Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Už podruhé jsme udělovali záslužné medaile kraje Vysočina za výrazné zásluhy v oblasti integrovaného záchranného systému. V loňském roce to bylo na podzim, letos jsme se rozhodli pro „jarní udělování“, aby se všechny obdobné ceremonie nekonaly najednou až koncem roku. To jen pro vysvětlení, podstatnější je obsah pěkného slavnostního večera.

Pro jistotu připomenu, co znamená samotný termín „integrovaný záchranný systém“. Vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). Vždy, když bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, existoval zájem využívat tuto spolupráci pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události. Spolupráce uvedených složek na místě zásahu v nějaké formě existovala vždy. Dnes je ovšem tento systém propracovaný a propojený. Jistěže nic na světě nefunguje bez zaskřípění – jak techniky, tak lidského faktoru. Ale troufnu si říct, že naše bezpečnost je dnes v tomto systému zajištěna velmi solidně.

Vysočina jako první kraj a zatím jediný v České republice začala pravidelně udělovat medaile za zásluhy v této oblasti. Nejde jen o profesionální hasiče, policisty, záchránáře, ale taky o obětavé dobrovolníky, kteří se nejrůznějšími způsoby podílí na ochraně a záchraně majetků, zdraví a často doslova i životů našich občanů. Právě například dobrovolní hasiči navazují na nejlepší tradice českého venkova a zaslouženě byli ohodnoceni jako rovnocenní mezi svými profesionálními kolegy.

Takový slavnostní večer, jaký jsme zažili minulé pondělí v Horáckém divadle, má svůj význam i jako přátelské setkání těch, kteří záchranářství všeho druhu zasvětili své životy. K důstojnému průběhu přispěli i mladí hudebníci ze Shadow Quartetu svým brilantním až strhujícím předvedením filmových a muzikálových melodií. Při poslechu těch romantických i vážných působivých melodií mě napadlo, jak často nás dojímají umně zpracované  vymyšlené příběhy, zatímco někdy zapomínáme vnímat dost pozorně osudy lidí kolem nás. Ty jsou často taky dramatické či romantické. A byl jsem rád, že jsem mohl ten večer gratulovat skutečným postavám ze skutečných životů, trochu nadneseně řečeno – hrdinům všedních dnů.

Nemohu zde vyjmenovávat všech dvacet sedm postav z pódia. Ovšem za těmi oceněnými vnímám i dlouhou řadu všech, díky jimž se cítíme bezpečnější, díky jimž víme, že nás společnost nenechá na holičkách, že se v nouzi dočkáme pomoci od hasičů, policistů, záchranářů, ale často taky od našich nelhostejných spoluobčanů.

Za to bych rád  všem oceněným i těm „bezejmenným“ poděkoval.

Jiří Běhounek

hejtman Vysočiny