Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina

Rodinný život s sebou přináší i nutnost řešit řadu nejrůznějších problémů. Když se občané kraje ohlédnou za uplynulým rokem, co bylo jejich největším problémem? Spontánní odpovědi byly obsahově utříděny. Odpovědi občanů nejčastěji mířily do oblasti financí (25%). Šlo především o problém rodinných příjmů, které se respondentům jevily jako nedostatečné pro udržení jejich životní úrovně a zajištění a uspokojení potřeb rodiny, např. na studium, samostatné bydlení, léky. Zatímco pro některé je problémem snížení příjmu a nutnost se s tímto faktem vyrovnat, jiní dokonce uváděli, že se pohybují na existenční hranici.

„Mění se výrazně i jednotlivé priority českých rodin. I v našem kraji, pro který byla typická mezigenerační soudržnost, klasické rozdělení rolí muže a ženy, solidarita všech členů širší rodiny,  nízká rozvodovost apod., pozorujeme „protirodinné tendence“.  Stoupající nároky na pracovní výkonnost vyžadují stále vyšší předpoklady vzdělání, jehož nelze dosáhnout při souběžném založení rodiny, která u  mnoha mladých lidí ztrácí na významu,“ říká radní pro sociální oblast Petr Krčál, který má rodinnou politiku ve své gesci.

Pětina občanů spojuje největší rodinné problémy s trhem práce (22%). Nejednalo se pouze o případy, kdy občan práci ztratil a marně ji hledá, ale i o situace, kdy se o ztrátu zaměstnání obává. Snaha o udržení si práce ústí ve stres a nedostatek času na rodinu, což vystupuje zřetelně najevo u podnikajících osob. Odpovědi každého osmého souvisí s problematikou zdraví (18%). Opět jsou zmiňovány zdravotní problémy jak samotných dotazovaných osob, tak ostatních příslušníků rodiny.

Každý devátý pociťuje jako největší problém to, co se odehrávalo mezi příslušníky rodiny, tzn. rodinné problémy (11%). Šlo o děti , výchovu, nástup do školy, hledání dalšího studia, prospěch, až po osamostatňování dítěte a jeho odchod z rodiny Pro každého jedenáctého bylo největším problémem v uplynulém roce bydlení (9%), jeho zajištění, získání, výměna, prodej, rekonstrukce a s tím spojené práce.

„Uvědomujeme si, že i v našem kraji se rodiny potýkají s řadou socioekonomických překážek, společenských tlaků a  kulturně hodnotových proměn. Dobrá rodina přestala být symbolem společenského úspěchu. Dítě začíná být považováno za překážku pracovního uplatnění rodičů.  Pozorujeme pro současnost  typický nárůst bezdětných manželství, vysoký počet rozvodů, nástup nových alternativních forem soužití, vysoký počet neúplných či doplněných rodin, zvyšující se počet osaměle žijících mladých lidí, proto chceme vypracovat kvalitní opatření k jednotlivým částem rodinné politiky kraje Vysočina, která by mohla být schválena do poloviny roku 2011,“ uvádí k výzkumu  Petr Krčál.

• tisk@kr-vysocina.cz