Životní prostředí Kraje Vysočina

Domov na zámku

Zámek v Myslibořicích na Třebíčsku je již čtvrtou památkou opravenou z dotací finančního mechanismu EHP/Norska. Tato reprezentativní budova s pozoruhodnou mansardovou střechou s čestným dvorem (cour d´honneur), což je prostranství obklopené třemi křídly podkovové dispozice zámku, se otevírá do anglického parku s uměle vybudovaným vodním kanálem. Zámek do této podoby přestavěl na počátku 18. století významný rakouský architekt Jakob Prandtauer, pracující v nedalekých Jaroměřicích nad Rokytnou, který se proslavil především jako stavitel nádherného kláštera v rakouském Melku.

Fasády myslibořického zámku byly pozdějšími majiteli empírově upravovány. Zajímavostí je, že zámek byl v letech 1836 – 1882 ve vlastnictví bohaté rodiny Sinů, původem z Řecka, která pohádkově zbohatla na obchodu s Orientem. Členové rodiny zastávali v monarchii významné funkce, jako diplomaté mnoho cestovali a na myslibořickém zámku soustředili své rozsáhlé umělecké sbírky. Bohatí Sinové vlastnili na Moravě několik dalších velkostatků (v našem kraji např. Hrotovice, Dalešice, Krhov a Valeč). Paradoxem je, že poslední majitelka panství z rodu Sinů Ifigenie, vévodkyně de Castries, musela kvůli zadlužení myslibořický velkostatek i se zámkem prodat rakouskému velkoprůmyslníkovi Antonínu Dreherovi, jenž jej vlastnil až do roku 1921, kdy zámek koupil stát.

Nepřetržitě již od roku 1926, navzdory všem politickým zvratům, které 20. století přineslo, slouží myslibořický zámek pro sociální účely. V roce 1992 provoz ústavu převzala Diakonie Českobratrské církve evangelické. Vzhledem k využití zámku pro sociální účely nejsou interiéry veřejnosti přístupné, lze se pouze projít v parku, ze kterého můžeme obdivovat čestný dvůr a také výraznou mansardovou střechu objektu. Právě část této střechy, a to nad bočním severním křídlem zámku, byla opravena za finanční podpory EHP/Norska a kraje Vysočina.