Kancelář Kraje Vysočina v Bruselu

Adresa

Lukov 9
676 02  Lukov

tel.: 568 408 890 nebo 568 421 349

e-mail: moravske.budejovice@sdb.cz

Otevírací doba

po předchozí domluvě na požádání na faře v Moravských Budějovicích

V sobotu 10. 9. 2016 byla v Lukově u Moravských Budějovic za účasti několika stovek lidí slavnostně otevřena pamětní síň, která připomíná krátký život zdejšího rodáka, kněze Jana Bulu, popraveného v roce 1952 komunisty v souvislosti s takzvaným babickým případem. Pamětní síň vznikla v opravené budově fary.  

Stálá expozice s názvem „Věřím, že můj život nebyl nadarmo“ je věnována P. Janu Bulovi, který se v Lukově narodil 24. června 1920. Zatčen byl v době, kdy byl farářem v Rokytnici nad Rokytnou. Na popravišti v Jihlavě byl oběšen 20. května 1952, bylo mu 32 let. V expozici je k vidění například ornát mladého kněze a několik obrazů, které namaloval. Panely věnovalo Biskupství brněnské, které usiluje o blahořečení tohoto kněze.

Rekonstrukcí fary v Lukově z programu rozvoje venkova ČR a dokončení společenského domu P. Jana Buly z dotace Nadace ČEZ byl zachráněn historicky významný objekt v obci, který přísluší do kulturního dědictví venkova. Zchátralou faru se podařilo opravit nejen s pomocí dotací, ale i práce dobrovolníků. V části prostor společenského domu P. Jana Buly je pamětní síň se stálou výstavou, která je věnovaná rodákovi z Lukova služebníku Božímu P. Janu Bulovi. Tato expozice je doplněna stálou výstavou „Vyhnanci“ od autorů Miroslava Kasáčka a Luďka Navary, která připomíná selské rody z Lukova a Vícenic, které byly násilně vystěhované a perzekuované komunistickým režimem v padesátých letech minulého století.

Před otevřením a požehnání pamětní síně P. Jana Buly byla představena kniha autorů Luďka Navary a Miroslava Kasáčka - A PŘECE BUDU BLÍZKO Život a mučednická smrt kněží Jana Buly a Václava Drboly od Babic.

Případ Babice nebyl nikdy zcela objasněn. Když ale byli v babické škole 2. července 1951 zavražděni tři komunističtí funkcionáři, byl už Bula dva měsíce ve vězení. StB využila kauzu jako záminku k rozpoutání monstrózních procesů. Podle údajů historika Michala Stehlíka bylo v těchto procesech do vězení odsouzeno přes sto lidí, trestů smrti padlo jedenáct.