Životní prostředí Kraje Vysočina

Synonymem návštěvy Stanislav Kozáka byly dotace do zemědělství. V jejich duchu se nesla i plánovaná beseda se zástupci nevládních zemědělských organizací kraje. I přesto, že v první polovině října bude Státní zemědělský intervenční fond vydávat rozhodnutí a po nabytí právní moci začne s vyplácením dotací na plochu, upozorňuje řada zemědělců na blížící se ukončení své živnosti. Pro některé z nich, už vzhledem k tíživé finanční situaci, není řešením ani hledání rezerv či získávání financí z jiných rezortů – např. výstavba zemědělských bioplynových stanic.

Radní kraje Vysočina pro oblast zemědělství Josef Matějek při příležitosti návštěvy náměstka ministra zemědělství na Vysočině poskytl rozhovor Deníku. Rozhovor vedla redaktorka Hana Jakubcová.

Pro Deník Josef Matějek, krajský radní pro oblast zemědělství, lesního a vodního hospodářství

Deník, 5. 10. 2009

Jak přesně byste charakterizoval situaci, do které se zemědělci v tomto roce dostali?
České zemědělství prožívá v celé jeho historii jedno z nejhorších období, kdy se potkaly všechny nepříznivé podmínky najednou, ať je to propad téměř všech cen zemědělských komodit - kvůli spekulacím na burzách, dopadům finanční a hospodářské krize, zkrátka neřízeného trhu, dále obrovská konkurence obchodních řetězců, které pro zachování svých marží a zisků tlačí na dodavatele potravin, a potažmo i na zemědělce na snížení cen v poslední době i pod hranici rentability. Nebo i klimatické změny, které s sebou přinášejí vydatné srážky v malém prostoru. Myslím tím bleskové povodně, nebo naopak stále větší sucho.

Byli už zemědělci takto blízko dna?
Já považuji tuto situaci za jednu z nejhorších.

Nedávno měl do Žďáru nad Sázavou přijet ministr zemědělství, nakonec ovšem i přes potvrzenou účast nedorazil. Není to trochu výsměch farmářům na Vysočině?
Předpokládám, že pan ministr pro svoji neúčast na semináři ve Žďáře nad Sázavou měl pádný důvod, jinak se to dá těžko komentovat.

V pátek má přijet jeho náměstek. Co s ním chcete konkrétně řešit?
S panem náměstkem Kozákem se chceme zaměřit na řešení podpory mléčného skotu, na naplnění TOPUP pro zemědělce pokud možno na 100 procent. Největší důraz chceme položit na diverzifikaci zemědělské výroby, a to zejména podporu výstavby a provozu zemědělských bioplynových stanic, podporu kompostování biologických odpadů, tedy trávy z parků, hřišť, zbytků ze zahrádek a podobně. Tohle je podstatné, zvlášť když se Česká republika zavázala ke snížení množství biologických odpadů, ukládaných na skládkách ze 100 na 35 procent už v roce 2010. Využít všechen takto vyrobený kompost mohou zapracováním do půdy jenom zemědělci, nebo hlavně zemědělci. V úvahu také přichází podpora biomasy na topení.

Dá se předvídat, co bude v nejbližších měsících následovat?
Co bude následovat, to nevím. Ale myslím si, že politici si situaci uvědomí a najdou nějaké zdroje třeba na zajištění TOPUP v příštím roce, Státní zemědělský intervenční fond začne po půlce října vyplácet dotace SAPS, AgroEnvi i TOPUP letošního roku, zemědělci musejí najít i poslední vlastní rezervy a snažit se přežít. A hlavně využít všech možností k rozjetí některých z výše uvedených možností, získat peníze z jiných rezortů, než je zemědělství.

Co byste zemědělcům poradil, aby letos či příští rok na jaře zaseli?
Co sít nebo pěstovat nebo chovat, musí vědět zemědělci sami.

Dá se něco rozumného dělat s cenou mléka? Může stát či kraj nějak zasáhnout?
Stát může dotáhnout do konce zákon o významné tržní síle, tedy řetězcích, může zpřísnit kontroly všech dovážených méně kvalitních, i když levnějších potravin, najít způsob, jak přehodnotit dotace ve prospěch mléčného skotu. Zemědělcům mohou pomoci i všichni spotřebitelé, když budou kupovat české kvalitní potraviny.

Nabízí krajský úřad resp. kraj Vysočina zemědělcům nějakou pomoc?
Kraj bude nadále podporovat i finančně soutěž o regionální výrobek Vysočiny, ale také soutěž o nejlepší potravinářský výrobek Vysočiny – 1. ročník této soutěže proběhl letos 12. září v rámci Agrárního a potravinářského dne okresu Pelhřimov a kraje Vysočina v Pelhřimově. Je na vládě, parlamentu a politicích, aby rozhodli, zda české zemědělství je potřeba, nebo ne. Oni by měli zpracovat koncepci celého agrokomplexu s ohledem nejen na výrobu potravin, ale také na údržbu krajiny, tvorbu životního prostředí, ochranu čisté vody, zajištění života na venkově. Zkrátka stanovit, zda fungující české zemědělství je pro stát prioritou, či ne.