Životní prostředí Kraje Vysočina

Patrně nejvyšší koncentrace příslušníků romské menšiny je v krajském městě, kde počet vyloučených dosahuje sedmi stovek osob. Daleko za Jihlavou pak figuruje Třebíč, Chotěboř nebo Moravské Budějovice. "Kraj se teď pokusí nastartovat spolupráci mezi těmito samosprávami, aby měly větší šanci získat na řešení problémů peníze od státu," řekl již dříve novinářům hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek a upozornil, že pro prostředí sociálně vyloučených osob je bohužel typická špatná ekonomická situace v kombinaci s nereálnými deziluzemi, špatným postavením hodnot a lichvou.

Zkušenosti z praxe potvrzují, že při snaze integrovat romskou populaci do většinové společnost je lepší klást důraz výhradně na překonávání jejich sociálně ekonomického vyloučení před zaměřením se čistě na etnický přístup. Z tohoto důvodu se jedna z prvních krajských strategií zaměřuje na tři klíčové oblasti. V první řadě je to vzdělávání, které podmiňuje úspěšnost na trhu práce a sociální vzestup. Na oblast vzdělávání navazuje oblast zaměstnanosti. Uplatnění sociálně vyloučených na trhu práce je základním předpokladem ke stabilizaci jejich životní situace a zlepšení socioekonomické pozice. Oblast bydlení a s ním úzce související zdravotní stav obyvatel sociálně vyloučených obyvatel je zpracován ve společné kapitole.

Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Kraji Vysočina je schválena pro období 2011 - 2017. V rozpočtu Kraje Vysočina je za účelem jejího naplnění 800 tisíc korun s tím, že další prostředky ve výši zhruba 3,5 milionů korun ročně získají především obce nebo NNO z národních dotačních titulů.

• Více informací:
  Josef Kaňka
  odbor sociálních věcí
  Kraj Vysočina
  tel.: 564 602 806
  mail: kanka.j@kr-vysocina.cz
  
  
• tisk@kr-vysocina.cz