Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.
Cesta: Titulní stránka > Životní prostředí > Koncepční materiály > Ochrana přírody a krajiny
Jaký byl rok 2018 z pohledu Muzea Vysočiny Třebíč rokem?
Uplynulý rok byl pro Muzeum Vysočiny Třebíč významným rokem při realizaci dříve připravovaných projektů.
Ve spolupráci s městem Hrotovice a s autorkou architektonického řešení expozice E. Macholánovou byl na základě scénáře muzejních odborných pracovníků realizován projekt Muzea Hrotovicka. Expozice je věnována dějinám města a okolí, významným osobnostem a část potom tvoří ukázky dílen typických vesnických řemeslníků. Pro návštěvníky s dětmi byly všechny části expozice propojeny díky naší muzejní edukátorce poutavou interaktivní dětskou linkou.
V rámci přeshraniční spolupráce byl zahájen projekt „Mezinárodní kulturní platforma“, zkráceně označovaný jako I-CULT. Projekt je financován z programu Interreg V-A Rakousko-Česká republika 2014-2020. Jedná se o spolupráci odborných týmů v oblasti archeologie, etnografie, sklářství a tzv. zprostředkující prezentační činnosti s koordinovanými výstupy pro část Hranice.
V pořadí další byl projekt „Modernizace expozic a návštěvnických prostor v pobočce Muzeu řemesel Moravské Budějovice“, k němuž zpracované libreto a scénář dodali odborní pracovníci muzea. Ve spolupráci s Projektovou kanceláří Kraje Vysočina jsme vypracovali projektovou žádost na rekonstrukci expozic v Moravských Budějovicích do výzvy Muzea II Integrovaného regionálního operačního programu MMR ČR. Výzva byla přijata a schválena. Muzeum obdrželo do zřizovatele zápůjčku a vzápětí byly zahájeny první kroky k realizaci dle harmonogramu.
Do finální podoby se podařilo dopracovat projekt „Lidová kultura AT-CZ“, rovněž podporovaný z finančních prostředků programu Interreg V-A Rakousko-Česká republika. Jedná se o projekt přeshraniční spolupráce, jehož cílem je vybudování platformy k ochraně, rozvoji a prezentaci nehmotného kulturního dědictví příhraničních regionů a zahájení spolupráce klíčových aktérů napříč regiony. Projekt byl podán v požadovaném termínu a byl také poté řídícím orgánem schválen. Od poloviny roku byla zahájena první významná etapa projektu z hlediska jeho dalšího plnění, totiž investiční akce řízená Krajem Vysočina – generální rekonstrukce zemědělské usedlosti na Cyrilometodějské ulici v Třebíči. Právě v opraveném objektu vznikne Centrum tradiční lidové kultury, které bude zprostředkovávat již nyní připravované programy a akce zaměřené na prezentaci tradiční lidové kultury pro veřejnost.
Rok 2018 byl dalším rokem činnosti muzea v podmínkách doby udržitelnosti projektů „Zámek Třebíč – modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic“ a „Komplexní propagace zámku Třebíč“. Informace o tom, že kontroly, které se každoročně k těmto projektům konají, neshledaly závad, je pro muzeum úspěchem. Nemohu přitom nevzpomenout alespoň jednu aktivitu spojenou s projektem komplexní propagace, a to byly kostýmované prohlídky provedené formou divadelních představení O hříšném opatu Ignácovi, které se setkaly s obrovským úspěchem u návštěvníků muzea.
V oblasti péče o sbírky se muzeu podařilo získat dotaci a následně restaurovat vybrané sbírkové předměty ze souboru archeologických nálezů, textilií a výtvarného umění. V rámci pracoviště pověřeného péčí o tradiční lidovou kulturu získalo muzeum finanční podporu MK ČR, s jejíž pomocí úspěšně realizovalo vydání a distribuci propagačních tiskovin. V oblasti tradiční lidové kultury navázalo muzeum na předchozí roky a ve spolupráci s Odborem kultury, památkové péče cestovního ruchu Krajského úřadu Kraje Vysočina uspořádalo již 3. ročník slavnostního udílení titulů „Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina“, v jehož rámci zároveň proběhla prezentace nově zapsaných nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. Rozsáhlá činnost pracoviště právě v oblasti mapování tradičních lidových řemesel a nehmotných kulturních statků byla připomenuta také krátkodobou výstavou k tomuto tématu v objektu třebíčského předzámčí.
Která výstava či akce vzbudila mezi návštěvníky největší ohlas?
Určitě to byla opět výstava vánoční, spojená s prezentací betlemářské tvorby, v letošním roce bylo zvoleno nové atraktivní téma: betlémy z jiných materiálů než z papíru, typického pro Třebíč. K vidění byly opravdové zajímavosti – betlémy z různých druhů dřev, skořápek plodů, slámy, cínu, terakoty, vosku, moduritu a dalších. Pro třebíčské patrioty samozřejmě nechyběl ani klasický velký stavěcí betlém z Třebíče.
Ale také tu byla autorská výstava k 100 letům letectví na Třebíčsku Vzduch je naše moře, která na tomto fenoménu zcela jiným způsobem reflektovala 100. výročí naší státnosti a připojila se tak k jeho oslavám. Výstavu doprovodilo 6 mimořádných vzdělávacích akcí pro veřejnost – přednášky, besedy, komentované prohlídky a procházky po stopách letecké historie a tematický program pro školy. Výstavní projekt byl navíc podpořen vydáním zdařilého katalogu, který shromáždil množství materiálů, dokumentů a příběhů z mnoha odvětví spojených s létáním na Třebíčsku a je plný zajímavých fotografií.
Z akcí, orientovaných spíše na odbornou veřejnost, se velkému zájmu těšil 23. ročník Veletrhu muzeí, tentokrát pořádaný v duchu přeshraniční spolupráce Česká republika-Rakousko. Jeho náplní bylo představení partnerů projektu I-CULT a zahájení spolupráce na propojení muzejní krajiny česko-rakouských příhraničních regionů v části projektu nazvaném Hranice.
A nakonec musím zmínit ještě zcela novou aktivitu, kterou muzeum cílí na starší generaci: programy pro seniory s názvem Ukryto v depozitáři. Ty jsou koncipovány jako dopolední setkávání v depozitáři na Kosmákově ulici, kde se návštěvníkům věnují odborní pracovníci a přibližují jim různé zajímavosti ze zázemí, takříkajíc zevnitř své muzejnické práce.
Co zajímavého připravujete v roce 2019?
Začali jsme Tříkrálovým koncertem v Kamenném sále na zámku v Třebíči, kterým jsme symbolicky vstoupili do nového roku a zároveň ukončili vánoční výstavu.
Krátkodobé výstavy v bývalé zámecké konírně zahájíme výstavou HERZAN, Stavitelský rod z Třebíče. Následovat bude výstava výtvarné tvorby Júlie a Igora Piačkových. V hlavní turistické sezóně je pro návštěvníky připravována výstava Ladislav Novák (1925-1999), která připomene významného třebíčského básníka a výtvarníka. Závěr roku bude opět patřit vánoční výstavě betlémů.
V galerii Tympanon zahajujeme výstavou fotografií Jana Suchardy ISLAND.
Z dalších akcí pak připomeňme muzejní programy pro děti i dospělé, velikonoční (i vánoční) dílničky, stále více oblíbené prázdninové dny v muzeu, již tradiční Dějepravné soutěžení, třebíčskou muzejní noc, stále plně obsazený muzejní příměstský tábor, zcela nové kostýmované prohlídky (které opět připravujeme ve s spolupráci s J. Dejlem), tradiční celorepublikovou soutěž v pomalém kouření dýmek a v závěru roku již také tradiční zpívání u slámového betlému. V Jemnici proběhnou opět veřejností oblíbené Muzejní dny.
Na kterou výstavu či projekt se těšíte nejvíce Vy osobně?
Ano, tradičně nejtěžší otázka. Těším se na všechny výstavy a akce našeho muzea. Z výstav si dovolím zdůraznit výstavu Ladislav Novák, dvacet let od úmrtí. Těsně před jeho odchodem jsme s Ladislavem natočili muzejní dokumentární film; tento film mně osobně přináší velmi silnou vzpomínku i na dalšího, již nežijícího přítele a kolegu Bohuslava Mikuláška. Dokument bude součástí prezentace na výstavě.
A opět se také těším na výstavu vánoční. Stále velká návštěvnost vánočních výstav potvrzuje správné rozhodnutí při modernizaci expozic a vytvoření nové koncepce výstav našeho muzea.
Z projektů se zájmem očekávám, jak bude probíhat rekonstrukce expozic v Moravských Budějovicích, a také se těším, co přinese projekt Lidová kultura AT-CZ, protože už ve druhé polovině roku bude dokončena rekonstrukce zemědělské usedlosti na Cyrilometodějské ulici v Třebíči. Po stavebních úpravách, realizovaných Krajem Vysočina – naším zřizovatelem, budeme celý objekt vybavovat tak, aby co nejlépe sloužil svému budoucímu určení: prezentaci jevů tradiční lidové kultury veřejnosti: v co možná nejpestřejším obsahu a nejrozmanitějších formách.
Na otázky odpovídal: Ing. Jaroslav Martínek, ředitel Muzea Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizace
Zobrazit vyhledávací formulář »
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, 2002–2021 webmaster@kr-vysocina.cz
Prohlášení o přístupnosti Přihlásit se