zletilých žáků a studentů, a volebního sboru pedagogických pracovníků školy (nikoli školských zařízení, jejichž činnost příspěvková organizace mimo školu nebo školy vykonává, jako např. vychovatele domovů mládeže).

K čl. 4:

Článek je taktéž převzat z dosavadních pravidel. Doplněno je ustanovení, od kdy nejdříve přijímá volební komise návrhy na kandidáty.

K čl. 5:

Ustanovení v podstatě přebírá dosavadní úpravu.

K čl. 6 a 7:

Články doplněny v reakci na změnu školského zákona, která zavedla instituty předčasných voleb (tj. nahrazení současného člena školské rady novým hlasováním) a doplňujících voleb (tj. voleb na uprázdněné místo člena školské rady).

Podle ustanovení školského zákona se předčasné volby mohou konat, požádá-li o to ředitele školy alespoň většina voličů oprávněných volit tohoto člena školské rady, tzn. většina zákonných zástupců nezletilých žáků, resp. zletilých žáků a studentů, která je podle volebního řádu nezbytná ke zvolení člena školské rady. Vzhledem k tomu, že dosavadní volební řád i jednotný volební řád počítá s tím, že zvolen je kandidát i s jen prostou většinou hlasujících, stanoví se jako nezbytná podmínka ke zvolení nového člena školské rady v předčasných volbách dosažení alespoň téhož počtu hlasů, kolika byl zvolen člen školské rady, do jehož funkce se předčasné volby konají; pokud došlo k ustanovení volených členů školské rady jinak (čl. 2 odst. 3), musí být i v předčasných volbách zajištěna hodnověrnost a demokratičnost, zejm. v zájmu přinejmenším zachování míry legitimity člena školské rady. Podmínka počtu hlasů se vždy posuzuje jen v rámci daného volebního sboru oprávněných osob.

Odstavec 3 pamatuje na situace, kdy zákonní zástupci a zletilí žáci a studenti nezvolili svého nebo své zástupce do školské rady (nikdo nebyl nominován, nikdo nevyužil volebního práva…) a ředitel školy jmenoval tyto zbývající členy školské rady sám. V tomto případě zájem na legitimitě zástupců vedl zřizovatele k tomu, aby umožnil vyvolat hlasování jakémukoliv počtu oprávněných osob. V dalším se postupuje podle obecných pravidel.

Čl. 8:

Článek využívá možnosti, kterou školský zákon dává, stanovit jako případ ztráty funkce člena školské rady případ, kdy se člen školské rady opakovaně a bez omluvy neúčastní zasedání školské rady.

Dosavadní volební řád při absenci zákonné úpravy stanovoval řadu případů zániku funkce člena školské rady, jako uplynutí funkčního období, odstoupení, odvolání, úmrtí, zrušení školské rady, odsouzení člena pro úmyslný trestný čin, konec pracovního poměru zaměstnance ke škole, ukončení vzdělávání žáka ve škole atd. Praxe ukázala, že některé tyto důvody jsou sporné (zrušení školské rady zřizovatelem), jiné zbytečně přísné (požadavek těsného vztahu člena školské rady ke škole, ať už skrze žáka nebo studenta školy, nebo pracovním poměrem ke škole). OŠMS v tomto případě v loňském roce přijal oficiální podnět jedné školské rady, aby tento problém vyřešil. K řešení přistoupil až po schválení novely školského zákona, která se týkala i školských rad, a nabytí její účinnosti.

Čl. 9:

Článek obsahuje běžná závěrečná ustanovení. Zrušují se dosavadní Pravidla Rady kraje pro zřizování školských rad při základních, středních a vyšších odborných školách zřizovaných Krajem Vysočina z roku 2005, a to včetně volebního řádu a jeho změny. Vydáním jednotného volebního řádu byly zrušeny dosavadní volební řády jednotlivých škol podle zrušovaných Pravidel z roku 2005.