Rodinný a sociální portál

Průměrná teplota na území Kraje Vysočina v roce 2021 dosáhla 7,7 °C. Byla tedy mírně nadprůměrná oproti dlouhodobému normálu, který je 7,4 stupňů °C. Nadále tak pokračuje trend vyšších průměrných teplot z předchozích let a to už od roku 2011. Nejvyšší průměrná teplota v Kraji Vysočina byla naměřena v roce 2018, a sice 9,3 °C, tedy o skoro 2 stupně více než je dlouhodobý normál. Vyšší teplota však znamená také vyšší výpar z půdy, vegetace i vodní hladiny, což přispívá k negativní hydrologické bilanci v území.

V loňském roce nebylo nutné, aby vodoprávní úřad krajského úřadu řešil mimořádnou manipulaci s povrchovou vodou ve vodárenských nádržích na Vysočině. Odběry vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou ze skupinových vodovodů, kdy jsou zdrojem vody převážně vodárenské nádrže, byly plně zabezpečeny. Rovněž vydatnost zdrojů podzemních vod sloužících k zásobování pitnou vodou zejména menších obcí výrazně nepoklesla. V ojedinělých případech však některé obce musely řešit náhradní zásobování pitnou vodou. V současné době je stav podzemních vod na území kraje v podstatě normální a zaplněnost vodárenských nádrží je rovněž dostatečná.

Průtoky ve vodních tocích v Kraji Vysočina nejnižších hodnot dosáhly v jarních měsících loňského roku, zejména z důvodu méně vydatných srážek. V ostatních obdobích loňského roku se průtoky pohybovaly na úrovni průměrných hodnot. To mimo jiné znamená, že se na Vysočině nevyskytly povodně.

„Kraj Vysočina problematiku řešení potřeb vodního hospodářství v současné srážkově turbulentní době vnímá a snaží se jí dlouhodobě řešit. Problémem bývají nevyrovnané srážkové úhrny v jednotlivých částech roku, mezi roky, ale také v jednotlivých částech našeho kraje. Důsledkem toho může nastat sucho, nebo naopak lokální povodně, dvě strany téže mince. Kraj mimo jiné dlouhodobě podporuje formou dotací přípravu a realizaci projektů pro zmírnění důsledků nevyrovnaných srážek,“ připomíná radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Pavel Hájek a doplňuje: „ Jedná se o program Stavby ve vodním hospodářství 2022 a program Projektová příprava ve vodním hospodářství 2022. Celková alokace finančních prostředků je 88 milionů korun. Ačkoli se jedná o dotační programy s jednou z nejvyšších alokací, finanční prostředky zdaleka nestačí na všechny potřebné projekty. Kraj Vysočina proto od loňského roku upřednostňuje kofinancování projektů již podpořených z národních či evropských zdrojů, a to až do výše 85 %. U této praxe plánujeme setrvat i v budoucnu.“

V roce 2021 uzavřel Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj Memorandum o společném zájmu a postupu ve věci propojování vodárenských soustav na území těchto dvou krajů. „V návaznosti na memorandum nechá náš kraj zpracovat studii, která bude řešit výhledové propojení vodárenských soustav a skupinových vodovodů, které by měly tvořit robustní systém zásobení obyvatelstva pitnou vodou v nadregionálním a regionálním měřítku. Po realizaci jednotlivých propojení by výpadek zdroje pitné vody bylo možné alespoň částečně nahradit zdrojem jiným. Vzhledem k rozsahu projektu a jeho celostátnímu dopadu se jeho realizace určitě neobejde bez podpory státu,“ uvádí závěrem radní Pavel Hájek.

Foto: zleva radní kraje Pavel Hájek a poslanec Lukáš Vlček

• Martin Drápela, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz