Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.

 

Cesta: Titulní stránka > Zahraniční vztahy > Spolupráce v rámci nadregionálních uskupení


 

Zápis z mimořádného jednání Bezpečnostní rady kraje Vysočina č. 2/2005

 

 
 

Zápis z mimořádného jednání Bezpečnostní rady kraje Vysočina

dne 25. února 2005

 

 

Účast dle prezenční listiny

 

Miloš Vystrčil, hejtman kraje, nejdříve představil členy bezpečnostní rady kraje a  dále představil hosty, kteří byli přizváni na jednání BRK: 

Karel Fuchs, ředitel Vodárenské akciové společnosti, a.s divize Žďár nad Sázavou,

Vlastimil Krejčí, Povodí Moravy člen povodňové komise kraje,

Antonín Tůma  vedoucí technického provozu Povodí Moravy,

Jan Říha, krajský hygienik

Ludvík Munduch, vedoucí úseku krajské hygienické stanice, 

Jiří Šulc, ředitel krajské veterinární správy,

Karel Kotrba, Krajský úřad kraje Vysočina odbor SŘKÚ,

Iva Olšanová, Krajský úřad kraje Vysočina, odbor volního, lesního hospodářství.a zemědělství

Peter Macko, tajemník Bezpečnostní rady Jihomoravského kraje

 

Hejtman kraje Miloš Vystrčil seznámil přítomné s problémem, kvůli kterému byla svolána mimořádná bezpečnostní rada kraje (dále BRK). Hladina ve vodní nádrži Mostiště musela být snížena kvůli netěsnostem hráze. V nádrži je nyní zhruba o dvě třetiny méně vody. Došlo tedy ke snížení hladiny vody o 14 m. Vodní nádrž Mostiště v povodí Oslavy má korunu hráze ve výšce 480 metrů nad mořem. Voda se začala upouštět 14. února a nyní je na kótě 464 metrů. Zadržuje nyní přes 2,6 milionu m3 vody. Přehrada má dvě odběrná místa, odkud je odebírána voda do úpravny. Po snížení hladiny  je funkční jenom jedno místo.Vodní nádrž Mostiště je zdrojem surové vody pro úpravnu vody, která zásobuje pitnou vodou cca 75.000 obyvatel. Při jarním tání nebo v létě by mohlo dojít k nedostatku  pitné vody. Z úpravny vody v Mostištích jsou zásobovány hlavně obce na Velkomeziříčsku a Třebíčsku.

Hlavní důvod, kvůli kterému se BRK sešla, je  potřeba připravit se na to, že pitná voda nebude k dispozici vůbec nebo vodu z nádrže bude možno přijímat jen jako užitkovou. Členové a přítomní se jednoznačně shodli na tom, že se musí  vyjasnit kdo má jaké kompetence a jaké jsou povinnosti jednotlivých zástupců institucí včetně kraje.

Hejtman informoval bezpečnostní radu, že od 12:00 proběhlo jednání odborníků z Povodí Moravy, Vodárenské akciové společnosti Brno a kraje. Dále sdělil, že Povodí Moravy bude mít do 15. března zpracovanou studii, z níž by mělo vyplynout, v jakém rozsahu je hráz narušena a jaký bude předpokládaný objem opravných prací. Následně bude zpracován harmonogram opravy tak, aby práce mohly být zahájeny co nejdříve a ukončeny nejpozději do 15. listopadu 2005. Hejtman kraje předal slovo Janu Murárkovi, tajemníkovi BRK, který zpracoval pro všechny přítomné materiály týkající se problému.

Jan Murárik poukázal na mapku s grafickým znázorněním obcí, jež jsou připojené na vodní zdroj Mostiště. Grafický materiál byl doplněn seznamem obcí s počty obyvatel, u kterých nelze provést zásobování pitnou vodou z jiného vodního zdroje a seznam obcí, kde lze zásobovat nouzově z jiného vodního zdroje. Součástí materiálů, které účastníci jednání obdržely, byl výtah z  Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje, ve kterém se řeší nouzové zásobování vodou. Jan Murárik informoval o tom, že plány nouzového zásobování vodou jsou zapracovány i v krizovém plánu kraje.

Karel Kotrba podrobně zpracoval materiál týkající se vyhlášení stavu nebezpečí, který popisuje situaci včetně určených kompetencí.

 

Hejtman kraje předal slovo panu Říhovi, který by měl jednoznačně říct, za jakých podmínek bude voda nepoužitelná. Pan Říha doporučil připravit si zhodnocení zdravotních rizik, s důrazem na stav vody v letních měsících.

 

Jiří Šulc byl vyzván k vysvětlení problémů z hlediska chovatelů a zpracovatelského průmyslu. Pan Šulc sdělil, že chovatelé velkých hospodářských zvířat mají ve většině případů vlastní zdroje. Informoval, že pro zvířata musí mít voda určitou normu, ne však tak přísnou jako pro lidi. Pro dojnice musí být voda normově vedena jako pitná.

 

Diskutovalo se nad otázkou kolik litrů je stanovená hranice na obyvatele na jeden den. Zda je možné, aby si lidé sami koupili vodu nebo musí kraj na vlastní náklady zajistit zdroje pitné vody. Pan Fuchs sdělil, že v některých případech se tato otázka řeší tím, že obchody prodávají vody za režijní ceny. Jan Říha sdělil, že nejnouzovější množství vody  na osobu a den jsou 2 litry, což v tomto případě nehrozí. Karel Fuchs poukázal na to, že v každém případě bude do sítě dodávaná voda užitková.

Přítomní se shodli, že zprávu o rizicích by mohl zpracovat státní zdravotní ústav. První nebezpečí hrozí při jarním tání, kdy se může zhoršit kvalita surové vody v částečně vypuštěné nádrži. Krizová situace může nastat zejména při extrémně horkém létě bez větších srážek.

 

Další otázky které přítomní řešili byly: Jakým způsobem informovat lidi o případných změnách kvality vody. Jaké jsou povinnosti provozovatele. Karel Fuchs sdělil, že záleží na jednotlivých ukazatelích. Pokud budou zvýšené, ale budou v normách, není nutné občany informovat. Navrhl, aby informace  byla předávána prostřednictvím  starostů obcí, tisku, rozhlasu, vyvěšení na úředních deskách.

 

Z jednání vyplynuly tyto závěry:

 

Úkol č. 1:

-         zmapovat potřebu pitné vody v postižené lokalitě, zjistit kolik spotřebitelů odebírá vodu včetně potravinářských průmyslů, jídelen vývařoven, restaurací atd.

Zodpovídá: Ing. Murárik

 

Úkol č. 2

-         navrhnout způsob dodání vody;

-         rozdělit si obce, pokud nemají jiný způsob zásobování vodou, na obce do 300 obyvatel a nad 300 obyvatel. Z toho by plynulo, že menší obce by mohly být zásobovány balenou vodou a ty nad 300 obyvatel by byly zásobovány pomocí cisteren;

-         zjistit kdo má jaké možnosti alternativních zdrojů pitné vody.

Zodpovídá: členové BRK, Ing. Jan Murárik

 

Úkol č. 3

-         zjistit kdo má povinnost zajistit pitnou vodu, rozlišit jaké podmínky jsou při  vyhlášeném stavu nebezpečí a jak v případě bez stavu nebezpečí;

-         zjistit kdo má povinnost zajistit pitnou vodu vůči zpracovatelským průmyslům;

-         jaké jsou v těchto případech kompetence kraje.

Zodpovídá: Mgr. Karel Kotrba

 

Úkol č. 4

-         zjistit  za jakých podmínek může Správa  státních hmotných rezerv  poskytnout  zdroje pro přepravu pitné vody a úpravny pitné vody;

-         připravit kalkulaci sil a prostředků pro nouzové zásobování pitnou vodou.

Zodpovídá: Ing. Jan Murárik

 

Úkol č. 5

-         připravit přesný plán, jak budou občané, kterých se tato záležitost dotýká, informováni.

Zodpovídá: Bezpečnostní rada, HZS kraje

 

Úkol č. 6

       - zabezpečit zpracování vyhodnocení rizik v ukazatelích kvality pitné vody ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem.

Zodpovídá: MUDr. Jan Říha, krajský hygienik

 

Závěrem hejtman kraje shrnul všechny předešlé úkoly. Problematika a situace na vodním díle Mostiště bude dále důrazně sledována a kraj poskytne k řešení veškerou pomoc s využití svých kompetencí. Hejtman sdělil, že v 15:00 jsou pozváni starostové obcí s rozšířenou působností, kterých se situace týká, za účelem seznámení se stávajícím  stavem a v 16:00 proběhne tisková konference. Poděkoval všem přítomným za účast.

 

Miloš Vystrčil

hejtman kraje Vysočina

Ing. Jan Murárik

tajemník Bezpečnostní rady kraje Vysočina

 

Zápis pořízen na jednání BRK dne 25. 2. 2005

Zapsala: Šárka Polívková

 
 
Zodpovídá: admin
Vytvořeno / změněno: 22.3.2005 / 22.3.2005

Počet návštěv: 15381
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí a středa: 8.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek 8.00–13.00
, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00-17.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek