Zahraniční vztahy

Výstava byla od počátku koncipována jako putovní s tím, aby se dostala k širokému okruhu návštěvníků. Na výstavě se podílelo historické sdružení Laboratorio di storia di Rovereto ve spolupráci s Fondazione Museo Civico di Rovereto a s přispěním Odboru kultury Autonomní provincie Trento (Servizio Attività culturali della Provincia autonoma di Trento).  Poprvé se veřejnosti představila v listopadu 2015 v Roveretu a následující dva roky byla prezentována na různých místech v celé provincii Tridentsko. Na území České republiky je vůbec poprvé, ale celkem se představí na deseti místech, a to po Havlíčkově Brodě i v Dačicích, Příbrami, Rokycanech, Vyškově, Pelhřimově, Praze, Ústí nad Labem, Benešově a Bystřici nad Pernštejnem.  A každé z muzeí si k ní něco přidá ve vztahu ke svému regionu. Symbolicky se tím tridentští uprchlíci vrátí do míst, která se na čas stala jejich domovem a zachránila jim jejich životy.

Ústředním tématem výstavy jsou životní osudy uprchlíků v době 1. světové války, kteří byli vystěhováni do českých, moravských a rakouských obcí a barákových kolonií z tehdejší rakousko-uherské provincie, která se česky nazývá Tridentsko, a dále z Haliče a Bukoviny. Tyto tisíce obyvatel byly různé národnosti a vyznání a ve valné většině zůstaly v dočasném exilu a v izolaci od svých příbuzných až do konce válečného konfliktu. Své dramatické zážitky si tito lidé nesli po celý život a předávali je i dalším generacím. Jako hmatatelné vzpomínky se v mnohých rodinách dochovaly cestovní truhly, které jsou symbolem tridentských uprchlíků, a proto i ony mají své místo na výstavě. Společně s dobovými fotografiemi, doprovodnými texty s úryvky z deníků a dopisů. 

„Navíc je výstava v havlíčkobrodském muzeu rozšířena o místní reálie, a to zejména o historii velké barákové kolonie, která byla v Havlíčkově Brodě (tehdy Německém Brodě) vybudována původně právě pro tridentské uprchlíky a následně i pro židovské uprchlíky z Haliče a Bukoviny. Je zajímavé si uvědomit, že v kolonii byl obdobný počet lidí jako obyvatel ve městě samotném“, uvedla kurátorka výstavy Alena Jindrová z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod. Na vernisáži byly místo živé hudby přečteny ukázky z dobového tisku a nechybělo ani dobové občerstvení včetně herbaty z ostružinového listí.

Výstava bude v havlíčkobrodském muzeu k vidění do neděle 15. dubna 2018. „Abychom příběh dokázali vyprávět publiku, zejména tomu mladému, vznikl k výstavě bohatý doprovodný program, který zahrnuje březnový workshop, dále program pro školy nebo přednášku Baráková kolonie v Německém Brodě,“ doplnil Jiří Jedlička, ředitel muzea s tím, že doprovodné akce završí propojení výstavy, jakožto připomínky všech, kteří nemohli spočinout ve své vlasti, s Jom ha šoa, která je připomenutím obětí holocaustu.

• Jana Komínová, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz