Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina

Studii nechala zpracovat společnost ČEZ, a.s. pro své účely, výstupy však bude moci využít i Kraj Vysočina, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství a Povodí Moravy, s.p. Jako podklad pro rozhodování ji mohou používat i města, obce nebo zemědělské podniky i další. Všem těmto subjektům je nyní jakostní model bezplatně k dispozici. „Možnost využití tohoto pilotního dokumentu i mimo komerční sféru chápeme jako vstřícný krok společnosti ČEZ, a.s. vůči regionu, který rozvoji jaderné energetiky veřejně deklaruje výraznou podporu,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí, lesního a vodního hospodářství a zemědělství Zdeněk Chlád. Podle jeho slov by Kraj Vysočina nyní dokument využil jako klíčový podklad pro jednání s příslušnými ministerstvy s cílem přesvědčit je o nutnosti změny alokace finančních podpor směřovaných do čištění odpadních vod v obcích a do zemědělství s cílem zlepšení kvality povrchových vod. „Model sice řeší kvalitu povrchové vody nad vodním dílem Dalešice, ale už nyní je jasné, že by ho bylo vhodné využít i v případě povodí vodárenských nádrží např. Švihova na řece Želivce“ upozorňuje Zdeněk Chlád.

Ze studie vyplývá, že největším problémem povodí řeky Jihlavy nad VD Dalešice, do kterého spadá 161 obcí, v nichž žije téměř 150 tisíc obyvatel, je nadprodukce zejména dusíku, fosforu a organického znečištění zhoršující kvalitu povrchové vody prakticky v celém povodí. Z podrobného šetření, které předcházelo sestavení modelu, vyplývá, že je nutné do budoucna změnit chování agrárního sektoru, měst a obcí, ale také domácností. Je zřejmé, že většina znečištění povrchových vod fosforem (cca ¾) pochází z bodových zdrojů tj. obcí, naopak převážná část znečištění vod dusíkem (více než 70 %) pochází z plošných zdrojů tj. zemědělství.

Opatření navržená u plošných zdrojů znečištění se týkají zejména změn v agrární politice: změn v dotační politice státu (podpora protierozních způsobů hospodaření na ohrožených lokalitách), pozemkových úprav a pozitivní motivace k těmto krokům. Cestou ke zlepšení jsou v tomto případě např. omezení nebo vyloučení pěstování širokořádkových rostlin na vybraných pozemcích a využívání půdoochranných technologií. Cílem je snížit znečištění povrchových vod dusíkem.

Opatření navržená u bodových zdrojů znečištění se týkají především řešení odvádění a čištění odpadních vod z obcí: výstavby a rekonstrukcí kanalizací a ČOV, technologických opatření na stávajících ČOV se zaměřením na odstraňování fosforu, omezení vypouštění nečištěných odpadních vod z kanalizací přímo do vodních toků, změn v chování obyvatelstva. Cílem je snížit znečištění odpadních vod fosforem.

Z navržených scénářů vedoucích ke zlepšení kvality vody v povodí se nabízí jako nejvhodnější kombinace několika scénářů řešících bodové i plošné zdroje znečištění - výstavba nových ČOV a zlepšení účinnosti u vybraných stávajících ČOV, dostavba kanalizačních systémů, zatravnění vybraných infiltračních oblastí s průběžně vedenou osvětou a pozitivní motivací celé společnosti, vyvíjením intenzivního tlaku na ústřední orgány rozdělující evropské dotace i dotace ze státního rozpočtu, vyjednání podmínek, za kterých lze aktivity vedoucí k zachování udržitelného životního prostředí podpořit.

Kraj Vysočina už nyní připravuje podklady pro vznik iniciativy „Za čistou řeku Jihlavu“, intenzivní komunikaci problematiky pod mottem „O čem se nemluví, o tom se neví“, v rámci níž je plánována tematická konference i semináře pro znečišťovatele v povodí.

• Jaroslav Mikyna, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
  telefon: 564 602 267, e-mail: mikyna.j@kr-vysocina.cz