Životní prostředí Kraje Vysočina

Celkový počet návštěvníků v interiérech hradu Roštejn činí 36 794 osob. Tím se Roštejn řadí na špici mezi vysočinskými krajskými muzei. Oproti předchozí sezoně je to sice mírný pokles, který kastelánka hradu Kateřina Rozinková vysvětluje tím, že dvě předchozí sezony probíhala na hradě slevová akce na vstupném, kterou využila řada návštěvníků. Letos také vnímá sklon k šetření, který se projevuje tím, že si návštěvníci místo kombinace tras volí pouze jednu. Přesto je zde stále vysoká návštěvnost, ke které přispěly též netradiční prohlídky v podobě Noci kostelů, Putování po projektech nebo Hradozámecké noci. A již tradiční akce jako Myslivecký den, Roštejnský hodokvas a Jazz na Roštejně. Za to děkuje paní kastelánka všem spolupracujícím subjektům, institucím a osobám, které pomáhaly s realizací těchto kulturních akcí a samozřejmě i všem zaměstnancům a průvodcům, na které přišla řada pochval. Úspěšná sezona na Roštejně již skončila, a proto si zdejší zaměstnanci mohou vybrat dovolenou, na kterou přes léto nebyl čas a věnovat se údržbě a administrativě zahrnující také vylepšení webových stránek, které byly spuštěné v nové vizuální podobě letos na jaře a práci na edukačních programech. Do budoucna je v záměru jejich inovace a rozšíření nabídky zejména s přihlédnutím na dětské návštěvníky. Pro ně je prozatím uzpůsobena prohlídková trasa B věnovaná přírodě, lovectví a myslivosti. Ale v plánu je také vytvoření dětské varianty výkladu pro historickou trasu A. Neboť hrad v lese je ideální variantou na výlet. Stávající expozice byly vybudovány teprve v nedávné době, přesto v nich pozorný návštěvník zatím v každém roce odhalil něco nového. Letos poprvé byly při mimořádných prohlídkách ukazovány svázané časopisy Stráž myslivosti z 30. let minulého století. Ty původně patřily panu Ladislavu Františkovi, který žil v nedaleké obci Řídelov. Byl zde správcem polesí a také starostou, ale celý svůj život se věnoval myslivosti. Po jeho smrti časopisy přešly do majetku příbuzných, kteří je odnesli do knihovny v Židlochovicích, odkud si našly cestu na hrad Roštejn. Tedy zpět do míst, kde byly původně uložené. Záměrem je jejich trvalé vystavení v salonku sv. Huberta. Je zajímavé, že na hrad se v průběhu posledních let převážně formou daru vrátilo hned několik autentických předmětů, které se postupně staly součástí expozičních tras.

Hrad Kámen si v letošním roce prozatím prohlédlo 18 392 návštěvníků, což je oproti předchozímu roku nárůst více než 8 procent. Dle slov ředitele Ondřeje Hájka z Muzea Vysočiny Pelhřimov i zde k tomu pomohlo pořádání zajímavých akcí zaměřených především na rodiny s dětmi a mládež a také zpřístupnění kaple Panny Marie Bolestné v polovině sezony. Rozšíření prohlídkových tras o tuto kapli bylo dlouho očekávanou událostí a jejím znovuotevřením pro veřejnost se završila rozvleklá etapa snah o její pomyslné připojení zpět k hradu Kámen. Navíc v období adventu budou mít návštěvníci poslední příležitost k prohlídce hradních expozic ve stávající podobě. V příštím roce, pokud hrad uspěje s podanou žádostí o dotaci v rámci IROP, by měla být zahájena generální rekonstrukce hradu i jeho expozic, která si vyžádá uzavření objektu pro veřejnost. Zpřístupněný by však měl zůstat hradní park a výše zmiňovaná kaple, do které se přesunou vybrané kulturní aktivity. Těšit se můžete například na koncerty a tematické kostýmované prohlídky. Stejně jako v minulých letech se jedinečná hradní sbírka motocyklů rozšířila o nový exponát. Letos je jím historicky výjimečný kus, neboť se jedná o motokrosový motocykl ČZ 250 typ 980.8, který bývá také někdy označovaný jako GP Falta. Právě na modifikaci tohoto motocyklu vybojoval v tehdejší královské motokrosové třídě v roce 1974 Jaroslav Falta pro Československo titul mistra světa, který mu byl po následných protestech ze strany sovětské delegace zase odebrán a přiřknut sovětskému závodníkovi. Motocykl by se měl stát součástí nových expozic. Těm bude věnováno podstatně více prostoru než v těch dosavadních. Navíc budou exponáty nainstalované tak, aby si je mohl návštěvník prohlížet z více úhlů. Informace ke hradu Kámen jsou průběžně zveřejňovány na webové stránce http://www.hradkamen.cz/. 

Na začátku dubna se po 3,5 letech otevřelo Muzeum Moravské Budějovice, které sídlí v prostorách moravskobudějovického zámku. Návštěvníci si až do konce října mohli projít dvě prohlídkové trasy. Expozice Příběh města a zámku přibližující napínavou a místy až dramatickou historii Moravských Budějovic a jejich významné osobnosti včetně osudů šlechticů a samotného zámku až do druhé poloviny 20. století. Její součástí jsou též zámecké interiéry instalované do podoby, kdy je obývali poslední majitelé starohrabata Salmovi na přelomu 19. a 20. století. Druhá trasa je věnována řemeslům od středověku až po průmyslovou výrobu ve 20. století. Část se nachází přímo v zámku a část v nedalekých masných krámech. K zabavení dětí perfektně posloužila interaktivní dětská linka, kterou si však užili i mnozí dospělí. V muzeu byla k vidění i sezonní výstava Křížem krážem depozitářem, která byla sestavená z přírodovědných zajímavostí. V průběhu sezony se zde uskutečnilo i několik akcí, mezi nejzdařilejší se zařadila akce v rámci městského posvícení Dotkni se minulosti a na konci října dětské strašidelné prohlídky. Objekt prozatím navštívilo 6 259 návštěvníků. Od listopadu do března je zámek pro veřejnost uzavřen, prohlídku si mohou předem objednat pouze hromadné skupiny. Oficiální sezona zde bude zahájena stejně jako na dvou krajských hradech opět v dubnu příštího roku. Letos na přelomu listopadu a prosince zde ještě proběhnou umělecké workshopy s profesionálním sochařem a fotografem zaměřené na starší žáky základních škol. A na prosinec je pro širokou veřejnost plánované kostýmované divadlo ve spolupráci s ochotníky z Theatro Špeluňka. V příštím roce se návštěvníci mohou těšit na geologickou výstavu a v plánu jsou strašidelné prohlídky pro dospělé, které budou založené na historických pramenech. Pro bližší informace sledujte webovou stránku muzea https://www.muzmb.cz/.

Foto: kaple Panny Marie Bolestné v obci Kámen

• Jana Komínová, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu