Muzeum4U

Zvlášť důležité je soustředit se komplexně na ta území, kde je kůrovec tzv. pod kontrolou. A to jak ze strany vlastníků lesa, tak i ze strany státní správy lesů, jejíž kompetencí je mimo jiné ukládání sankcí. Jde o to vytvořit podmínky, aby zelená část kraje, kde není kůrovcový základ vysoký, zůstala zelenou i nadále. To však bude záviset na mnoha faktorech. „Chci popřát vlastníkům lesa a nejen jim, aby letošní rok proběhl v příznivých klimatických charakteristikách. Aby vládou přijímaná proticovidová opatření rychle pominula a podařilo se mít dostatek pracovních sil v lesnictví. Aby se i nadále příznivě vyvíjela cena dřeva, jeho odbyt a aby, což je hodně aktuální v následujících řekněme dvou měsících, byly příznivé podmínky na vyzvedávání sazenic a navazující zalesňování,“ dodal náměstek Lukáš Vlček.

Kůrovcová kalamita na Vysočině ani v roce 2021 nekončí. K termínům, se kterými pracuje legislativa, je možné připomenout vyhlášku z oblasti ochrany lesa, která stanoví, že veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj hmyzích škůdců vzniklé do 31. března musí být zpracovány nebo asanovány nejpozději do 31. května, v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do  30. června běžného roku.    

Lesy na Vysočině byly před počátkem kalamity tvořeny ze 72 % smrkem, dále z 11 % borovicí, 4 % buku a mimo jiné 3 % modřínu či dubu. Vlastníci lesů dlouhodobě, ještě před počátkem kalamity, zalesňovali z přibližně 35 % jinými dřevinami, než je smrk.

• Jiří Bartoš, odbor životního prostředí a zemědělství
  Krajský úřad Kraje Vysočina
• tisk@kr-vysocina.cz