Životní prostředí Kraje Vysočina

Slaďování rodinného a pracovního života pohledem rodinného terapeuta

Víme, že dát do souladu práci a rodinu tak, aby obojí dobře fungovalo a výsledkem pak byla převládající životní spokojenost všech zúčastněných (hlavně členů rodiny, ale také případného zaměstnavatele), je náš průběžný každodenní dlouhodobý úkol.  Primární účel práce je vždy dvojí: zajištění obživy pro sebe a rodinu a splnění pracovních nároků.
Domnívám se, že určitá míra „nerovnosti šancí“ je dána přirozeně historicky společenskými vlivy – postavením a rolí muže a ženy. To asi nelze hned a jednoduše změnit. Podle některých sociologů je tradiční patriarchální uspořádání již dlouho na ústupu. Vývoj však probíhá v různých oblastech života společnosti nerovnoměrně, takže zatímco např. v oblasti ekonomiky stále převládá patriarchální způsob vedení (za účelem co nejvyšší efektivity a zisku), v oblasti rodinného soužití v povědomí lidí je u nás již dostatečně zakotveno rovnocenné postavení žen, ovšem rozdíly jsou dány životem na venkově či ve městě a rovněž nábožensky (ateismus x víra) a ekonomicky (mírou bohatství).
 
Příklady nerovnosti šancí:
-          Žena vychovávaná přísně v duchu tradičních křesťanských hodnot nebude mít asi většinou problém přizpůsobit se více manželovu stylu života rodiny, takže při nástupu do práce po mateřské „dovolené“ nebude primárně preferovat svoji pracovní kariéru.
-          Žena pod vlivem ateistické výchovy bude pravděpodobně ambicióznější, častěji může upřednostnit kariéru před rodinným životem.
-          Záleží potom na tom, jakého si kdo vybere životního partnera.
-          Muž vychovávaný na venkovském statku s polnostmi a domácím hospodářstvím bude patrně více lpět na majetku a tradicích a bude mít menší pochopení pro kariérní ambice manželky (zde je nerovnost šancí důsledkem).
-          Žena s negativním otcovským vzorem může být feministkou či jinak dominantní individualistkou, nebo také submisivně-depresivní , závislou na manželovi.
-          Nemajetná žena finančně, materiálně i bydlením závislá na manželovi, se nemůže rozvést, protože by se octla v situaci existenčního ohrožení a soud by jí nesvěřil ani děti.
-          Muž nadřazuje svoje zájmy nad zájmy manželky a odvolává se na to, že především on je živitelem a hlavou rodiny, ačkoliv může být v práci déle jen proto, že o děti se postará manželka.
-          Žena po letech pečování o děti ztrácí pracovní kvalifikaci, stává se nudnou, nezajímavou, neatraktivní, protivnou, takže úspěšný komunikativní manžel si nachází mladší milenku.
-          Manžel si nepřeje, aby manželka po skončení mateřské dovolené začala najednou 80% svého času věnovat práci mimo rodinu. Tak velká změna mu nevyhovuje, narušuje celorodinné stereotypy, všichni jsou tím zaskočeni a nastávají konflikty.

Psychocentrum – možnost výskytu nerovnosti šancí dle druhů řešených problematik:

Osobní problematika  (nerovnost šancí jako příčina i důsledek) -
- Intrapersonální (problémy výkonu, sebehodnocení, osamělosti, osudu)
- Interpersonální (výběr partnera, vliv nerovných šancí na kvalitu soužití, schopnost či neschopnost ventilovat tento problém před partnerem a řešit ho, vliv nerovných šancí na rozchod či rozvod)
- Závislost na partnerovi jako osobní problém, závislost na pomoci příbuzných
- Zdravotní problematika, péče o postižené či invalidní dítě
- Sociálně-právní problematika (finanční hospodaření, péče o děti)

Párová problematika  (nerovnost šancí jako příčina i důsledek) -
- Partnerská (seznamování, druh a kvalita soužití, poruchy komunikace, krize)
- Manželská (krize, odcizení, nefungují některé instrumentální složky soužití, problémy při výchově dětí a péči o ně, problémy ve finančním hospodaření a péči o domácnost, nesoulad ve volnočasových aktivitách či jejich znemožnění)
- Nevěra či mimomanželský vztah (jako důsledek nerovnosti šancí)
- Nerovnost šancí jako přímá příčina problémů ve vztahu
- Zdravotní problematika jako problém páru, péče o postižené či invalidní dítě

Rodinná problematika (nerovnost šancí jako příčina) -
- Vztahy rodičů a dětí (mezigenerační problémy, problémy rodin s postiženým či invalidním dítětem, monoparenterální rodina, problémy rekonstituované rodiny)
- Problémové děti
- Problémy v hospodaření a širších rodinných vztazích, nesoudržnost rodiny
- Rozvodové a porozvodové konflikty a spory o děti
- Zdravotní problematika jako problém širší rodiny (jako důsledek či příčina nerovných šancí)

Sociální a sociálně-právní problematika (nerovnost šancí jako příčina)
- Hmotná a jiná sociální nouze
- Problematika menšin (rasové otázky apod.)
- Závislosti a sociální patologie
- Domácí násilí
- Dítě osvojené či v pěstounské péči
- Problematika dětí a mladistvých (poruchy chování, záškoláctví, party, alkohol, drogy, kriminalita)

Statistické ukazatele možné souvislosti problému nerovnosti šancí u klientů Psychocentra Jihlava za rok 2013:

Z celkem 388 případů s osobní problematikou nacházíme známky nerovnosti šancí zhruba u 10 – 15 % -  nejvíce zřejmě s interpersonálními problémy včetně závislých na partnerovi (40-50 klientů), u ostatních druhů osobních problémů to bude patrně výrazně méně.

Z celkem 226 případů s párovou problematikou se známky nerovnosti šancí objevují přibližně u 40 – 50 % - nejvíce se projevuje v manželském soužití (asi 50 párů), dále pak u partnerských problémů nesezdaných párů (asi 30 párů), také ovšem u případů nevěry a mimomanželských vztahů (asi u 20 případů), u ostatních druhů párových problémů je to výrazně méně.

Z celkem 150 případů s rodinnou problematikou lze nerovnost šancí zaznamenat asi u 50 – 60 % - zde se jedná o vcelku rovnoměrné rozložení dle dílčích problémů a dotýká se zhruba 80 – 90 rodin.

Z celkem 198 případů se sociální problematikou lze nalézt problém nerovnosti šancí  cca u 5 – 10 % - protože naprostou většinu tvoří případy náhradní rodinné péče, procento výskytu problému nerovnosti šancí je zde poněkud nižší, rovněž rovnoměrně rozložené dle dílčích problémů, a týká se orientačně 10 – 20 případů.

Průměrně se tedy problematika nerovnosti šancí v roce 2013 týkala asi 230 – 250 vedených případů, t.j. až 26 % (z celkového počtu 962.)

Obecně lze říci, že jako problém „nerovnost šancí“ vnímá zhruba 3x více žen než mužů.

Za Psychocentrum – manželskou a rodinnou poradnu Kraje Vysočina,p.o., pracoviště Jihlava, materiál zpracoval:

PhDr. Zdeněk Větrovec, psycholog,  Psychocentrum – manželská a rodinná poradna Kraje Vysočina, p. o., pracoviště Jihlava
člen pracovní skupiny projektu pro oblast Jihlavska