Rodinný a sociální portál

Unikátní soubor 70 kusů historických dětských kočárků a kolébek a kočárků pro panenky z nejrůznorodějších materiálů z let 1880 až 1980 zakoupilo do své sbírky Muzeum Vysočiny Pelhřimov v roce 2015 od soukromé sběratelky paní Miloslavy Šormové. Část kupní ceny pokryla dotace ministerstva kultury, které ocenilo celistvost a pestrost předmětů pocházejících z nejrůznějších dílen a továren a také jejich výborný stav díky starostlivému přístupu původní majitelky. V třebíčském muzeu je jich k vidění více než polovina z této sbírky. Další část z této jedinečné kolekce je prezentována v expozici na hradě Kámen u Pacova, který je pobočkou pelhřimovského muzea. V roce 2019 byly také vybrané kočárky vystaveny v rakouském muzeu Nostalgiewelt v Eggenburgu. Na všech místech se těšily velkému zájmu návštěvníků. U nejmladších kočárků často rodiče s nostalgií vzpomínají na dobu, kdy v obdobné korbičce ležela jejich ratolest. A jak rychle to uteklo. Muži oceňují technickou úroveň i starších modelů - disková kola, stahovací okénka, spojené blatníky nebo soustružené rukojeti. Ženy zase obdivují dobové vybavení v podobě šitých i paličkovaných krajek, kyprých peřinek či hebkých záclonek.

V prostorách bývalé zámecké konírny je prezentováno 42 kočárků a kolébek z pelhřimovské sbírky. Doplněné jsou také o exponáty z Třebíče včetně hraček a dětského oblečení. Vystavené kočárky jsou vyrobené z rozmanitých materiálů - z proutí, koženky, látky i upletené z bužírky. Podle dětských kočárků se vyráběly i menší takzvané loutkové kočárky pro panenky, které věrohodně kopírují své předlohy. Posledním exponátem u východu je také loutkový kočárek typu princezka, ke kterému se váže pěkný příběh i s fotografií. Jedná se o nejnovější přírůstek do pelhřimovské sbírky, který pochází z pozůstalosti rodiny Jochových z Třebíče. A ten tuto výstavu symbolicky uzavírá. Jinak je výstava samozřejmě otevřená, a to až do 23. října. Konkrétní termíny a časy jednotlivých akcí z doprovodného programu jsou k dispozici na přiložené pozvánce a také na webové stránce muzea https://www.muzeumtr.cz/. Pokud se o vystavených exponátech budete chtít dozvědět více, můžete si v muzejní pokladně zakoupit prodejní katalog. V něm je zdokumentován kompletní soubor včetně exponátů zde vystavených i těch na hradě Kámen.

V rámci výstavy neváhejte využít originální fotokoutek s výhledem na Třebíč. Svoji fotografii pak můžete zaslat či vytištěnou zanést do muzea a zde bude umístěna na unikátní nástěnnou muzejní síť. A i na této síti může příspěvek v podobě fotografie obdržet like obdobně jako na sociálních sítích. Nevěříte? Přijďte se podívat. Na výstavu můžete také vyrazit s německy hovořícími přáteli, neboť je v dvojjazyčném provedení – česky a německy. Což nebývá u běžných výstav zvykem. Z doprovodných textů se dozvíte o historii kočárků, jaké se používaly například v době mezi světovými válkami a v období poválečném nebo o hejčedlech a kolébkách. Velké panely jsou tvořeny fotografiemi kočárků od 20. let po 80. léta minulého století, které zasílala veřejnost na základě výzvy třebíčského muzea ještě před samotným zahájením výstavy. Snímků se sešlo poměrně velké množství a i přesto se podařilo většinu zde umístit. Pokud jste také zaslali nějakou fotografii ze svého rodinného alba, je pravděpodobné, že ji na výstavě najdete.

A když už budete v zámeckém areálu, určitě zavítejte do muzejní kavárny. V ní je nainstalovaná doprovodná výstava zdánlivě nesourodých fotografií ze sbírek a dokumentů Muzea Vysočiny Třebíč. Jejich jednotícím prvkem je jak jinak než kočárek. A pokud jste hraví a soutěživí, rozhodně se zapojte do kvízu pro pozorné badatele. Pokud správně spočítáte všechny zde zachycené kočárky, a to nejenom na fotkách na stěnách, ale také v otevřeném fotoalbu ve vitríně, čeká na vás v muzejní pokladně odměna. Za pokus to stojí, držíme pěsti. A pokud se na vás štěstí neusměje, alespoň si prohlédnete fotografie zachycující život ve městě a jeho proměny. Mezi fotografiemi určitě zaujmou například jesličky na vycházce, kdy každého překvapí počet dětí v jednom kočárku nebo smuteční tryzna na Karlově náměstí – rozloučení s československým prezidentem A. Zápotockým.

• Zpracovala Jana Komínová, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
  Krajský úřad Kraje Vysočina, Jihlava
• e-mail: tisk@kr-vysocina.cz