Zahraniční vztahy

Zápis z jednání

Komise pro zemědělství a životní prostředí Rady kraje Vysočina č. 4/2007

konaného dne 11. 9. 2007

 

Přítomni:

1. Martin Čížek (předseda)	4. Josef Matějek	7. Jaroslav Poborský
2. Pavel Gregor	5. Josef Nedvěd
3. Jiří Jež	6. Ivo Novotný

 

Nepřítomni (omluveni):

1. Václav Němec	3. Jan Joneš (tajemník)
2. Václav Vacek

 

Nepřítomni (neomluveni):

1. Jiří Blažek	3. Karel Moravec
2. Tomáš Havlík	4. Petr Zgarba

 

Hosté:

1. Květa Mošnová (Asociace soukromých zemědělců)

2. Olga Kameníková (OLVHZ)

3. Jaroslav Mikyna (OLVHZ)

4. Radek Zvolánek (OLVHZ)

 

Program:

1.       Zahájení;

2.       Problematika zániku některých povolení k nakládání s vodami;

3.       Dotace kraje ve vodním hospodářství (DVEA, podpora PD ochrany před povodněmi, dotace staveb vodovodů podpořených z programu MZe);

4.       Koncepční a strategické materiály ve vodním hospodářství (Studie ochrany před povodněmi, Digitální povodňový plán kraje, PRVKUK);

5.       Různé;

6.       Závěr.

 

1.Zahájení

Martin Čížek, předseda komise, přivítal všechny přítomné a zahájil jednání. Dle počtu členů konstatoval, že je komise usnášeníschopná. Přednesl návrh programu zasedání – ten byl všemi přítomnými schválen. K zápisu z minulého jednání nebyly vzneseny žádné připomínky.

 

2. Problematika zániku některých povolení k nakládání s vodami

Členové komise obdrželi s předstihem podkladové materiály.

Přímo na jednání obdrželi členové komise podkladový materiál „Povolení k odběru vod“ a „Povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních pro domácnosti“ (k získání potřebných informací k této problematice byla zřízena MZe a MŽP speciální internetová adresa www.zanikpovoleni.cz,  bezplatná telefonní linka 800 101 197).

 

Jaroslav Mikyna uvedl, že problematika vodního hospodářství a ochrany vod na území kraje Vysočina je v působnosti krajského úřadu, OLVHZ.

Jaroslav Mikyna uvedl, že dle ustanovení čl. II bod 2 zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů /vodní zákon/, ve znění pozdějších předpisů, platnost vodoprávních povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou, a platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději 1. 1. 2008, pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba kratší. Jedná se podle terminologie vodního práva o tzv. vodoprávní povolení k nakládání s vodami.

Prakticky to znamená to, že zaniká platnost veškerých povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a veškerých povolení k odběru povrchové vody bez ohledu na to, pro koho byla vydána, pokud nabyla právní moci do 31. 12. 2001. Nezanikají povolení, která nabyla právní moci po datu 31. 12. 2001, i když byla vydána před tímto datem, dále povolení k odběru podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování konkrétních jednotlivých domácností pitnou vodou (týká se zejména domovních studní) a povolení k odběru povrchových vod pro energetické využití v malých vodních elektrárnách.

Povolení k nakládání s vodami není potřeba, pokud se k odběru povrchové vody nevyužívá technické zařízení. Dále povolení není nutné, pokud je voda dodávána nebo odváděna jinou osobou (vodárenskou společností, obcí, apod.). V tomto případě zajišťuje příslušné povolení vlastník stavby či zařízení, která slouží k dodávce vody nebo k jejímu odvádění.

Aby platnost povolení nezanikla, bylo třeba požádat o prodloužení platnosti povolení, které umožňuje prodloužení platnosti povolení, pokud se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení uděleno. Návrh na prodloužení platnosti povolení k nakládání s vodami bylo nutno podat nejpozději do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo toto povolení vydáno (tedy nejpozději do 3. 7. 2007, včetně). Po tomto termínu je možné žádat pouze o nové povolení.

Vzhledem ke značnému množství právnických a fyzických osob, kterých se výše uvedené přímo dotýká, a lhůt pro vyřízení žádosti je nutné počítat s mnohonásobným nárůstem agendy vodoprávních úřadů všech stupňů, ale i nedodržení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí. Vodoprávní úřady obcí s rozšířenou působností mají v současné době 4 až 5krát více podaných žádostí než v běžném roce. Krajský úřad již řeší případy opatření proti nečinnosti a stížnosti na postup vodoprávních úřadů.

 

Rozvinula se rozsáhlá diskuse k tématu. Členové komise vznášeli konkrétní dotazy k problematice povolení k nakládání s vodami, včetně možných sankcí a rolí některých orgánů (např. České inspekce životního prostředí) v tomto procesu.

 

V případě jakýchkoliv dalších dotazů je možno se obrátit přímo na Jaroslava Mikynu (564 602 267, 724 650 117, mikyna.j@kr-vysocina.cz).

 

Usnesení 010/04/2007/Kzžp

Komise pro zemědělství a životního prostředí Rady kraje Vysočina

bere na vědomí

informaci o zániku platnosti některých povolení k nakládání s vodami k 1. 1. 2008

Usnesení bylo přijato 7 hlasy (0 proti, 0 se zdrželo).

 

3. Dotace kraje ve vodním hospodářství (DVEA, podpora PD ochrany před povodněmi, dotace staveb vodovodů podpořených z programu MZe)

Členové komise obdrželi s předstihem podkladové materiály.

 

Radek Zvolánek informoval, že zásobování pitnou vodou na území kraje Vysočina se vyznačuje dostatečnou kapacitou kvalitních vodních zdrojů, především zdrojů vod povrchových. Vrchovinný reliéf regionu tvořící hlavní evropské rozvodí dává území charakter důležité pramenné oblasti nadregionálního významu. V roce 2006 bylo zásobeno pitnou vodou z veřejných vodovodů 93,2 % obyvatel kraje. Vysočina má oproti některým jiným krajům výhodu v možnosti propojení jednotlivých vodovodních soustav, což umožňuje operativní nahrazení vodních zdrojů. Dále jsou zde i méně rozsáhlé lokální systémy využívající místní zdroje zejména podzemních vod.

Odkanalizování a čištění odpadních vod z obcí je i přes roztříštěnou sídelní strukturu na území kraje Vysočina na relativně dobré úrovni. Na veřejnou kanalizaci bylo v roce 2006 napojeno 85,2 % obyvatel kraje. Na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV bylo napojeno 73,2 % obyvatel kraje. Prioritním úkolem v této oblasti je naplnění požadavků směrnic EU, kdy se ČR zavázala, že do konce roku 2010 budou odpovídajícím způsobem odváděny a čištěny odpadní vody ve všech obcích, které jsou zdrojem znečištění o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, nebo které této velikosti dosáhnou do konce roku 2010.

V Programu rozvoje kraje jsou definované tyto cíle: umožnění dostupnosti kvalitní pitné vody a zvýšení % obyvatel kraje napojených na veřejné vodovody na průměr ČR, zabezpečení obnovy zastaralých a funkčně nevyhovujících systémů zásobování pitnou vodou včetně její úpravy, zajištění dostatečné kvality pitné vody pro celkový rozvoj regionu v souladu s kvalitativními požadavky směrnice EU, zabezpečení obnovy stávajících funkčně nevyhovujících a zastaralých ČOV na území kraje, dosažení stavu, kdy bude zajištěno vybavení měst a obcí v kraji kanalizačními systémy a ČOV v souladu s požadavky směrnice EU, zabezpečení obnovy zastaralých a funkčně nevyhovujících kanalizačních systémů, přednostní zabezpečení podmínek pro čištění odpadních vod v sídlech nad 2 000 ekvivalentních obyvatel a v sídlech situovaných v ochranných pásmech vodních zdrojů v souladu s požadavky směrnice EU, zvýšení množství čištěných odpadních vod ve spádových územích ČOV obnovou a rozšířením kanalizačních systémů, zvýšení podílu čištěných odpadních vod a zefektivnění procesu čištění zlepšení kvality povrchových a podzemních vod.

V posledních letech se vyskytly na Vysočině významnější celoplošné povodně v letech 1997, 2002, 2005 a 2006. Kromě těchto větších povodní se místně vyskytly zvláště v letních měsících tzv. bleskové lokální povodně

Kvalita povrchových a podzemních vod je ohrožena také existencí desítek starých ekologických zátěží, které na Vysočině představují především staré skládky odpadů a kontaminované průmyslové areály.

Kraj Vysočina je příjemcem části poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 %. Tento příjem činí cca 13 mil. Kč ročně. Tyto finanční prostředky mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 vodního zákona.

 

Kraj Vysočina poskytuje dotace v oblasti vodního hospodářství následovně:

Fond Vysočiny – grantový program „Čistá voda“ je určen na spolufinancování studií a projektových dokumentací obcí v oblasti zásobování pitnou vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod. Tyto PD slouží k územnímu řízení, stavebnímu řízení či jsou povinnou součástí žádostí o finanční prostředky na realizace akcí.

Dotace na drobné vodohospodářské ekol. akce, které jsou poskytovány podle zásad ZK, jsou určeny na spolufinancování výstaveb a rekonstrukcí kanalizací a ČOV v obcích na území kraje.

Dotace na studie a projektové dokumentace opatření k ochraně před povodněmi, které jsou poskytovány podle zásad ZK, jsou určeny na spolufinancování studií a projektových dokumentací obcí pro územní a stavební řízení staveb, objektů a zařízení řešících ochranu před povodněmi zastavěného území žadatele. Tyto studie a projektové dokumentace jsou také povinnými podklady pro získání finančních prostředků na realizace akcí.

Dotace ze zvláštního účtu kraje Vysočina zřízeného podle § 42 odst. 4 vodního zákona, které jsou poskytovány podle zásad ZK buď na mimořádné (okamžité) nebo dlouhodobé havárie. Dlouhodobými haváriemi můžou být i staré ekologické zátěže.

Dotace na spolufinancování realizací staveb vodních děl podpořených Mze v rámci programu 229 310 „Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací“, podprogramu 229 312 (výstavba a obnova vodovodů, úpraven vod a souvisejících objektů), kde je závaznost nejvyšších priorit krajských úřadů podmíněna spolufinancováním z prostředků kraje ve výši 10 % celkových nákladů. Financování je prováděno z příjmu poplatků za odběr podzemní vody.

Celkem tedy Zastupitelstvo kraje Vysočina od vzniku kraje rozhodlo nebo rozhodne do konce roku 2007 poskytnout dotace z rozpočtu kraje v oblasti vodního hospodářství ve výši cca 258 mil. Kč. Příjemci těchto dotací jsou zejména obce a svazky obcí.

Administraci veškerých výše uvedených dotačních titulů zabezpečuje OLVHZ a informace o nich jsou uvedeny na webových stránkách kraje v dokumentech OLVHZ.

 

Rozvinula se rozsáhlá diskuse k možností dotací kraje v oblasti vodního hospodářství, k problematice starých ekologických zátěží, k problematice udržení vody v krajině, výhled grantových programů na rok 2008 a potřebě zachování finančních prostředků na ochranu před povodněmi.

 

Usnesení 011/04/2007/Kzžp

Komise pro zemědělství a životního prostředí Rady kraje Vysočina

·         bere na vědomí

informace o poskytování dotací krajem Vysočina v oblasti vodního hospodářství;

·         doporučuje

radě kraje podporovat v následujících letech poskytování dotací v oblasti vodního hospodářství minimálně ve stejném rozsahu jako dosud.

Usnesení bylo přijato 7 hlasy (0 proti, 0 se zdrželo).

 

4. Koncepční a strategické materiály ve vodním hospodářství (Studie ochrany před povodněmi, Digitální povodňový plán kraje, PRVKUK)

Členové komise obdrželi s předstihem podkladové materiály.

 

Jaroslav Mikyna sdělil, že v oblasti vodního hospodářství a ochrany vod na území kraje Vysočina byly v loňském a letošním roce pořízeny nebo se pořizují tyto koncepční a strategické materiály:

 

Studie ochrany před povodněmi na území kraje Vysočina

Zhotovitelem je Poyry Environment a.s. (dříve AQUATIS, a.s.). Cílem studie je zhodnotit aktuální stav ochrany před povodněmi na území kraje, stav vodního režimu krajiny na území kraje Vysočina a vytvořit tak ucelený přehled o současném stavu ochrany před povodněmi, stanovit slabá místa a současně vymezit cíle ochrany před povodněmi a navrhnout následná potřebná opatření včetně ekonomické analýzy. Hotová studie je k dispozici na OLVHZ. Bude zveřejněna i na internetových stránkách kraje v koncepčních materiálech i v dokumentech OLVHZ.

Digitální povodňový plán kraje Vysočina

Zhotovitelem je HYDROSOFT Veleslavín s.r.o. Realizace zakázky, která bude ukončena v prosinci 2007, navazuje na zpracování digitálního povodňového plánu ČR, zajištěné  MŽP, které poskytlo bezúplatně software pro kraje.

DPP je rozuměna jeho WWW aplikace. Zpracování aplikace je zaměřeno na soustředění v jednom místě veškerých dostupných informací souvisejících s povodňovým plánem kraje a ochranou před povodněmi. DPP bude sloužit k zjednodušení činnosti Povodňové komise kraje Vysočina.

Posílení vodních zdrojů v kraji Vysočina

Družstvo GEOMIN Jihlava realizovalo zakázku Posílení vodních zdrojů v kraji Vysočina. Jejím cílem bylo zhodnotit hydrogeologické možnosti na území kraje Vysočina, vymezit prostory s možností vyhledání dalších významnějších vodních zdrojů podzemních vod, které by mohly v budoucnu sloužit na území kraje Vysočina k zásobování pitnou vodou a vytvořit základ koncepce zajišťování nových vodních zdrojů. Závěrečná zpráva této studie je zveřejněna na internetových stránkách kraje:

http://www.kr-vysocina.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450008&id_org=450008&id=1681885&p1=0&p2=&p3=

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (dále jen „PRVKUK“) jeho aktualizace a změny

PRVKUK řeší koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod ve všech obcích na území kraje a byl schválen usnesením ZK dne 29. 9. 2004. Tímto schválením se tento koncepční materiál stal závazným.

V roce 2007 byla zpracována nová digitální aplikace PRVKUK, která umožňuje lepší práci s tímto koncepčním materiálem, rovněž umožňuje i editaci pořízených dat. Aktuální PRVKUK je  umístěn na internetových stránkách kraje Vysočina: http://extranet.kr-vysocina.cz/prvk/

 

Rozvinula se diskuse k tématu.

 

Usnesení 012/04/2007/Kzžp

Komise pro zemědělství a životního prostředí Rady kraje Vysočina

bere na vědomí

informaci o koncepčních a strategických materiálech ve vodním hospodářství.

Usnesení bylo přijato 7 hlasy (0 proti, 0 se zdrželo).

 

5. Různé

Josef Matějek otevřel diskusi k problematice daně z nemovitosti.

 

Úkol:

Na příští zasedání přizvat odborníka, který podá členům komise aktuální informace o změnách daně z nemovitostí k 1. 1. 2008.

odpovědnost: tajemník

termín: 13. 11. 2007

 

Členové komise se shodli, že příští zasedání bude výjezdní.

 

Úkol:

Naplánovat místo výjezdního zasedání komise, konzultovat jej s předsedou, a poté toto výjezdní zasedání organizačně zabezpečit.

odpovědnost: tajemník, koordinátorka

termín: do 13. 11. 2007

 

6. Závěr

Závěrem předseda poděkoval všem přítomným za aktivní účast na komisi, zástupcům OLVHZ za kvalitně zpracované materiály a podrobný komentář a termín dalšího jednání komise stanovil na úterý 13. 11. 2007 od 14:00 hodin.

 

 

Martin Čížek v. r.

předseda Komise pro zemědělství a životní prostředí Rady kraje Vysočina

 

 

Zpracovala a zapsala Kateřina Nedvědová dne 13. 9. 2007