Muzeum4U

Okresní úřad v Třebíči

referát kultury

 

Č. j.: 113/R 12/1995                                                       V Třebíči dne 6. 1. 1995

 

Rozhodnutí

o určení ochranného pásma

nemovité kulturní památky

 

 

Okresní úřad v Třebíči referát kultury, jako výkonný orgán státní památkové péče vydává toto rozhodnutí :

v dohodě s dotčenými úřady a orgány, v souladu s posudkem Památkového ústavu v Brně a po dohodě s referátem regionálního rozvoje Okresního úřadu v Třebíči a se stavebním úřadem Obecního úřadu v Okříškách podle § 17 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči

 

určuje ochranné pásmo

pro nemovitou kulturní památku

románský kostel sv. Anny a barokní kostel Narození Panny Marie v Přibyslavicích

č. reg. 2993

 

1. Vymezení památkového ochranného pásma

Rozsah ochranného pásma jsou vymezeny obvodovou zástavbou návsi a tvoří ji čelní stěny stávajících domů, respektive pozemků: parc. č. st. 5, parc. č. st 4, parc. č. st. 2, parc. č. st. 1, spojnice mezi parc. č. st. 1 a parc. č. st. 66, přetínající parc. č. 1822/1, parc. č. st. 65, parc. č. st. 64, parc. č. st. 63/1 na straně západní. Parc. č. st. 62, parc. č. st. 61, spojnice parc. č. st. 61 a parc. č. st. 58/1 přetínající parc. č. 1822/3, parc. č. st. 58/1, parc. č. st. 57, spojnice parc. č. st. 57 a parc. č. st. 55 přetínající parc. č. 1822/2, parc. č. st. 55, parc. č. 53/1 na jižní straně. Spojnice mezi parc. č. 53/1 a parc. č. 51/3 přetínající parc. č. 1822/2, parc. č. st. 51/3, parc. č. st. 53/1, parc. č. st.52/2, parc. č. st. 52/1, parc. č. st. 51, parc. č. st. 50, parc. č. st. 47, parc. č. st. 45/1 na straně východní. Spojnice mezi parc. č. 45/1 a parc. č. st. 15, přetínající parc. č. 1822/2, parc. č. st. 15, parc. č. st. 14, spojnice mezi parc. č. st. 14 a parc. č. st. 13/1 přetínající parc. č. 21/1, parc. č. st. 13/1, parc. č. st. 13/2, spojnice mezi parc. č. st. 13/2 a parc. č. st. 5, jdoucí částí po parc. č. 1822/3 a přetínající parc. č. 1822/1 na straně severní. Vymezení hranic ochranného pásma je v terénu zřetelné a jde převážně po hranicích parcel.

Ochranné pásmo zahrnuje celý areál návsi včetně čelních partií hraničních parcel obrácených do návsi. Seznam parcel patřících do ochranného pásma je uveden v příloze č. 1.

Rozsah a hranice ochranného pásma jsou vyznačeny v pozemkové mapě – příloha č. 2.

Obě přílohy jsou neoddělitelnou součástí tohoto rozhodnutí.

Hranice ochranného pásma se zaznamenává do odpovídajících mapových evidenčních (písemných) operátů ve středisku  Katastrálního úřadu pro okres Třebíč a vyznačí ve výkresech územně plánovací dokumentace a v dalších plánech, jimiž se řídí výstavba a přestavba území (zajistí referát regionálního rozvoje OkÚ Třebíč), v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhláškou č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.

Rozhodnutí o zřízení ochranného pásma včetně mapové přílohy s vyznačenou hranicí jsou uloženy u:

-         referátu regionálního rozvoje OkÚ Třebíč

-         referátu kultury Okresního úřadu v Třebíči

-         OÚ v Okříškách, stavební úřad

-         Obecního úřadu v Přibyslavicích

-         Památkového ústavu v Brně

-         Státního památkového ústavu v Praze

-         Katastrálního úřadu v Třebíči

 

2. Podmínky ochrany

Na území ochranného pásma zámku v Krhově je třeba dodržovat tyto podmínky:

1)      V prostoru ochranného pásma včetně jeho hraničních parcel je zakázáno měnit výškový a hmotový charakter zástavby.

2)      Jakékoliv zásahy do terénu mohou být realizovány až po souhlasu Památkového ústavu v Brně a po vyjádření Archeologického ústavu ČSAV v Brně.

3)      Je zakázáno v prostoru ochranného pásma skladovat odpadky nebo zřizovat jiné skládky a prostor jakkoliv znečišťovat.

4)      V prostoru bývalého hřbitova musí být odstraněny nevhodné hospodářské přístavky u kněžiště románského kostela, odstraněno musí být rovněž nevhodné rozestavěné oplocení na severní a severovýchodní straně této parcely (parc. č. 71). Celá parcela bude vyčištěna a pouze zatravněna.

5)      Zvážit další existenci stavby hasičské zbrojnice dle zájmu a potřeby obce.

Jinak vlastnická práva ani dosavadní způsob obhospodařování nemovitostí v ochranném pásmu nejsou dotčeny. Při změně vlastníků nebo uživatelů nemovitostí ležících v ochranném pásmu přecházejí podmínky ochrany i na nové uživatele nebo nabyvatele.

Dohled nad dodržováním podmínek ochrany v ochranném pásmu zajišťuje Okresní úřad v Třebíči, referát kultury, jako výkonný orgán státní památkové péče ve spolupráci s Památkovým ústavem v Brně, příslušný stavební úřad a Obecní úřad v Přibyslavicích.

Žádáme Obecní úřad v Přibyslavicích o seznámení veřejnosti s určením ochranného pásma památky románského kostela sv. Anny a barokního kostela Narození Panny Marie v Přibyslavicích formou veřejné vyhlášky na místě k tomu určeném.

 

Odůvodnění

Zřízením ochranného pásma kolem nemovité kulturní památky – románského kostel sv. Anny a barokního kostela Narození Panny Marie v Přibyslavicích se sleduje zvýšená ochrana prostředí památkové zóny před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí a před rušivými zásahy, zvláště při stavebních změnách v území vymezeném ochranným pásmem.

Území ochranného pásma je charakterizováno takto:

Na návsi, která se svažuje od SZ k JV ve východní části na nevysoké ostrožně se nachází románský kostel sv. Anny – orientovaná stavba (Z – V) s pravoúhlým závěrem kněžiště, s obdélnou sakristií na severní straně presbyteria, obdélnou lodí a kaplí na severní straně lodi. V západním průčelí čtyřboká věž. V prvním patře nad sakristií a kaplí dvě obytné plochostropé místnosti. K jižní straně románského kostela  byl přistavěn barokní kostel Narození Panny Marie - jednolodní halová stavba (40 x 16 m, orientovaná J – S) se dvěma věžemi v průčelí a pravoúhlým závěrem kněžiště. Románský kostel sv. Anny, původně snad zasvěcený sv. Gotthardovi, byl patrně součástí zeměpanského dvorce, který souvisí se správní funkcí lokality jako centra přemyslovské správy patřící do rámce zeměpanského Bítovska a později věnného statku královny Konstancie manželky Přemysla Otakara I. Dvorec je připomínán v tzv. Přibyslavských listinách vročených k roku 1224. Archeologický a stavebně – historický průzkum provedený Západomoravským muzeem v Třebíči v letech 1968 – 1973 vydělil celkem čtyři stavební fáze celého areálu, včetně lehkého palisádového opevnění v západní a severní části kostela, které souvisí s již zmiňovaným dvorcem. Nejstarší stavební fáze sakrálního objektu byla reprezentována odkrytým půdorysem kostela podélného typu s polokruhovitou apsidou, s věží a zbytky dřevěné panské tribuny na západní straně. Dobu vzniku nejstaršího kostela je možno stanovit jen přibližně – pol. 12. století. Druhá fáze je samostatnou profánní stavbou přiléhající svým jihozápadním rohem v místě odstupu apsidy od severní stěny lodi těsně k nejstarší stavbě, která zřejmě již souvisí se správní funkcí lokality a je datována do počátku 13. století až 30. let 13. století. Třetí stavební fáze sjednotila tyto objekty přístavbou pravoúhlého presbyteria jižně od profánní stavby tak, že došlo k prodloužení původního kostela směrem východním. U této stavební fáze nelze vyloučit , že vznikla současně nebo nedlouho po předchozí a prostor pozdějšího presbytáře sloužil jako kaple, přičemž původní apsida byla zbořena až na počátku 14. století. Čtvrtá fáze uzavřela prostor severně od lodi nejstaršího kostela a západně od profánní stavby. V prostoru presbyteria byla nalezena řada pohřbů a pochází odtud i keramický materiál rámcově datovaný od konce 12. až do 16. století. Část původního opevnění dvorce (příklop) je možno předpokládat západně a jihozápadně od kostela.

V roce 1734 byla k jižní straně románského kostela přistavěna kaple, která zastřešovala obraz Panny Marie, v letech 1744 – 1766 rozšířená v dnešní barokní chrám. Věže kostela postaveny v roce 1936.

Na severní a východní straně románského kostela je prostor bývalého hřbitova, který tvoří konec ostrožny, za ním terén prudce spadá k nedalekému Radomínskému potoku a k řece Jihlavě. Bývalý hřbitov je dnes využívaný jako zahrada (parc. č. 71). Na východní straně lodi barokního kostela byla v roce 1808 postavena budova školy, dnes přestavěna na obytný dům (parc. č. st. 59/1 a st. 59/2). Před věží románského kostela stojí budova hasičské zbrojnice postavená v roce 1923. Areál návsi, která se zvažuje od SZ k JV a V, obklopuje zástavba vesnických domů. Na návsi je provedena parková úprava (koncem 60. let) a náves je rozdělená silnicí od SZ k JV (parc. č. 1822/3). V západní části návsi (parc. č. 1822/1) se nachází pomník (žulová deska) padlým v I. a II. světové válce, postavený v roce 1967 (r. č. 998) na místě původního pomníku padlým, který byl odstraněn. V severní části návsi (parc. č. 1822/2) je postavena u autobusové zastávky kovová čekárna. I přes určité nepříznivé zásahy si náves zachovala vesnický charakter. Zcela nevhodně je využíváno nejbližší okolí románského kostela  - bývalý hřbitov (zahrada se skládkou a kompostem) a na východní straně přístavbou hospodářského zařízení přistavěného až na zeď kněžiště. Rovněž stavba hasičské zbrojnice v bezprostřední blízkosti věže kostela působí rušivě.

Přibyslavice náleží k nejstarším osídleným místům v regionu. Rozbor písemných pramenů a výsledky archeologického a stavebně – historického průzkumu potvrdily význam této lokality, která měla i významnou správní funkci již ve 13. století. V 18. století se Přibyslavice staly známým mariánským poutním místem. Vymezením ochranného pásma a jeho podmínek se zabezpečí zachování a úprava prostředí této nemovité kulturní památky.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Ministerstvu kultury ČR prostřednictvím referátu kultury Okresního úřadu v Třebíči.

 

 

Vedoucí referátu kultury

PhDr. Katina Lisá

 

 

Příloha č. 1

k návrhu ochranného pásma: Románský kostel sv. Anny a barokní kostel Narození Panny Marie v Přibyslavicích, okres Třebíč

 

Seznam parcel

Mapový podklad: pozemková mapa k. ú. Přibyslavice, M 1 : 2 880

 

parcelní číslo	kultura	poznámka
13/1 st. část	zast. pl.	předzahrádka před domem č. p. 1
19	ost. pl.	předzahrádka před domem č. p. 1
21/1 část	zahrada	předzahrádka před farním úřadem
45/1 část	zahrada	předzahrádka před domem č. p. 15
56 st. část	zast. pl.	předzahrádka před domem č. p. 66, bývalá parcela č. 1846
59/1 st.	zast. pl.	obytný dům – bývalá škola
59/2 st.	zast. pl.	obytný dům – bývalá škola
60 st.	zast. pl.	kostel sv. Anny a kostel Narození PM
61 st. část	zast. pl.	předzahrádka před bývalým domem č. p. 6, dům byl zbořen
70	ost. pl.	předzahrádka před domem č. p. 7
71	zahrada	bývalý hřbitov
123 st.	zast. pl.	hasičská zbrojnice
1822/1 část	ost. pl.	náves – Z část
1822/2 část	ost. pl.	náves – V část
1822/3 část	ost. pl.	silnice rozdělující náves na Z a V
1822/9	ost. pl.	předzahrádka před domem č. p. 5
1836	ost. pl.	předzahrádka před domem č. p. 59, bývalou školou
1839	ost. pl.	předzahrádka před domem č. p. 33
1843	ost. pl.	předzahrádka před domem č. p. 42
1844	ost. pl.	předzahrádka před domem č. p. 44
1847	ost. pl.	předzahrádka před domem č. p. 9
1848	ost. pl.	předzahrádka před domem č. p. 4
1849	ost. pl.	předzahrádka před domem č. p. 3
1850	ost. pl.	předzahrádka před domem č. p. 2

 

Poznámka: současný stav neodpovídá stavu na pozemkové mapě, došlo ke zboření domu (parc. č. st. 61) parcela zůstala nezastavěna, rovněž byly zrušeny některé předzahrádky.