Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.

Související témata


 
 
 
 
 

Cesta: Titulní stránka > Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina > KAP III


 

Mohou rodiče za rostoucí konzumaci alkoholu a cigaret u našich dětí?

Petr Krčál
Kouření cigaret a pití alkoholu považuje v České republice málokdo za problém. Není proto divu, že u nás kouří a pije alkohol také značné množství nezletilých. Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách z roku 2011 vykouřilo v životě alespoň jednu cigaretu 75 % Čechů ve věku 15 až 16 let. Denně kouří 25 % mladistvých. Za silné kuřáky, kteří vykouří více než 11 cigaret denně, je považováno 8 % mladistvých. Před dovršením 14 let věku má první zkušenost s kouřením 68 % dětí. Velmi alarmující je, že třetina z nich se stala denními kuřáky.
 

 
 

Konzumace alkoholu je u našich mladistvých rozšířena ještě více a řadíme se tím na přední příčky v Evropě. Téměř 98 % mladistvých u nás vyzkoušelo pít alkohol, 79 % pilo alkohol v posledních třiceti dnech a 20% z dotazovaných vypilo v posledním měsíci více než třikrát nadměrné množství alkoholu (5 a více sklenic při jedné příležitosti). Před čtrnáctým rokem vypije své první pivo tři čtvrtiny dětí. Nejvíce populární je mezi mládeží pivo, následují destiláty a víno. Platí, že studenti učňovských a středních odborných škol mají zkušenosti s kouřením a alkoholem výrazně vyšší než gymnazisté.

 

Výše uvedené statistiky potvrdil i výzkum u žáků 8. ročníků základních škol v Kraji Vysočina, který provedl v roce 2012 kraj ve spolupráci s Empirickým centrem Vysočina v rámci projektu „Podpora systému primární prevence sociálně patologických jevů“ spolufinancovaného z fondů Evropské unie. Z výzkumu vzešlo, že třetina dotázaných žáků pilo pivo nebo víno před 11. rokem, dvě třetiny pak před 13. rokem věku. Tvrdý alkohol zkusilo poprvé před 13. rokem více jak 50 % oslovených žáků. Každý pátý žák kouřil svou první cigaretu před 11. rokem. Pravidelně kouřilo před 11. rokem věku přibližně 5 % žáků. Dvě třetiny z nich přiznávají, že občas pijí alkohol (65 %), čtvrtina občas kouří. Pravidelně kouří přibližně 8 % z dotazovaných. Pravidelně pije alkohol 5 % dotázaných respondentů. Kouření a pití alkoholu jde mnohdy ruku v ruce. Mnoho studentů, kteří kouří, také pijí alkohol. Tato situace je závažná z toho pohledu, že konzumace alkoholu v nižším věku zvyšuje riziko zneužívání nealkoholových drog a vzniku závislosti na nich. S konzumací alkoholu bývá spojeno také patologické hráčství na výherních automatech. Také počátek některých duševních onemocnění, například schizofrenie, bývá kromě vlastních dispozic organizmu spojován s konzumací návykových látek. Užívání alkoholu značně ohrožuje zdravý vývoj našich dětí.

 

Velký vliv na vznik a rozvoj těchto společensky rizikových jevů u dětí a mladistvých mají zejména záškoláctví, špatný prospěch, zkušenosti přátel s návykovými látkami, ale také špatné rodinné vztahy. Významným problémem je také fakt, že žáci a studenti kouří a pijí alkohol nejen v soukromém prostředí, ale mnohdy tak činí i v prostorách školy. Pedagogové považují tento jev za velmi alarmující.

 

Odborníci hledají odpovědi na otázky, co vede mladé lidi k tomu, že si vědomě ničí zdraví kouřením a pitím alkoholu. Jsou to děti vyrůstající v konfliktních rodinných vztazích? Jsou to děti spíše perfekcionistických ambiciózních rodičů, kteří kladou na děti nepřiměřené požadavky, nebo se jedná naopak o děti vyrůstající mimo pozornost dospělých? Mohou to být děti převážně citově chladných autoritativních rodičů nebo naopak děti rodičů ochranitelských? Kouří a pijí alkohol spíše děti trpící osamělostí a nezakotveností se snahou přiblížit se ostatním nebo naopak je více těchto dětí se sklonem k experimentování?

Jednoznačnou odpověď asi nenajdeme. Zcela jistě se bude jednat o kumulace všech uvedených okolností. Vždy to však budou rodiče, kteří mají rozhodující úlohu ve výchově dítěte. Mají být všestranně příkladem svým dětem, zejména pokud se jedná o způsob života a chování v rodině. Tímto způsobem vnímá rodičovskou roli nový občanský zákoník, který pod pojmem rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají mimo jiné v péči o dítě, která zahrnuje zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj a v zajišťování jeho výchovy a vzdělání.

 

Když už to nejsou děti a mladiství, měli by se jejich rodiče zabývat problémem, co vede jejich děti k tomu, že ohrožují své zdraví kouřením a pitím alkoholu. Role rodičů je při výchově svých dětí výsostná a nezastupitelná. Znají své děti nejlépe. Proto by měli věnovat pozornost tomu, zda jejich děti mají nějakou pozitivní aktivitu, která jim přináší radost. Měli by se však věnovat také problémům, které jejich děti trápí, přestože se rodičům mohou zdát nepodstatné či úsměvné. Měli by u dětí podporovat komunikativní dovednosti, aby se děti naučili nejen hovořit, ale i naslouchat, diskutovat, přemýšlet o názorech druhých. 

 

Rád se setkávám se zdravě sebevědomými a pozitivně orientovanými mladými lidmi oproštěnými od vlivu manipulativních reklam, od komerce a konzumního stylu, kteří žijí zdravým způsobem života. Chtěl bych proto touto cestou apelovat na rodiče, aby se zajímali o způsob života a problémy svých dětí a aby se snažili být v jejich dospívání tou největší oporou. Působení rodičů nemůže nahradit ani škola, ani žádná jiná státní či nestátní instituce. Nikdo z nás by se nechtěl dívat na to, jak vlastní dítě žije život se závislostí na droze, bez práce, s dluhy nebo se závažným nevyléčitelným onemocněním. Přijměme tedy tuto odpovědnost a chraňme své děti. V případě potřeby je možné se obrátit na kvalifikované odborníky. Informace o odborné pomoci bude možné od března najít na Sociálním portálu v rámci webových stránek Kraje Vysočina.

 

Osobně musím sdělit, že zdravý vývoj rodiny zahrnující všechny generace je pro mne i pro mé kolegy z rady kraje jednou z nejdůležitějších priorit a promítají se do celé řady aktivit kraje. Vůbec mi není lhostejné, pokud se rodinám na Vysočině v něčem nedaří a výše citované statistiky považuji za vážné ohrožení rodin. S trochou nadsázky mohu říct, že pro nás platí slogan „Vysočina – jedna velká rodina“.

 

  • Petr Krčál, radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí¨
    Krajský úřad Kraje Vysočina
 
 
Zodpovídá: Ing. Jitka Svatošová
Vytvořeno / změněno: 18.2.2014 / 18.2.2014

Počet návštěv: 10301
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí a středa: 8.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek 8.00–13.00
, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00-17.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek