Životní prostředí Kraje Vysočina

Od Sv. Ducha k Matce Boží

Přístupová cesta zvaná Na Dlažkách spojuje dva nejstarší kostely v Telči – kostel sv. Ducha a kostel Matky Boží. Příjemná procházka kolem Staroměstského rybníka ve stínu starých stromů a barokních soch nás dovede až na Staré Město.

Výstup na kostelní věž sv. Martina v Třebíči nám nabídne nejen pohled na historické centrum města, ale zároveň se takřka na dotek přiblížíme k největším věžním hodinám na evropském kontinentu, jejichž ciferník v průměru dosahuje 5,5 metru. Na vyhlídkovém ochozu tak za tikotu hodin můžeme vnímat krásu města rozkládajícího se před námi.

Pojďme spolu do Betléma

Atmosféru Vánoc můžete v Třešti zažít třeba i v tropickém létě: stačí zajít do muzea a navštívit expozici třešťských dřevěných betlémů, které v Třešti vznikaly od počátku 19. století.

Kdo pomáhal Bítešanům mocné hradby stavět?

Kamennými hradbami bylo obehnáno kdysi celé město a musely to být hradby pevné a majestátní, když pověst jejich původ přisuzuje obrům, kteří kamení na stavbu nosili v klíně. Obři upadli v zapomnění a městské hradby nám dnes připomínají jenom názvy bítešských ulic – Na Valech a Pod Hradbami. Něco však z této krásy přece jenom zůstalo: dokonalé opevnění kostela sv. Jana Křtitele, takzvané kostelní tvrze a hradební stopa v urbanistické struktuře města.

V září 1909 se konaly v okolí Velkého Meziříčí císařské manévry, kterých se účastnil i rakouský císař František Josef, následník trůnu František Ferdinand d’Este a německý císař Vilém. Císařští hosté tenkrát využili pohostinství hraběte Harracha, majitele velkomezeříčského panství. Od té doby se datovalo přátelství hraběte Harracha s následníkem trůnu, který jej jmenoval svým pobočníkem. V této hodnosti hrabě doprovázel následníka trůnu v roce 1914 do Sarajeva, kde ho vlastním tělem chránil před atentátníky. František Ferdinand nakonec zraněním podlehl a hraběti Harrachovi zůstal po významném příteli jen krví potřísněný kapesník. Ten dnes můžete vidět v muzeu na zámku.