Kancelář Kraje Vysočina v Bruselu

„Věřím, že navržený kariérní řád pomůže především regionálnímu školství, tedy přitáhne mladé lidi do školství, zlepší finanční podmínky kantorů a ocení služebně starší a zkušenější pedagogy. Změna přichází po 20 letech a já si dovolím paní ministryni upozornit, že z pohledu zřizovatele středních škol, kterým je Kraj Vysočina, je realizace této změny možná jen v případě současné změny financování regionálního školství. Na území Kraje Vysočina učí v současné době 7 225 pedagogů na všech úrovních škol,“ informoval hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Podle ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřiny Valachové bude kariérní řád pamatovat na učitele začínající i zkušené. Od září 2017 by měla začít fungovat podpora začínajících učitelů ve dvouletém adaptačním období. Vzápětí budou postupně uplatňovány příplatky za specializaci například pro výchovné a kariérové poradce nebo metodiky prevence.

Nováčkům zařazeným do 1. stupně kariérového řádu budou dva roky pomáhat uvádějící učitelé, kteří za to budou mít garantovaný příspěvek 3 000 korun měsíčně. Po dvou letech bude muset „čerstvý“ učitel absolvovat atestaci před komisí ve škole, kde působí. Členy by měli být ředitel, zkušenější učitel téže školy a externí odborník například z pedagogické fakulty nebo školní inspekce. Na atestace pro třetí stupeň, který by měl být pro učitele spojen s příplatkem až 5 000 korun měsíčně, bude dohlížet Národní institut pro další vzdělávání. Jeho úkolem bude zajistit nezávislost a jednotnost posuzování kompetencí učitelů jednotně. O třetí stupeň by se mohli ucházet učitelé po sedmi letech praxe.

Jako problém u této novely vidí zástupci škol na Vysočině především chybějící standard učitele, tedy výčet nutně naplněných předpokladů, podle kterých bude hodnocen. Podle informací ministryně bude i tato skutečnost včas vyřešena. Aplikace a dopady kariérové řádu do rozpočtu škol budou financovány z rozpočtu ministerstva školství.

Diskuzi vedli pedagogové i zástupci samosprávy během  návštěvy ministryně na Vysočině také kolem změn financování regionálního školství, které jde ruku v ruce právě se zaváděním kariérního řádu. Změna financování znamená do budoucna financování škol nikoli podle počtu dětí, ale podle počtu odučených hodin. „Tato změna by měla i při poklesu dětí udržet provoz venkovských malotřídních škol, těch má právě Vysočina nejvíce v České republice. Mimochodem na Vysočině  je nyní 117 málotřídních škol, celkem se v nich vzdělává 3 487 žáků. Kromě financování malotřídního vzdělávání a zachování základního školství i na venkově doufejme, že toto nové financování vyřeší i spravedlivější peníze pro družiny a kluby nebo také pro sportovní gymnázia, která na sebe vážou řadu speciálních nákladů spojených s přípravou špičkových sportovců,“ upozornila radní Kraje Vysočina pro oblast školství Jana Fialová.

• tisk@kr-vysocina.cz