Zahraniční vztahy

„I v letošním roce jsme pro starostky, starosty a ostatní zájemce z řad územních partnerů připravili bohatý program s přehledem nejvýznamnějších a nejžádanějších dotačních titulů, které obcím pomáhají financovat investiční i měkké projekty, včetně přeshraniční spolupráce,“ přiblížila náměstkyně hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Hana Hajnová.

V rámci programu konference vystoupila za Centrum pro regionální rozvoj ČR ředitelka Územního odboru IROP pro Kraj Vysočina Renáta Marková a pohovořila o dotačních možnostech pro obce v Integrovaném regionálním operačním programu 2021–2027, včetně novinek v oblasti administrace a kontrol projektu, přehledu informačních zdrojů a nabízené podpory pro žadatele (online konzultační servis, semináře pro žadatele a příjemce a další). Podporované oblasti zahrnují širokou škálu témat od základního a středního školství, neformálního a zájmového vzdělávání přes sociální služby, zdravotnictví a dopravu až po sociální bydlení, zelenou infrastrukturu měst a obcí či kulturu a doprovodnou infrastrukturu cestovního ruchu. Nově mohou v IROP 2021–2027 obce žádat také o podporu jednotek sborů dobrovolných hasičů, se zaměřením na požární zbrojnice, pořízení materiálně technického vybavení nebo umělé zdroje požární vody, naopak podporovány už nebudou místní a účelové komunikace nebo sociální podnikání. Výzvy v jednotlivých specifických cílech jsou vyhlašovány průběžně od srpna 2022 jak pro individuální projekty, tak pro projekty v rámci integrovaných nástrojů (CLLD a ITI), vždy samostatně pro přechodové a pro méně rozvinuté, případně více rozvinuté regiony.

O možnostech podpory z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 informovala účastníky Anna Botová z Odboru adaptace na změnu klimatu Ministerstva životního prostředí. Ve svém příspěvku se zaměřila na opatření v oblasti přizpůsobení se změnám klimatu, prevence rizik a odolnosti vůči katastrofám a v oblasti posílení biologické rozmanitosti, zelené infrastruktury v městském prostředí a snížení znečištění. Jedná se např. o tvorbu či obnovu vodních prvků v krajině včetně sídel, úpravu lesních porostů, zakládání a obnovu veřejné sídelní zeleně, podporu péče o přírodní stanoviště a ohrožené druhy, péče o chráněná území, budování návštěvnické infrastruktury a mnoho dalších. Míra podpory dosahuje dle typu opatření a příjemce až 100 % způsobilých výdajů a v administraci některých typů projektů budou uplatňovány tzv. zjednodušené metody vykazování, které mají za cíl snížit administrativní náročnost pro příjemce podpory.

Na konferenci dále přijal pozvání Karel Benedikt z Odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu a představil vybrané možnosti podpory pro obce v rámci Národního plánu obnovy, se zaměřením na snižování energetické náročnosti veřejného osvětlení v obcích. Národní plán obnovy současně podporuje také neinvestiční aktivity, konkrétně například poradenské a asistenční služby tzv. Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS), včetně mobilních, či osvětové činnosti místních akčních skupin. Další možnosti financování nabízí Ministerstvo průmyslu a obchodu ze státního programu Efekt, který na rok 2023 připravuje např. podporu zpracování místních energetických koncepcí či zavádění energetického managementu.

Obce patří k tradičním žadatelům a úspěšným realizátorům také v programu přeshraniční spolupráce Interreg Rakousko – Česká republika. Možnosti podpory z tohoto programu v novém programovém období 2021–2027 shrnul Petr Holý z Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina. Nový program plynule navazuje na témata podporovaná v předchozím období, tedy posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací, životní prostředí, rozvoj lidských zdrojů a udržitelné sítě a institucionální spolupráce, a opět se v něm počítá i s podporou méně rozsáhlých a méně finančně náročných projektů v rámci tzv. Fondu malých projektů. Oficiální spuštění programu je plánováno na kick-off konferenci 12. prosince 2022 v rakouském Retzu a uzávěrka první výzvy se předpokládá v únoru nebo březnu 2023. I tento program chystá pro žadatele zjednodušení v oblasti vykazování některých typů výdajů, především s využitím paušálních sazeb nebo jednotkových nákladů, což by se mělo projevit i v rychlejším proplácení dotace.

Program konference uzavřela ředitelka Odboru správy národních programů Ministerstva pro místní rozvoj ČR Miroslava Tichá, která seznámila starosty s aktuálními a připravovanými národními dotačními programy v oblastech podpory rozvoje regionů, bydlení a cestovního ruchu. Ke dni 16. 11. 2022 byla vyhlášena výzva Obnova obecního a krajského majetku po živelní pohromě v roce 2021 s alokací 700 mil. Kč a do konce roku 2022 se dále počítá s vyhlášením výzev v končících programech na podporu cestovního ruchu (140 mil. Kč) a bezbariérových obcí (15 mil. Kč).

Jeden z nejpoptávanějších programů, Podpora rozvoje regionů 2019+, vyhlásí výzvy v 1. čtvrtletí 2023, počítá se primárně s dotačními tituly Podpora obnovy místních komunikací a Rekonstrukce a přestavba veřejných budov, přičemž žádat budou moci pouze obce do 3 000 obyvatel v podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova. Na žadatele čeká také několik změn v oblasti hodnocení, zvýhodněni budou žadatelé ze strukturálně postižených regionů a z tzv. hospodářsky a sociálně ohrožených území, která na Vysočině zahrnují území 8 z 15 obcí s rozšířenou působností. Žadatel bude rovněž bonifikován, pokud svůj projektový záměr zanese do centrální databáze ISPZ, tedy Informačního systému projektových záměrů, spravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj.

Na rok 2023 dále Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje nové dotační programy, a to Podpora bydlení (500 mil. Kč), Podpora územně plánovacích činností (45 mil. Kč), Národní program podpory cestovního ruchu v regionech (350 mil. Kč) a Podpora architektonických a urbanistických činností (5 mil. Kč), s očekávaným postupným vyhlašováním v průběhu příštího roku.

„Z evropských i národních dotačních programů obce každoročně čerpají významné finanční prostředky především na investice do obnovy a rozvoje infrastruktury, které přispívají ke zvyšování kvality života obyvatel na Vysočině,“ vyzdvihla Hana Hajnová. „Velmi proto děkuji všem přednášejícím za jejich čas a zajímavé prezentace a všem obcím, místním akčním skupinám, mikroregionům i dalším partnerům v regionu přeji, i v současné nelehké době, mnoho úspěšně realizovaných projektů,“ vzkázala Hana Hajnová.

Letošní ročník konference proběhl on-line formou a zúčastnila se jej téměř stovka zástupců obcí a měst, od těch nejmenších až po statutární město Jihlavu, dále pak místních akčních skupin, mikroregionů a dalších subjektů působících na Vysočině.

• Více informací Iveta Fryšová, odbor regionálního rozvoje
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz