Životní prostředí Kraje Vysočina

Začíná nám nový rok. Vždy je to určitý předěl, kdy se ještě částečně ohlížíme za tím uplynulým, ale taky myslíme na to, co nás čeká. V minulém článku jsem už obecně ten první rok své práce hodnotil. Nechci vás unavovat čísly a údaji o nutné, ale ne vždy zajímavé úředničině. Rád bych se raději ještě podělil o pár dalších konkrétních postřehů ze setkávání s lidmi po celé Vysočině.

Na svých cestách vždy uvítám otevřené jednání místních starostů. Od nich hlavně se mohu dozvědět, co obce na Vysočině trápí a v čem jim mohou být krajská rada nebo krajský úřad nápomocny. Tématem číslo jedna na všech setkáních se starosty je stav silnic v kraji Vysočina. I proto šly v loňském roce do krajských komunikací přibližně tři miliardy korun a letos chceme i v obtížné finanční situaci v investicích do nich v rámci možností i s pomocí evropských peněz plynule pokračovat.

Ale silnice nejsou naším jediným tématem. Po poznávání konkrétních starostí jsme často žádáni o pomoc, například s podporou projektů z regionálního operačního programu nebo z krajského rozpočtu, ale i jinými formami. Někdy je povzbuzující i možnost pochlubit se svými úspěchy, rozdělit se o radost z nich. Potěšující je pro mne poznávání těch aktivních lidí, kteří sami hledají východiska a řešení obtížných situací ve prospěch své firmy, svého města či obce – a tak vlastně nás všech. Uvedu pár příkladů za všechny.

Kupříkladu v Bystřici nad Pernštejnem na městském úřadě jsou úředníci schopni sami napsat velké projekty na evropské peníze a jsou v tom velice úspěšní. Tamní firmu Wera Werk vyrábějící nářadí vlastní německý majitel, který ale umí česky, firmou úplně žije, snaží se o neustálé zlepšování výroby a novinky, aby firma uspěla v konkurenci, a tím pomáhá zaměstnanosti v regionu. V Jemnici obdobně prosperuje Jemča - firma s dlouhou tradicí, kde vymýšlejí stále nové čajové kombinace a jsou schopni obstát v široké konkurenci. V jemnickém dětském domově jsem poznal aktivní paní ředitelku Dagmar Průšovou. Ta bojuje za stavbu víceúčelového sportovního hřiště a v krásně vyzdobeném a útulném domově se jí daří vytvářet dětem co nejlepší zázemí. O děti má zájem i po té, co vyrostou a odcházejí do svého samostatného života. V mém bydlišti v Pelhřimově jsem si zase uvědomil při návštěvě úpravny vody přímo na místě, jak je úprava vody dlouhý a složitý proces a že máme na svém území opravdové bohatství. A různorodé aktivity našich lidí jsem si také v Pelhřimově připomněl na výstavě "Stavíme, bydlíme, žijeme na Vysočině" - akci s dlouhou tradicí, s bohatou prezentací výrobců, živnostníků a firem z Vysočiny. V Chotěboři jsem se přesvědčil v novém malém pivovaru, že pivo se dá vařit i na relativně malém prostoru - zajímavý podnikatelský nápad úspěšný i v době krize. V Kamenici nad Lipou mají ve firmě na výrobu součástek pro automobilový průmysl také vývojové inovační centrum, kde vymýšlejí různé vychytávky a zlepšováky do aut. Dobré příklady vidím i v malých obcích, například ve Lhotě-Vlásenici s necelou stovkou obyvatel se obci hlavně zásluhou starosty Milana Houšky daří shánět peníze z různých dotačních programů i evropských fondů. Renovují kulturní dům, opravili kapličku i obecní úřad, silnice v obci má nový povrch... V Černovicích mají zase aktivní myslivecké sdružení, ženy myslivců skvěle vaří zvěřinové speciality. A výtečná je i tamní ruční výroba čokoládových pralinek - jsou vynikající a majitelka firmy Petra Kovandová dělá svoji práci opravdu s nadšením a láskou. V tradičně aktivní Polné mne přímo zahltili požadavky a náměty, ale bylo z nich cítit, jak jde nejen starostovi o zlepšení podmínek pro život svých obyvatel. V Náměšti nad Oslavou jsem měl dobrý pocit z domova pro seniory. Toto zařízení zřizované krajem je moderní a dobře vybavené. Sousedí s městským penzionem pro seniory a výhodou obou zařízení je krásný výhled na tamější zámek. Při této návštěvě jsem si znovu uvědomil, jak je péče o seniory důležitá a jak nás v ní čeká ještě mnoho velmi potřebné práce i investic.

Tak bych mohl dlouho pokračovat, zdaleka nemohu vyjmenovat všechna setkání. Ale budu v nich pokračovat a zase se s vámi o prožitky z nich podělím. Ty mé různorodé pozitivní zkušenosti a zážitky jsem uvedl záměrně. Na začátku roku míváme i obavy z toho, co nás čeká. Letos nad námi pořád visí strašák celosvětové krize, která nám všem ještě zřejmě dá zabrat. Strach a nářek ovšem nic nepřinesou. Nezbývá než se s tím poprat. Uvědomit si taky, že není všechno špatné a neveselé. A vnímat více ty, kteří díky své pracovitosti, šikovnosti či prostě díky radosti ze své práce nebo svých koníčků mohou být tou inspirací pro nás všechny.

Přeji vám do roku 2010 hodně zdraví a příznivých prožitků v práci i v soukromém životě.

Jiří Běhounek,

hejtman kraje Vysočina