Životní prostředí Kraje Vysočina

Jedenáctka rizikových podniků se dále dělí na čtyřčlennou skupinu méně rizikových a sedmičlennou skupinu více rizikových. V jejich případě je nutné vypracovávat tzv. vnější havarijní plán pro případné dopady havárie i mimo areál zařízení. Ze sedmi rizikových provozovatelů mají čtyři již vnější havarijní plán schválen, jeden je momentálně rozpracována a u dvou provozovatelů krajský úřad rozhodl o nevypracování vnějšího havarijního plánu. „Téměř všichni mají také schválenou bezpečnostní dokumentaci a probíhají již pouze jejich aktualizace. Bezpečnostní dokumentace - zhodnocení rizik havárie a návrhy provedení bezpečnostních opatření - je jednou z forem prevence závažné havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky,“ doplnil I. Dobrianskij.

Během předchozího roku došlo u zařazených provozovatelů pouze k jediné havárii, která však nenaplňovala kritéria závažné havárie. „Šlo o provoz společnosti ČEPRO, středisko Šlapanov, kde unikly ropné látky do vodoteče. Tato havárie byla okamžitě úspěšně řešena. V současné době jsou již následky havárie odstraněny včetně sanace zasažené půdy. I díky bezpečnostnímu programu prevence nedošlo k zásadním škodám. Na jaře letošního roku proběhlo u tohoto provozovatele cvičení integrovaného záchranného systému s úspěšným výsledkem,“ připomněl I. Dobrianskij. Všichni zařazení provozovatelé mají navíc ze zákona uzavřeny pojistné smlouvy na škody způsobené vlivem závažné havárie.

U všech provozovatelů provádí krajský úřad každoročně tzv. integrovanou kontrolu s Českou inspekcí životního prostředí a dalšími dotčenými orgány státní správy, zejména hasiči a krajskou hygienickou stanicí. V loňském roce byly zahájeny kontroly tzv. plánů fyzické ochrany objektů společně s Policií ČR. Ty mají předcházet nebezpečí vniknutí cizích osob do zařízení s nebezpečnými látkami. Všechna tato opatření by měla předcházet nebezpečí závažných havárií.