Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina

„Karmelská pouť v heřmanovské farnosti je příkladem tradiční lidové zbožnosti v oblasti Podhorácka. Samotný vznik a založení pouti jsou spojeny s živým snem a zjevením Panny Marie, které se stalo porodní bábě Julii Jenišové-Lundové z Heřmanova u Velké Bíteše a která uposlechnutím výzvy založila bratrstvo, nechala vyhotovit sochu Panny Marie a spolu s místním farářem uspořádali slavnost se svěcením sochy a následným průvodem se sochou. To vše se odehrálo na sklonku první světové války v roce 1918. Od tohoto roku je pouť tak, jak je v dochovaných pramenech popsána, kontinuálně slavena vždy okolo svátku Panny Marie Karmelské 16. července. V současné podobě se skládá z několika pevně daných úseků, kterým vévodí příprava na slavnost včetně stavění máje, pěší průvod s nesením sochy od výchozí kapličky ve Vidoníně přes obce Radňoves, Nová ves do Heřmanova, mše svatá a rovněž část zábavní. Slavná mše svatá celebrovaná na širokém prostranství v obci Heřmanov splňuje liturgická pravidla římskokatolické církve a bývají na ni zváni kněží i z různých vzdálenějších farností a děkanátů. Karmelská pouť se stává pro svůj původ a sto let trvající tradici ojedinělým regionálním jevem“, popisuje Silva Smutná, etnografka Muzea Vysočiny Třebíč, která Bábinu pouť podrobně dokumentovala ve všech souvislostech v průběhu celého roku.  

Nositeli statku Karmelská pouť ve farnosti Heřmanov jsou Římskokatolická farnost Heřmanov a obce  Heřmanov, Nová Ves, Radňoves a Vidonín, na jejichž území je statek prezentován. „Každý zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina je prestižní záležitostí a zapsání Karmelské pouti ve farnosti Heřmanov je důležitým krokem pro zachování statku dalším generacím. A úkolem naší generace je také udržovat zájem obyvatel regionu o místní tradiční lidovou kulturu, jejíž nedílnou součástí lidové náboženské pouti bezesporu jsou“, říká Katina Lisá, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury třebíčského muzea.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina tak v současné době tvoří již 7 položek:

1/2014 Běh o Barchan

2/2014 Skřipácká muzika na Jihlavsku

3/2014 Betlémská cesta v Třešti

4/2015 Obchůzka královniček na Velkobítešsku

5/2016 Historický morový průvod v Brtnici

6/2017 Jihlavský havířský průvod

7/2018 Karmelská pouť ve farnosti Heřmanov

Čtyři z nich, Běh o Barchan, Skřipácká muzika na Jihlavsku, Betlémská cesta v Třešti a Historický morový průvod v Brtnici, jsou zapsány na prestižním Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Podrobnější informace jsou k dispozici na stránkách Muzea Vysočiny Třebíč nebo na webu Kraje Vysočina v sekci Kultura, památky a cestovní ruch

Pozn.: Zápis nemateriálních statků na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina upravují Pravidla Rady Kraje Vysočina pro vedení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina č. 12/13 ze dne 26. 11. 2013.

Foto: Muzeum Vysočiny Třebíč, p. o. - Silva Smutná, Jitka Katovská

• Lenka Novotná, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz