Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina

V rybářských revírech Moravského rybářského svazu v Kraji Vysočina, který hospodaří převážně na území okresů Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou, v loňském roce ulovili sportovní rybáři celkem více než 130 000 kusů ryb o celkové hmotnosti 200 tun. Od vody si odnesli přes 55 000 kaprů o hmotnosti téměř 160 tun, téměř 13 000 cejnů, přes 14 000 pstruhů duhových, 3 000 pstruhů obecných, 2 700 candátů, 2 600 línů a štik, 2 000 okounů, ale také téměř 500 úhořů a 270 sumců. Kapr tvoří 80 % hmotnosti všech ulovených ryb. Tento poměr je obdobný i u Českého rybářského svazu, který prostřednictvím svých územních svazů – Jihočeského a Východočeského působí na okrese Pelhřimov, resp. Havlíčkův Brod.

Ze zhruba 4 000 hektarů produkčních rybníků, tedy těch, které nejsou rybářskými revíry, se každoročně v Kraji Vysočina vyloví až 2 000 tun ryb. Celková produkce ryb v České republice dosahuje asi 21 000 tun ryb, Kraj Vysočina se tak na tomto čísle podílí z jedné desetiny. Množství ryb vylovených z místních rybníků a chovných zařízení se za posledních sto let mnohonásobně zvýšilo. Zatímco začátkem 20. století to bylo 2 600 tun, v padesátých letech asi 5 000 tun ryb, v osmdesátých a devadesátých letech se produkce zvýšila až na současnou hodnotu.

Na Vysočině, stejně jako v celé České republice, má ve výlovu našich ryb jednoznačně nejvyšší zastoupení kapr, a to až 90 %. Kapr se začal v našich zemích chovat v 11. až 12. století. O čtyři sta let později se však dostal téměř na každý jídelní stůl. Rozšíření jeho chovu bylo způsobeno jeho dobrou životností, poměrně rychlým růstem a v neposlední řadě i striktními postními pravidly, kdy ryba byla jedinou možnou náhradou masa teplokrevných živočichů. To zapříčinilo budování rybníků a vznik rybníkářství, jako nového hospodářského odvětví. Jen v Kraji Vysočina je rybníků a ostatních vodních ploch téměř 9 000.

„Hospodaření na rybnících je důležitou formou akvakultury a základem českého produkčního rybářství. Mimo produkci ryb však rybníkářství sehrává i vodohospodářskou, krajinotvornou, kulturní nebo protipovodňovou roli. Rybníkářství patří k národní tradici, jedná se o historický odkaz zanechaný našimi předky,“ uvádí radní Pavel Hájek pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí, ale zároveň připomíná: „Vysoké rybí obsádky, které souvisí s několikanásobným zvýšením produkce ryb, mohou vést k poškození i zničení ostatních částí akvakultury a zhoršení čistoty vody ve vodních nádržích.“

• Více informací Martin Drápela, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz