Kancelář Kraje Vysočina v Bruselu

Trh je zaplaven nepřeberným množstvím potravinových produktů a volba spotřebitelů je ovlivnitelná celou řadou hledisek, v poslední době převážně kvalitativního a výživového charakteru, i když samozřejmě cena zůstává všude v Evropě stále významným kritériem pro většinu lidí.

Evropské instituce se s vědomím mimořádné složitosti a nejednotnosti v otázce označování potravin snaží již delší dobu nalézt optimální řešení, které by vedlo k větší přehlednosti a co nejvěrohodnějšímu způsobu informování spotřebitelů.

V úterý 7. prosince 2010 se ministři zemědělství zemí EU shodli na společné pozici, která vytýčila hlavní směry k budoucí dohodě s Evropským parlamentem. Stěžejním cílem přitom zůstává, aby spotřebitelé měli v čitelné a srozumitelné podobě k dispozici všechny nezbytné informace potřebné pro objektivní rozhodování při výběru potravin. Kompromisní text mimo jiné obsahuje rozšíření požadavků na povinné označování země původu u masa, zavádí minimální velikost písma na obalech v přehledné grafické struktuře, aby tak uváděné informace byly lépe čitelné, a zejména obsahuje povinný výčet informací nutričního charakteru, které by měly být nezbytným průvodcem pro zdravý životní styl. Mezi diskutované body nadále patří výjimky pro alkoholické nápoje, otázka klamání spotřebitele v případě náhražek a imitací některých potravin, nebo například povinnost uvedení výrobce vedle údaje o obchodním řetězci.

Do jaké míry se tímto způsobem opravdu podaří zabránit nezdravým stravovacím návykům a obezitě, které jsou průvodním jevem životního stylu evropské společnosti, zůstane na využití těchto informací ze strany spotřebitelů. Unie se snaží nastavit alespoň základní mantinely, což s ohledem na národní specifika v této oblasti rozhodně není jednoduchým úkolem.

Nadcházející měsíce ukáží, do jaké míry je myšlenka jednotného pojetí označování potravin realizovatelná a přijatelná pro spotřebitele, výrobce a odbornou veřejnost.

Zdroj: Stálé zastoupení ČR při EU