Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina

Možná se na první pohled může zdát divné, proč orgány veřejné správy, které patří mezi typické neziskové subjekty, sestavují také výkaz zisku a ztráty a rozvahu.

Vysvětlení můžeme najít v legislativě, a to zejména v té, která souvisela s reformou účetnictví veřejné správy a se vznikem tzv. státního účetnictví (Usnesení Vlády ČR č. 561/2007 a novela Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a která přinesla do veřejné správy spoustu zásadních novinek, mimo jiné i nové principy a nové účetní výkazy. Jedním ze základních cílů reformy a současně velkou změnou byl postupný přechod od peněžního principu k akruálnímu.

Aplikace akruálního principu znamená vytvoření takového účetního systému, který je na rozdíl od tradičního peněžního systému (čistě rozpočtového) schopen zachytit nejen pohyb (zejména úbytek) peněžních prostředků, ale také tu část spotřeby, která s úbytkem peněžních prostředků bezprostředně spojena není. Navíc hospodářské operace jsou tímto systémem evidovány v době, kdy skutečně nastaly, a ne až tehdy, kdy jsou spojeny s pohybem peněžních prostředků. Zjednodušeně řečeno tento princip znamená sledování a řízení nákladů a výnosů a to v časové a věcné souvislosti (např. předplatné, hrazené na více let dopředu, se v nákladech projeví „časově rozlišené“ tak, aby jednorázové účtování takového nákladu nezkreslilo hospodářský výsledek). Kromě možností sledovat hospodářský výsledek, přispívá aplikace akruálního principu také k lepšímu přehledu o stavu majetku, pohledávek a závazků a může tedy vést k lepšímu hospodaření s majetkem (velkou novinkou je snaha o reálné ocenění veškerého majetku a také o jeho odepisování, i když s některými specifiky). V neposlední řadě aplikace akruálního principu může znamenat, že účetnictví je schopno poskytovat detailnější a transparentnější informace

Výnosy, náklady, hospodářský výsledek

Základními prvky výkazu zisku a ztráty jsou výnosy a náklady související věcně a časově s daným účetním obdobím (viz akruální princip). Laicky řečeno jsou výnosy penězi oceněné výkony účetní jednotky, a to bez ohledu na to, zda byly uhrazeny. Slovy účetní teorie představují výnosy zvýšení ekonomického prospěchu.

Náklady obecně vyjadřují spotřebu nebo opotřebení ekonomických zdrojů (např. spotřebu materiálu, energie, lidské práce, opotřebení majetku). Teorie pak říká, že náklady představují snížení ekonomického prospěchu.

Výnosy přinášejí zvýšení aktiv případně snížení závazků, naopak náklady způsobí snížení aktiv nebo zvýšení závazků. Z dalšího úhlu pohledu jsou náklady prostředky vynaložené za účelem dosažení výnosů.

Obecně řečeno porovnáním výnosů a nákladů zjistíme výsledek hospodaření. Jsou-li výnosy vyšší než náklady, je výsledkem hospodaření zisk. Jsou-li naopak výnosy nižší než náklady, hovoříme o ztrátě. Výsledek hospodaření se v účetnictví měří dvěma základními způsoby. Na bázi peněžních toků a na akruální bázi.

Při užití akruální báze se zisk/ztráta vypočte z rozdílu výnosů a nákladů bez ohledu na to, zda mají výnosy podobu peněžních příjmů či nikoli.

Výkaz zisku a ztráty kraje se liší od výkazu běžné „podnikatelské“ organizace. Zásadním rozdílem jsou položky týkající se transferů a sdílených daní. Významná část výnosů územně samosprávných celků je tvořena čerpáním dotací ze státního rozpočtu a státních fondů. A jelikož základním smyslem hospodaření krajů je přerozdělování finančních prostředků institucím a organizacím, tak i podstatná část nákladů pochází z této oblasti Další náklady vznikají použitím a spotřebováním zdrojů z rozpočtu kraje.

Rozvaha

Účetní výkaz „Rozvaha“ dává přehled o stavu majetku účetní jednotky k určitému datu ve srozumitelném a přehledném uspořádání, čímž její uživatelé mohou získat informace o stavu majetku organizace (aktiva) a o zdrojích jeho financování (pasiva) k určitému dni. Tento den se nazývá rozvahový den. V případě aplikace „Rozvaha populárně“ je rozvahovým dnem vždy poslední den měsíce.

Závěrem

Kromě výkazu zisku a ztráty a rozvahy kraje dále sestavují přílohu, přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Informace z těchto výkazů, doplněné o údaje z rozpočetnictví, ale také např. ze statistik, nebo operativní evidence, pak poskytují ucelený obrázek o hospodaření kraje.