Kancelář Kraje Vysočina v Bruselu

Rozpočty sociálních např. pobytových zařízení se skládají především ze státní dotace, dále z příspěvků na péči, úhrad od klientů, příspěvků od zdravotních pojišťoven a případně od zřizovatelů  případně krajů. „Kraj Vysočina je v současnosti zřizovatelem 22 zařízení sociálních služeb, v nichž pracuje 1 354 zaměstnanců a využívá je 2 276 klientů. S ministerstvem práce a sociálních věcí intenzivně jednáme o navýšení dotací ze státního rozpočtu. Oproti loňskému roku je výše dotací pro poskytovatele sociálních služeb 135 milionů nižší, přičemž u příspěvkových organizací kraje tento deficit činí 107 milionů. MPSV nyní připravuje rozdělení dalších financí ze svých rezerv, ale obáváme se, že ani s nimi nepokryje celý deficit. V případě Vysočiny sociálním zařízením jako první pomohl na omezenou dobu kraj – uvolnil ve schváleném rozpočtu pro své organizace, nestátní neziskové organizace i obecní zařízení celkem 75 milionů. V případě krajských zařízení hrozí už nyní začátkem roku platební neschopnost s nedodržením např. i výplatních termínů. Je třeba si uvědomit, že neuhrazením např. povinných odvodů pojistného na sociální a sociální pojištění včetně odvodů hrozí našim organizacím penále,“ uvedl Petr Krčál s tím, že upozornil, že organizace již potřebovaly mimořádnou výpomoc kraje nad rámec výše uvedeného částky ze schváleného rozpočtu. Krajem zřizovaným organizacím musel kraj v únoru a březnu poskytnout návratnou finanční pomoc ve výši 10 milionů, tak aby nebyl z důvodu nedostatku peněz ohrožen jejich provoz.

Stejně jako ostatní kraje požaduje Vysočina, aby stát prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí navýšil dotace na sociální služby minimálně na úroveň loňského roku.