Závodní a školní stravování ve školách a školských zařízeních

 

Problematika závodního stravování ve školách a školských zařízeních, odpovědi na nejčastější dotazy.   

 

Otázka:

Škola byla v soudním sporu, který byl ukončen v loňském roce rozhodnutím krajského soudu v neprospěch školy. Pracovnice, která tehdy dostala výpověď, je nyní zaměstnancem školy. Jelikož pro ni nemá škola práci, zaměstnankyně pobírá náhradu mzdy, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Ve škole neodpracuje žádnou směnu, může jí být poskytnuto zvýhodněné stravování?

Odpověď:

Závodní stravování za sníženou úhradu lze poskytnout zaměstnanci příspěvkové organizace pouze za podmínky, že má stanovenou směnu a v průběhu této směny odpracuje minimálně tři hodiny. V daném případě nelze závodní stravování za sníženou úhradu poskytnout. Může se  však poskytnout stravování za plnou úhradu ceny jídla (provozní náklady + suroviny), jako v případě, kdy je stravování poskytováno cizím subjektům. Příspěvek z FKSP na závodní stravování lze poskytnout pouze v případě, že zvýhodněné stravování umožňuje zvláštní právní předpis, tj. vyhláška č. 84/2005 Sb., ve znění pozdějších změn, a ten to neumožňuje.

 

Otázka:

Je možno poskytovat závodní stravování – obědy pro noční vychovatelku, která má stanovenou pracovní dobu od 20.00 hod do 08.00 hod. Směna je stanovena na 12 hodin. Rozpis služeb je ob den. Může být poskytován oběd každý den, je možno přispět z prostředků FKSP?

Odpověď:

V daném případě se jedná o závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení závodního stravování. Podle ustanovení § 3 odst. 4 vyhlášky č. 84/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 94/2006 Sb., o nákladech  na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, organizace poskytuje zaměstnancům za sníženou cenu jen jedno hlavní jídlo během stanovené směny, pokud jejich přítomnost v práci trvá alespoň 3 hodiny. Pokud je odpracovávaná směna stanovena nejméně na 10 hodin, může organizace za sníženou úhradu poskytnout zaměstnanci další hlavní jídlo (§ 3 odst. 5 citované. vyhlášky). Podle ustanovení § 6a odst. 2 písm. b) a c) vyhl. č. 84/2005 Sb., je-li závodní stravování zabezpečováno ve vlastním zařízení závodního stravování, je možné zabezpečit závodní stravování prostřednictvím  jiného subjektu zaměstnanci, jehož odpracovávaná směna je stanovena nejméně na 10 hodin a poskytnutí dalšího hlavního jídla za sníženou úhradu spadá do doby, kdy vlastní zařízení závodního stravování již nepracuje, nebo v období, kdy je vlastní zařízení závodního stravování mimo provoz.

V tomto případě by tedy mohlo být hlavní jídlo (ve vyhlášce není uveden oběd, ale hlavní jídlo) poskytnuto při zahájení pracovní směny, tj. večeře, a na další jídlo by mohla být poskytnuta stravenka. Poskytování oběda v průběhu dne před zahájením směny a v průběhu dne po ukončení směny není poskytováním hlavního jídla během stanovené směny.

 

Otázka:

Lze poskytnout zvýhodněné stravování důchodcům s odlišným příspěvkem  FKSP? Stravování je zabezpečováno ve vlastním zařízení závodního stravování.

Odpověď:

Podle ustanovení § 3 odst. 6 vyhlášky č. 84/2005 Sb. může organizace důchodcům, kteří u ní pracovali při odchodu do důchodu, poskytnout jedno jídlo denně za sníženou úhradu, pokud je tak umožněno kolektivní smlouvou (v případě, že je v organizaci odborová organizace, jinak ve vnitřním předpise). To tedy znamená, že organizace nemusí svým bývalým zaměstnancům  příspěvek na stravu z FKSP poskytnout. Záleží pouze na organizaci, zda z FKSP bude svým bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali před odchodem do důchodu, poskytovat příspěvek na stravování, nebo jim bude poskytovat prostředky z FKSP na něco jiného podle vyhlášky  MF ČR č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

 

Otázka:

Organizace poskytuje stravování svým zaměstnancům ve školní jídelně. Zaměstnanci z odloučeného pracoviště vzdáleného asi 1,5 km se v rámci přestávky na jídlo a oddech nestačí z časových důvodů naobědvat. Je možno poskytnout jinou formu závodního stravování?

Odpověď:

V případě, že má organizace odloučené pracoviště vzdálené od vlastního zařízení závodního stravování, a pracovníkům by nestačila stanovená přestávka na jídlo a oddech, může být závodní stravování pro zaměstnance v tomto pracovišti zabezpečeno jiným způsobem. Buď tedy ve vlastním zařízení závodního stravování na odloučeném pracovišti, nebo prostřednictvím jiného subjektu (pokud je to jídelna jiného subjektu). Všem zaměstnancům na odloučeném pracovišti musí být závodní stravování zabezpečeno stejným způsobem.

 

Otázka:

Podle ustanovení § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je možno poskytovat závodní stravování zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené a zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.

Odpověď:

Pro zaměstnavatele – příspěvkové organizace územních samosprávných celků – jsou náklady na závodní stravování a jejich úhrada upraveny ve zvláštním právním předpisu, kterým je vyhláška č. 84/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 94/2006 Sb. Tato vyhláška není prováděcím předpisem k zákoníku práce, ale je prováděcím předpisem k § 33b zákona
č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 557/2004 Sb. Podle těchto právních předpisů, které spadají do gesce ministerstva financí, nemůže být poskytnuto závodní stravování
za sníženou úhradu zaměstnancům příspěvkových organizací územních samosprávných celků, kteří čerpají dovolenou nebo jsou v dočasné pracovní neschopnosti. Pouze MPSV,
do jehož gesce spadá zákoník práce, může říci, zda ustanovení § 236 nového zákoníku práce umožňuje rozšířit okruh strávníků i v příspěvkových organizacích územních samosprávných celků bez ohledu na existenci zákona č. 250/2000 Sb. a prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu.

 V § 236 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., je přímo uvedeno: Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpis, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.

 

Otázka:

Máme školní jídelnu výdejnu. Můžeme poskytovat zvýhodněné stravování pracovníkům na dohody a důchodcům vlastním?

Odpověď:

Pokud organizace zabezpečuje závodní stravování ve vlastním zařízení závodního stravování, může zaměstnancům činným u ní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr poskytnout v době jejich přítomnosti v práci jedno hlavní jídlo za úhradu ve výši pořizovací ceny surovin. Podmínkou tohoto poskytnutí je, že je toto sjednáno v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise (§ 3 odst. 7 vyhl. č. 84/2005 Sb., ve znění vyhl.
č. 94/2006 Sb.). V případě, že příspěvková organizace zabezpečuje závodní stravování prostřednictvím jiného subjektu (§ 4 a 5 uvedené vyhlášky), může závodní stravování poskytovat výhradně strávníkům uvedeným v § 3 odst 3 citované vyhlášky. Ve vámi uváděném případě tedy nemůže být stravování poskytnuto zaměstnancům činným u organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a důchodcům, nemůže jim být poskytnut příspěvek z nákladů hlavní činnosti organizace  a ani příspěvek z FKSP.

Pokud by měli tito zaměstnanci zájem o stravování, škola by dělala pouze zprostředkovatele této služby mezi dodavatelem a tímto zaměstnancem, přičemž by zaměstnanec hradil dodavateli plnou sjednanou cenu jídla.

 

Otázka:

Naše škola má školní jídelnu. Učitel odpracuje ve škole více jak tři hodiny, odebere oběd za sníženou cenu, odjede na služební cestu trvající více než 5 hodin. Musí dostat i odpovídající stravné podle zákoníku práce?

Zaměstnanec odpracuje ve škole směnu, odebere oběd za sníženou cenu. V 15 hod. odjede s dětmi do divadla. Tato pracovní cesta trvá déle než 5 hodin. Náleží zaměstnanci za tuto cestu též stravné v plné výši dle zákoníku práce?

Odpověď:

Jedná se o závodní stravování ve vlastním zařízení závodního stravování. Postupuje se podle ustanovení § 3 vyhlášky č. 84/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 94/2006 Sb. V daných případech zaměstnanec odpracuje více jak tři hodiny ve stanovené směně a organizace mu tedy poskytne za sníženou úhradu jedno hlavní jídlo. Následně odjede na služební cestu, která trvá déle než 5 hodin. V tom případě mu organizace za služební cestu hradí stravné
ve výši stanovené v § 176 zákoníku práce.

 

Otázka:

Je možné, aby škola, která nemá vlastní zařízení školního stravování, které slouží jako závodní stravování, mohla uzavřít smlouvu o zabezpečování závodního stravování pro své zaměstnance s více subjekty. Jedná se o školu zřizovanou ÚSC, má dvě místa výkonu činnosti. Část zaměstnanců by využívalo stravovací služby volných kapacit školních jídelen, část zaměstnanců stravenky SYAS.

Odpověď:

Závodní stravování zaměstnanců školy je zabezpečované prostřednictvím jiného subjektu podle § 4 a 5 vyhlášky č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění vyhlášky č. 94/2006 Sb. V tomto případě může být závodní stravování zajištěno na základě smlouvy s několika subjekty. V souvislosti s tím je třeba upozornit na § 13 odst. 2 písm. b) zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, podle kterého zaměstnavatel musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoliv diskriminace zaměstnanců. Je tedy nezbytné všem zaměstnancům poskytovat z nákladů na hlavní činnost příspěvkové organizace stejnou částku a stejně tak stejnou částku z FKSP. Dále je třeba uvést, že v případě stravenek SYAS je na nich vytištěna nominální hodnota např. 50 Kč. Sjednaná cena stravenky SYAS je např. o 2 Kč vyšší (marže dodavatele stravenek). Za cenu hlavního jídla je třeba považovat tuto cenu sjednanou tj. nominální hodnota+marže, a z této ceny je třeba vycházet při úhradě z nákladů na hlavní činnost a příspěvku z FKSP.

 

 

 

Školní stravování

 

Problematika  školního stravování v zařízeních školního stravování. Odpovědi na dotazy.

 

Otázka:

Je možné požadovat v zařízení školního stravování přípravu diety?

 

 

Odpověď:

Školní jídelna zřízená jako školské zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) poskytuje hmotnou péči pro děti, žáky a studenty v době pobytu ve škole. Hmotné zabezpečení zajišťuje právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení a může hmotné zabezpečení zajišťovat ve spolupráci se zřizovatelem. Bližší podmínky školního stravování upravuje vyhláška  MŠMT ČR č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Školní stravování se řídí výživovými normami a rozpětím finančních limitů na nákup potravin. Školní jídelna nemá statut dietní jídelny a poskytuje běžný standard, který odpovídá potřebám příslušné zdravé věkové skupiny. Je na vůli provozovatele stravovacích služeb dietní pokrmy poskytovat. Zajištění těchto speciálních stravovacích služeb není ošetřeno ve školském zákoně přímo a nesouvisí s poskytováním školního stravování. Lze obecně vyjít
z  vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby, v platném znění, ze zákona na ochranu veřejného zdraví č. 258/2000 Sb., v platném znění, z předpisů ES č. 852/2004, kde jsou uvedeny základní podmínky poskytnutí stravovacích služeb. Pokud se zařízení školního stravování k takovému kroku zaváže, plynou z něj nové povinnosti: proškolení pracovníků, kteří budou dietní stravu připravovat (akreditovaný kurs), vytvoření provozních podmínek pro zajištění přípravy dietních pokrmů, sledování a evidence výživových norem odděleně od školního stravování, tvorba cen a kalkulace, nákup speciálních potravin, pokud to charakter diety vyžaduje, monitoring těchto aktivit ze strany odborníků (např. dětský lékař, dietolog, nutriční terapeut). Zvýšené náklady na tuto činnost je možné  hradit z finančních prostředků získaných zejména z vlastních příjmů právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob. Pokud toto speciální stravování není v režimu školního stravování lze uplatnit
§ 123 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.

 

Otázka:

Jak vyřešit stravné žáků podílejících se na reprezentačních akcích školy? Lze postupovat v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb.?

Odpověď:

Zákon č. 262/2006 Sb. se vztahuje pouze na zaměstnance organizace, nikoliv na žáky školy.

Pokud není možné zabezpečit hmotnou péči pro žáky podle školského zákona, je možné poskytnout při těchto akcích stravné a ostatní náklady v rámci nákladů na reprezentaci školy, které se účtují na účet náklady na reprezentaci, pokud jsou  tyto náklady příspěvkové organizaci zahrnuty do rozpočtu od zřizovatele.

 

Otázka:

Lze hradit ze státních prostředků stravování dětí  v restauraci během výletu?

Odpověď:

Financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu upravuje zejména zákon
č. 561/2004 Sb., školský zákon a to především v § 160. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že kromě nákladů vyplývajících z pracovně právních vztahů lze ze státního rozpočtu čerpat finanční prostředky na výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud nejsou poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání. Povinnost zabezpečit hmotnou péči pro děti, žáky základních škol a nezletilé žáky středních škol přísluší právnické osobě vykonávající činnost školy a školského zařízení po dobu pobytu dětí, žáků ve škole.  Rozsah a způsob poskytovaných stravovacích služeb je stanoven vyhláškou o školním stravování.

Uvedené předpisy neumožňují hradit ze státních prostředků náklady organizace na jídlo zakoupené dětem v restauraci během výletu.

 

Otázka:

Je zajišťování stravování podle vyhlášky o ústavní výchově za pomoci dětí školním stravováním?

Odpověď:

V případě školního stravování jde o poskytování stravovacích služeb, které se uskutečňují v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a jsou poskytovány podle § 122 zákona č. 561/2004 Sb. a § 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, zařízeními školního stravování, popřípadě jinými osobami poskytujícími stravovací služby
(§ 23 a § 24 zákona č. 258/2000 Sb.).

Zařízení školního stravování, popřípadě jiné osoby poskytující stravovací služby, musí při poskytování stravovacích služeb plnit přísná hygienická kriteria a zásady správné výrobní praxe v oblasti ochrany veřejného zdraví, což v případě zajišťování stravování za pomoci dětí, jako v rodině, je zcela vyloučené. V případě stravování dle § 2 vyhlášky č. 438/2006 Sb., které se uskutečňuje v zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nejde o poskytování školního stravování, tj. stravovacích služeb se všemi důsledky z toho vyplývajícími, ale o specifický druh výchovně vzdělávací činnosti – příprava dětí na samostatný život. Stravování v tomto případě probíhá pouze v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 107/2005 sb., o školním stravování. V rámci plného přímého zaopatření dle § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 109/2002 Sb., je školní stravování poskytováno pouze tehdy, jsou-li stravovací služby zajišťovány zařízeními školního stravování nebo jinými osobami poskytující stravovací služby dle zákona č. 258/2000 Sb. Jde-li o přechodné stravování dětí mimo tato zařízení, např. i v době, kdy je jejich pobyt v zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy přerušen nebo je dítě s uloženou ochrannou výchovou podmíněně umístěno mimo zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy (§ 2 odst. 8 zákona č. 109/2002 Sb.), a kdy je poskytováno plné přímé zaopatření osobou, u níž dítě pobývá, nejde o školní stravování. 

Je vždy třeba zvážit a posoudit vhodnost provozních, hygienických, organizačních a personálních podmínek při  tomto způsobu stravování a vycházet z možností,  schopností a věku jednotlivých dětí se v tzv. přípravě na samostatný život o sebe postarat.

 

Otázka:

Může si žák odnášet oběd v jídlonosiči domů?

Odpověď:

Jídla podávaná v rámci školního stravování konzumují strávníci v provozovnách školního stravování  nebo v provozovnách jiné osoby poskytující stravovací služby, s výjimkou případu prvního dne neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole nebo školském zařízení.

Zařízení školního stravování může ve výjimečných případech, při splnění požadavků v oblasti ochrany veřejného zdraví stanovených zvláštními právními předpisy, zabezpečovat školní stravování mimo prostory školní jídelny, školní jídelny - vývařovny, školní jídelny – výdejny. Tato sdělení vychází z vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování.

 

Otázka:

Jak dlouho uchovávat evidenci o výživových normách, tzv. spotřební koš?

Odpověď:

Provozovatelé stravovacích služeb uchovávají údaje o plnění výživových norem nejméně po dobu jednoho kalendářního roku (§ 2 odst.8 vyhlášky č. 107/2005 Sb.).

 

Otázka:

Jak vysoká je úplata za školní stravování ?

Odpověď:

Úplata za školní stravování je určena výší finančního normativu, který se určí v rámci rozpětí finančních limitů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování a to podle cen potravin v místě obvyklých. Strávníci jsou rozděleni podle věkových skupin a finančních limitů na nákup potravin pro jednotlivá denní jídla. Do věkových skupin jsou strávníci zařazování na dobu školního roku, ve kterém dosahují věku podle přílohy 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb. ( 3 – 6 let, 7 – 10 let, 11- 14 let, 15 a více let).

Provozovatel stravovacích služeb stanoví dle povahy poskytovaných služeb výši finančních normativů na nákup potravin a další podmínky poskytování školního stravování, zejména podmínky přihlašování a odhlašování strávníků a jídel, organizaci výdeje jídel a způsob hrazení úplaty za školní stravování. Podmínky poskytování školního stravování vymezí
ve školním nebo vnitřním řádu.

 

 

2007-02-20

 

Zpracovala:

Olga Johanidesová

odbor školství, mládeže a sportu

oddělení organizace školství

Krajský úřad kraje Vysočina

Žižkova 57

587 33  Jihlava

e-mail: johanidesova.o@kr-vysocina.cz

tel: 564 602 285