Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Zastavení první: Trochu jiné muzeum

Londýn, Tchaj-pej a Pelhřimov mají jedno společné. Všechna tato města v současné době využívají nejmodernější hi-tech v podobě multimediálních průvodců muzeem fungujících na bázi chytrých telefonů – smartphonů. Muzeum Vysočiny Pelhřimov je první, které technologii průvodce po vzoru taiwanského projektu uvedlo v České republice do praxe. „V současné době jsou v Pelhřimově k dispozici k načtení textová, obrazová, audio, a případně video data popisující expozici nebo konkrétní exponát v pěti jazykových mutacích a v českém jazyce,“ uvádí Tomáš Škaryd s tím, že veškeré přípravy na spuštění takzvaného MUZEA 4U zabraly týmu programátorů a pracovníků muzea více než rok.

Důležitý je výsledek. Návštěvníci Muzea Vysočiny Pelhřimov mohou stahovat přímo do svých telefonů informace a nikdo jim nebrání si je bezplatně odnést domů. Multimediální průvodce v telefonu je prakticky kdykoli schopen nabídnout výklad v rozsahu více než 1,5 hodiny v každém jazyce, což představuje celkem devět hodin hlasových souborů, a dále devět desítek stran průběžného textu a videa. Zařízení umožní uživateli prohlídku absolvovat zcela svobodně a nabízí mu svobodnou volbu vybraných komentářů. „Už nyní se podařilo s předstihem rozšíření nabídky textů s tlumočením do znakové řeči, čímž jsme užití technologie umožnili další cílové skupině,“ doplňuje Ondřej Hájek, ředitel muzea. 

„Nadčasovost projektu je skrytá v použité technologii, kterou dnes běžně využívají vyspělé mobilní telefony. Cílem projektu MUZEUM 4U je vytvoření takové technologické úrovně, aby v budoucnu mohl jakýkoliv návštěvník použít jako audiovizuálního průvodce po výstavách či expozicích svůj vlastní mobilní telefon. Vedle toho bude aplikace umožňovat čtení 3D bar kódů, což v praxi znamená, že vedle NFC technologie využité prostřednictvím zařízení, která si návštěvník bude moci v muzeu zapůjčit, aplikace současně umožní čtení obsahu telefony, jež zatím NFC technologii nepodporují, ale návštěvníci muzea jimi disponují již nyní. Jsme tedy ne krok, ale míli před technologiemi, které jsou v České republice dnes běžně využívané a morálně zastarávají,“ říká odborník na nové technologie Václav Jáchim.

K podpoře projektu vedení Kraje Vysočina, jemuž muzeum v Pelhřimově patří, nevedl pouze zájem o zvýšení turistické atraktivnosti, ale i fakt, že se podařilo do České republiky přinést technologii, která by se zde patrně objevila za dva až tři roky. Fanouškům nejmodernějších technologií tak paradoxně muzeum nabízí testování nového IT systému, a navíc jako přidanou hodnotu přidává obrovské penzum informací. „Využíváním hi-technologií oslovujeme i další, pro kulturu patrně nedostupnou cílovou skupinu fandů elektroniky,“ s úsměvem reaguje Tomáš Škaryd.

Různé elektronické průvodce využívají i další muzea a galerie v České republice. MUZEUM 4U je však unikátní svou nadčasovou technologií a jednoduchou aktualizací. Lze předpokládat, že v budoucnu se tchajwanský model multimediálních průvodců rozšíří mezi muzea a galerie nejen z Vysočiny. Dalším adeptem na zavedení průvodce je Muzeum Vysočiny Třebíč.

Zastavení druhé: Dvě muzea v jednom zámku a výtah ve vitríně

Zámek Třebíč – šlechtické sídlo Valdštejnů – se skládá ze dvou částí. Muzeum Vysočiny Třebíč obývající klášterní část patří kraji a takzvané předzámčí sousedící s Bazilikou svatého Prokopa, která je zapsána na seznamu památek UNESCO, pak městu Třebíč. V současné době všude panuje čilý stavební ruch a turisty vystřídali na delší dobu dělníci stavební společnosti Starkon a z Archatu Památky.

Autorem obou expozicí krajské i městské se stal shodou okolností Michal Stehlík, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a třebíčský rodák. Jeho expertní tým měl jedinečnou možnost navrhnout logické propojení obou částí prohlídkových okruhů. Expozice v předzámčí bude zaměřena na zrození věcí a řemesla, druhá pak na stavbu katedrály. Muzejní expozice kraje počítají se čtyřmi prohlídkovými trasami, přičemž jedna z nich nese název „Lidé. Místa. Osudy.“. Témata se navzájem propojují, a bude tedy logické navštívit všechny trasy.

Dlouhé diskuze vedli památkáři nad citlivým umístěním výtahu pro imobilní návštěvníky. „Shodli jsme se na kuriózním kompromisu. Vrchol výtahové šachty bude pojat jako vitrína, což se do muzea hodí, bude vlastně průhledná a rušit bude minimálně,“ zdůvodňuje Jaroslav Martínek, ředitel Muzea Vysočiny Třebíč, a neodpustí si upozornit na původní šestibokou dlažbu z pálené hlíny. „Byla nešetrně zalita betonem, což jí rozhodně nepomohlo. Rozhodli jsme se nechat vyrobit její repliku, která nám pomůže navodit původní atmosféru interiéru. Ale torzo původní dlažby rozhodně také zakomponujeme do expozice – mnohem šetrněji než naši předchůdci,“ slibuje ředitel.

„Celý zámecký areál by se do dvou let měl stát turisticky velmi atraktivním centrem Vysočiny. Silným finančním partnerem v obou případech je EU a díky ní je region svědkem rekonstrukce, jejíž rozsah nemá v novodobé historii zámku obdoby,“ je přesvědčen architekt Petr Řehořka ze společnosti Archat Památky. Generální rekonstrukce Zámku Třebíč bude ukončena na podzim příštího roku.

Více informací na www.zamek-trebic.cz

• tisk@kr-vysocina.cz