Rodinný a sociální portál

Cílem digitalizace regionálního kulturního a historického dědictví je nastavení pravidel a mechanismů digitalizace, uložení a zpřístupnění dokumentů a předmětů mimořádného významu s nastavením rovného přístupu odborné i laické veřejnosti k digitálním dokumentům bez ohledu na místo jejich fyzického uložení, dále také začlenění digitálních dokumentů do národních i nadnárodních projektů. „Pomyslnou branou do kulturního dědictví uloženého nebo se nacházejícího na území kraje bude nyní budovaný Portál digitalizace, který v sobě spojí funkci poznávací platformy a zároveň báze vhodné pro předávání dat do portálů se širší územní působností např. do Národního kulturního portálu,“ popisuje Jana Fischerová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče, cestovního ruchu a mezinárodních vztahů.

„Muzeum Vysočiny Pelhřimov od roku 2006 digitalizovalo 2 238 kusů exponátů v 3D rozlišení. Takto pořízená data slouží nejen pro plnění databází, pro dokumentaci, ale nově zkoušíme získaná zdrojová data využít i pro 3D tisk za účelem vytvoření zmenšených kopií plastik, které chceme opatřit barevnou vrstvou tak, aby si návštěvníci mohli představit, jak originál, jehož se dochovalo pouze torzo, mohl ve skutečnosti vypadat,“ říká Ondřej Hájek, ředitel Muzea Vysočiny Pelhřimov. Zároveň upozorňuje, že chtějí v letošním roce dokončit skenování kolekce loveckých trofejí z Hradu Kámen, a to včetně dřevořezeb jeleních hlav osazených parožím z kolekce 18. století. Vše si budou moci uživatelé Internetu prohlédnout na portále Muzea a galerie na Vysočině on-line.

Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod, pod kterou spadá krajská digitalizační jednotka 2D objektů má za sebou za posledních cca 10 let sta tisíce naskenovaných stránek. V současné době se zaměřuje na digitalizaci kronik z archivů, například elektronické monografie jsou veřejnosti přístupné na stránkách kramerius.Kkvysociny.cz. „Do dnešního dne jsme zdigitalizovali vybrané regionální knihy a periodika z různých knihoven v Kraji Vysočina, nyní pracujeme na jejich on-line zpřístupnění. Je to 95 % kronik havlíčkobrodského archivu, třetina kronik pelhřimovského archivu, sbírky map, negativů a fotografií jihlavského muzea Vysočiny, pro které aktuálně doděláváme sbírku grafik, dále také sbírka fotografií a negativů havlíčkobrodského muzea, sbírky historických sklonegativů z jihlavského, havlíčkobrodského a velkomeziříčského archivu a novoměstského muzea, sbírka negativů vypovídajících o historii staveb na Telčsku pro Národní památkový ústav v Telči, soubory grafik, map, učebních listů apod. pro polenské muzeum,“ vyjmenovává Helena Malá, koordinátorka digitalizace Krajské knihovny Vysočiny Havlíčkův Brod.

A velké plány s digitalizací má také Muzeum Vysočiny Jihlava. To by v horizontu 10-15 let rádo digitalizovalo celý svůj sbírkový fond čítající 400 tisíc položek. „Za tímto účelem rádi využijeme techniku ostatních krajských institucí, ale do budoucna se neobejdeme bez vlastního vybavení,“ říká ředitel Muzea Vysočiny Jihlava Karel Malý.