Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Kraje Vysočina

Úvod - Proč zpráva právě dnes

Vážené dámy, vážení pánové,

 

dnes je tomu téměř rok, kdy odevzdala svůj mandát a přestala pracovat Rada kraje Vysočina složená ze zástupců občanských demokratů, křesťanských demokratů a SNK Evropských demokratů. Při této příležitosti vystoupil odcházející hejtman RNDr. Miloš Vystrčil s takzvanou První zprávou o Vysočině. Nepřímo přitom vyzval nastupující politickou reprezentaci k pokračování takto započaté tradice nejpozději za čtyři roky s dovětkem, že považuje za vhodné opakovaně obyvatelům Vysočiny skládat účty a předkládat plány a vize politiků.

Nové vedení kraje má za sebou rok ve funkci. Krajská rada se musela od počátku velmi razantně postavit především k hospodářské krizi. Ta s sebou nesla dva hlavní úkoly. Zamezit tomu, aby nižší daňové příjmy poškodily krajský rozpočet natolik, že by to ohrozilo fungování kraje a využít nástrojů kraje ke zmírnění dopadů krize na ekonomiku celé Vysočiny.

Proto jedním z prvních počinů nově jmenované rady kraje bylo vytvoření Strategie kraje Vysočina pro období hospodářské krize, ve které jsou obsaženy obecné zásady a opatření pro řízení hospodaření kraje v době hospodářské krize. I krajský rozpočet na rok 2009 byl sestaven již v duchu této strategie, neboť bylo nutné reflektovat vznikající krizi, vždyť rozpočet daňových příjmů kraje byl na úrovni 97% skutečnosti roku 2008). Ale i přes tento fakt jsme se rozhodli sestavit krajský rozpočet tak, abychom na jedné straně co nejvíce uspořili a na straně druhé co nejvíce investovali do nových projektů, které přispějí k rozvoji našeho kraje. Mám na mysli především investiční projekty zaměřené na výstavbu nových staveb, silnic a oprav, u kterých se snažíme, kde to pravidla umožňují, dávat práci firmám z Vysočiny, a tedy i lidem z Vysočiny. To se bezesporu daří a je to vidět na rozvoji našeho kraje. O projektech, které kraj připravuje či realizuje budu hovořit u jednotlivých oblastí dále.

V rámci těchto opatření bylo navrženo i ustavení Pracovní skupiny pro Vysočinu pro řešení hospodářské krize, jejímž hlavním úkolem bylo a je připravovat možná opatření kraje v období hospodářské krize pro snižování negativních vlivů hospodářské krize dopadající na obyvatele i podnikatelské subjekty kraje. V této pracovní skupině přijali na základě výzvy rady kraje Vysočina zastoupení kromě zástupců zastupitelstva kraje a krajského úřadu i zástupci Krajské hospodářské komory, Agrární komory, Úřadu práce, finančního výboru a výboru regionálního rozvoje kraje Vysočina.

I přes to, že hospodářská krize zbrzdila řadu nastartovaných aktivit, Vysočina si stále udržuje vůdčí postavení mezi kraji v oblasti informatizace agend, zavádění
e-governmentu, využívání výpočetní techniky i zpracování dat, tedy oblastí podporujících výkon agend zaměřených směrem do regionu. Z tohoto pohledu hodnotím kladně fungování rady kraje i jednotlivých sekcí na úřadě a rozdělení rolí.

Před rokem zde byla vyjádřena hrdost na práci, kterou za uplynulé čtyři roky zastupitelstvo, a zejména bývalá koalice a rada kraje, pro rozvoj a zlepšení kvality života na Vysočině odvedly. Po roce činnosti nového vedení kraje, kdy se nám důstojně podařilo navázat na započatou práci a v mnohém ji posunout významným způsobem dopředu, přestože řešíme otázky a záležitosti, které zatím žádná rada ani zastupitelstvo řešit nemusely. I já vyjadřuji hrdost, mám z odvedené práce radost a děkuji nejen svým kolegům v radě kraje, ale i v zastupitelstvu, i všem zaměstnancům krajského úřadu v čele s ředitelem, řediteli sekcí, vedoucími odborů a oddělení a všem, kteří se jakkoli na tomto výsledku podíleli.

 

 

1.                  Vzdělávání

1.1.            Systémová podpora vzdělávání

Z rozpočtu kraje bylo v roce 2009 vynaloženo 10 mil. Kč na systémová opatření vedoucí  k podpoře vzdělávání v kraji. Nejvyšší částkou ve výši 8 mil. Kč podpořil kraj Vysočina vybavení učeben mechatroniky na vybraných technicky zaměřených středních školách v kraji (návaznost na vybavení CNC učeben v roce 2008). Pokračuje i systémová podpora pořízení a oprav učebních pomůcek základních uměleckých škol ve výši 1 mil. Kč a podpora pořizování pomůcek pro individuálně integrované žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ve výši 1 mil. Kč.

 

1.2.            Podpora nového oboru vzdělávání energetik

Od 1. 9. 2009 nastoupili žáci do 1. ročníku oboru energetik při Střední průmyslové škole Třebíč. Na podporu vzniku tohoto nového maturitního oboru byla uvolněna v roce 2009 částka ve výši přes 8 mil. Kč, která byla použita především na vybudování a vybavení učeben a laboratoře potřebných pro zahájení vzdělávání v tomto oboru.

 

1.3.            Zahraniční praxe studentů

Tyto aktivity jsou podporovány jednak z Fondu Vysočiny v rámci grantového programu „Dofinancování evropských projektů“ částkou 1 mil. Kč a přímo z kapitoly školství, mládeže a sportu přispívá kraj Vysočina na aktivity v rámci mezinárodních projektů realizovaných žáky škol v kraji částkou 1 mil. Kč.

 

1.4.            Spolupráce s vysokými školami

Jsou podepsány a realizovány smlouvy o spolupráci mezi Vysokou školou polytechnickou Jihlava a Západomoravskou vysokou školou Třebíč.  Cílem této spolupráce je pomoc vysokému školství, které v regionu nemá tradici a je jedním ze základních předpokladů pro rozvoj regionu. Pomoc vysokému školství v regionu ze strany vedení kraje je velmi důležité, neboť dlouhodobě dochází k odlivu vysokoškolsky vzdělaných lidí z regionu.

 

1.5.            Projekty v oblasti vzdělávání

V rámci globálních grantů Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je v kraji Vysočina, v  prioritní ose 1 – Počáteční vzdělávání, uzavřeno 75 smluv o realizaci grantových projektů (dále jen „GP“) v celkové výši téměř 285 mil. Kč. Z počtu projektů je 33 % zaměřeno na rozvoj informačních a komunikačních technologií, nejvíce GP realizují základní školy. U 29 % realizátorů dojde k rozvoji jazykových kompetencí v anglickém jazyce, základní školy a jejich zřizovatelé jsou i v tomto případě zastoupeny nejsilněji mezi jednotlivými typy příjemců. Využívat informační a komunikační technologie ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech zamýšlejí pak především střední školy. Tyto dvě krajské priority tedy byly naplněny nejsilněji. Slogan “Jsem z Vysočiny - píšu všemi deseti“ byl vnímán žadateli o GP spíše v širším slova smyslu, předkladatelé grantových projektů se zaměřili obecněji na rozvoj výpočetní techniky a práci s ní, nikoliv pouze na techniku psaní na počítači (tedy tzv. klávesnicové gramotnosti). Priorita zaměřená na volbu povolání byla nejvíce naplněna v oblasti podpory 1.1 – Zvyšování kvality ve vzdělávání, kde ze všech předkladatelů se na rozvoj kompetencí v oblasti volby vzdělávací dráhy, povolání a rozhodování o dalším profesním životě žáků počátečního vzdělávání zaměřily především právnické osoby působící ve vzdělávání a kariérním poradenství, což logicky vyplývá z jejich profesního zaměření. Část z těchto předložených projektů nebyla doporučena k financování, zájem firem zde občas směřoval spíše k rozvíjení již stávajících diagnostických metod a nástrojů a pokračování financování těchto technik. Celkově ve všech oblastech podpory se na tuto prioritu zaměřuje 18 realizátorů grantových projektů, což je 25 % z celkového počtu realizovaných.

Největší počet projektů v realizaci je zaměřených na naplňování prvních dvou priorit (Jsem z Vysočiny - domluvím se anglicky a Jsem z Vysočiny - píšu všemi deseti a počítač je můj kamarád), zbývající téma (Jsem z Vysočiny, proto vím, co umím a co bych měl dělat, abych využil svých schopností a nalezl v životě uplatnění) realizují příjemci ve více jak třetině všech projektů.

 

2.                  Regionální operační program NUTS II Jihovýchod

V rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod mají projekty kraje Vysočina k 1. 10. 2009 smluvně vázáno přes 3,7 miliard Kč, což představuje 43,46 % z celkového objemu smluvně vázaných prostředků na projektech v rámci celého regionu soudržnosti Jihovýchod. Ideální poměr 55:45 mezi oběma kraji, které tvoří region soudržnosti Jihovýchod, je tedy teoreticky možné dodržet za celý program, neboť aktuální stav je přibližně pro Jihomoravský kraj 56 %, pro Vysočinu 44 %. Avšak v rámci jednotlivých oblastí podpory bude jeho dodržení velmi obtížné.

 

3.                  Zdravotnictví

Ve zdravotnictví jsme převzali především investiční výstavby zlepšující pracovní podmínky a prostředí našich nemocnic, ale také jsme realizovali opatření ke stabilizaci zdravotnických kádrů v nich, včetně podmínek pro jejich další vzdělávání.

Stavební práce probíhají ve čtyřech našich nemocnicích. V Novém Městě na Moravě je to rozsáhlá rekonstrukce interního pavilonu, v Pelhřimově rekonstrukce hlavní lůžkové budovy, v Havlíčkově Brodě jde o rekonstrukci budovy interny, v Třebíči byly zahájeny práce na novém Pavilonu pro matku a dítě. Na všech těchto akcích bude letos proinvestováno již téměř 402 mil. Kč. V Nemocnici Jihlava je v přípravné fázi výstavba „Pavilonu urgentní a intenzivní péče“, do kterého budou centralizována lůžka intenzivní péče, vybudován centrální urgentní příjem a samostatné infekční oddělení. Souběžně realizujeme i průběžné vylepšování přístrojového vybavení našich nemocnic.

Jsme si ovšem vědomi, že základním momentem je i ve zdravotnictví lidský potenciál. I v obtížné situaci našich nižších příjmů jsme se rozhodli pomoci alespoň dílčím nadstandardním způsobem ke zlepšení situace tolik potřebného kvalitního zdravotního personálu v našich nemocnicích – a to konkrétním příspěvkem k platu lékaře ve výši 1 000,- Kč a ostatních zaměstnanců ve výši 500,- Kč. Od dubna do září jsme tak vyplatili pro tento účel nemocnicím více než 21,5 mil. Kč.

Především z důvodu dalšího ekonomického nezatěžování pacientů a rovněž nezhoršování jejich psychického stavu při návštěvách našich zdravotnických zařízení plníme i náš předvolební slib – poplatky. Do konce září jsme v tomto roce více než třem stům tisícům pacientů vyplatili cca 34 mil. Kč.

Realizujeme v mnoha projektech vzdělávací akce i celostátního charakteru a podporujeme další profesní růst zaměstnanců našich nemocnic. Kraj tradičně podpořil odborné konference v nemocnicích a dalším konkrétním krokem v tomto směru je například pomoc při přípravě na atestaci ze všeobecného lékařství. Rada kraje schválila pro rok 2009 systém finanční podpory pro lékaře, kteří se připravují k atestaci ze všeobecného praktického lékařství. Podpora je určena k úhradě mzdových nákladů pro lékaře, kteří se v nemocnicích zřizovaných krajem Vysočina  připravují k atestaci.

Byl vyhlášen druhý ročník celostátní soutěže o cenu hejtmana kraje Vysočina s názvem Bezpečná nemocnice. Na vyhodnocení soutěže bude navazovat celostátní konference s názvem Dny bezpečí s hlavním tématem „Bezpečná komunikace ve zdravotnictví“.

 

4.                  Investiční aktivity kraje

Vývoj výdajů kraje v oblasti pozemního stavitelství a investiční aktivity kraje mají v posledních letech dynamický vývoj a zejména v letošním roce výdaje v této oblasti výrazně vzrostly. Souvisí to jednak s realizací několika významných staveb financovaných z vlastních zdrojů kraje, ale také s úspěšným využíváním vnějších finančních zdrojů, zejména zapojením prostředků z fondů Evropské unie a státních dotací.

V roce 2008 bylo na přípravu a realizaci staveb v oblasti pozemního stavitelství vynaloženo 314 mil. Kč, v letošním roce se předpokládají výdaje ve výši cca 1 mld. Kč.

Objem vlastních zdrojů bude v letošním roce ve výši téměř 500 mil. Kč. Z významných staveb byly v letošním roce dokončeny:

-          Střední škola Pelhřimov – rekonstrukce a nástavba dílen,

-          Školní statek Humpolec – rekonstrukce ubytovacího objektu,

-          Akademie, VOŠ, Gymnázium a SOŠ Světlá nad Sázavou – rekonstrukce kuchyně.

V závěrečné fázi výstavby jsou akce:

-          Rekonstrukce pavilonu A Nemocnice Havlíčkův Brod pro sociální účely,

-          Muzeum Vysočiny Třebíč – vybudování depozitářů.

Zahájena byla přístavba tělocvičny s učebnami pro Gymnázium Chotěboř, tři nová výjezdová stanoviště Zdravotnické záchranné služby kraje vysočina v Přibyslavi, Velké Bíteši a Jemnici a přístavba rehabilitačního pavilonu pro Dětské centrum Jihlava.

Při využití dotace přes 55 mil. Kč ze státního rozpočtu byla v letošním roce dokončena rekonstrukce zámečku v Ústavu sociální péče Zboží a po již realizované novostavbě ubytovacího objektu má tato organizace vytvořeny velmi dobré podmínky pro péči o klienty. Další významnou stavbou, která byla v letošním roce zahájena a bude spolufinancována ze státní dotace, je novostavba Domova pro seniory ve Velkém Meziříčí. Výše státní dotace se předpokládá ve výši přes 81 mil. Kč – cca 70 % celkových nákladů.

V letošním roce byly využity finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí a kraj investuje do zateplení svých budov 128 mil. Kč, z čehož cca 59 % činí dotace.

 

5.                  Kultura

5.1.Obnova kulturních památek

Kraj Vysočina dlouhodobě a systematicky podporuje obnovu kulturních památek především ze svých vlastních finančních zdrojů. V roce 2007 kraj na základě úspěšně podaného programu „Kulturní dědictví Vysočiny“ získal grant z Finančního mechanismu EHP/Norska ve výši 600 000 EUR na realizaci individuálních sub-projektů. Z dvaceti žádostí, které následně kraj obdržel, bylo vybráno šest, jež se realizovaly v letech 2008‑2009. Výběr objektů dokládá bohatost a různorodost památkového fondu v kraji.

Opraven byl krov a střecha jedné z věží kostela sv. Petra a Pavla v areálu premonstrátského kláštera v Nové Říši (s dotací ve výši 3,2 mil. Kč), proběhlo odvlhčení a obnova vnitřní dlažby kostela sv. Jakuba v Křeči (s dotací ve výši 1,2 mil. Kč) a novou tvář získalo i 3. NP renesanční radnice v Telči. Výše dotace v tomto případě činila 3,7 mil. Kč.

V průběhu roku 2009 bylo dokončeno restaurování několika movitých kulturních památek, které v konkurenci uspěly, barokního oltáře sv. Floriána z kostela sv. Víta v Pelhřimově (s dotací ve výši 770 000 Kč) a oprava části mansardové střechy barokního zámku v Myslibořicích, jež se se ziskem dotace ve výši 5,3 mil. Kč stala finančně nejúspěšnějším projektem. Realizací posledního ze šestice úspěšných projektů - celkové obnovy kostela sv. Jakuba a Filipa v Žirovnici s dotací ve výši 5 mil. Kč - byly v říjnu letošního roku fyzicky ukončeny všechny podpořené projekty.

V současné době probíhají již pouze závěrečné administrativní kontroly a celkové vyhodnocení a vyúčtování tohoto úspěšného dotačního programu, na jehož financování se kraj Vysočina podílel 15 %, tj. 90 000 EUR.

 

5.2.Dolnorakouská zemská výstava 2009

Jedním z nejvýznamnější kulturních počinů bylo v roce 2009 uspořádání první přeshraniční Dolnorakouské zemské výstavy. Výstava, jejímž podnětem bylo 20. výročí pádu „železné opony“, se nesla ve znamení společné historie Rakouské a České republiky. Uskutečnila se ve městech Raabs an der Thaya a Horn z regionu Waldviertel a v kraji Vysočina bylo zastoupeno město Telč. Zatímco v Hornu byla představena historie obou zemí s těžištěm ve 20. století a město Raabs prezentovalo téma hranice a život na hranici obou států, české město Telč poskytlo zázemí umění a kultuře obou zemí se zaměřením na významné osobnosti se vztahem jak k Česku, tak i k Rakousku. Výstava byla zahájena 18. dubna 2009 a ukončena 1. listopadu 2009. Samotná realizace si vyžádala dva roky intenzivní společné práce mnoha odborníků a organizačních pracovníků v pracovních týmech na obou stranách hranice. Společný česko-rakouský tým pro přípravu  Dolnorakouské zemské výstavy prokázal neuvěřitelné úsilí o společné řešení všech problémů a témat a stal se konkrétním příkladem fungující vzájemné spolupráce. Na české straně byla výstava z velké části financována z Operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013.

Výstava se setkala s velkým úspěchem a ohlasem, zejména u rakouských návštěvníků. V rámci jejího trvání se rovněž uskutečnilo mnoho společenských, kulturních i sportovních aktivit, kterých se účastnili jak čeští tak i rakouští občané. Tyto doprovodné akce byly publikem velice kladně hodnoceny a jejich úspěšnost dokládá velký počet spokojených návštěvníků. Dolnorakouská zemská výstava přispěla k položení základního kamene spolupráce mnoha organizací, jednotlivců i odborníků, a to nejen z oblasti kulturní. Stala se významným impulsem pro rozvoj infrastruktury, cestovního ruchu, kulturních kontaktů a propagaci obou zapojených regionů, především dolnorakouského Waldviertlu a vysočinského Mikroregionu Telčsko.

Jednotlivé expozice v Hornu, Raabsu a Telči navštívilo přes 405 tis. návštěvníků, což je nejvíce v historii konání zemských výstav za posledních 30 let. Toto číslo potvrzuje správnost před léty přijaté společné myšlenky a zároveň svědčí o velkoleposti a úspěšnosti tohoto projektu.

Je pravda, že neznalost a nepřipravenost v některých oblastech na Vysočině neumožnily plně potenciál výstavy u nás využít!

 

6.                  Podpora podnikání a zaměstnanost

V rámci realizace Strategie kraje Vysočina pro období hospodářské krize byla ustavena Pracovní skupina pro Vysočinu, jejímž hlavním úkolem bylo a je připravovat možná opatření kraje v období hospodářské krize. V této pracovní skupině jsou kromě zástupců zastupitelstva kraje a krajského úřadu zastoupeni i zástupci Krajské hospodářské komory, Agrární komory, Úřadu práce, finančního výboru a výboru regionálního rozvoje kraje Vysočina.

Jedním z výstupů této skupiny bylo např. nastavení grantového programu „Rozvoj malých podnikatelů“ pro rok 2009, kdy v reakci na hospodářskou situaci bylo firmám aktuálně umožněno zažádat o podporu na splácení účelového úvěru poskytnutého za účelem nákupu technologií. V roce 2009 bylo rovněž na tento grantový program alokováno historicky nejvíce finančních prostředků, a to 14 mil. Kč. Vyhlášený grantový program vyvolal investice ve firmách ve výši téměř 50 mil. Kč. Tento způsob podpory se tak stal velmi účinným a efektivním nástrojem pomoci malému a střednímu podnikání, které je pilířem podnikatelského prostředí našeho regionu.

Pracovní skupina pro řešení hospodářské krize navrhla a následně připravila k vyhlášení nový grantový program Naše školka ve Fondu Vysočiny.. Do Fondu Vysočiny tak v roce 2009 přibyl nástroj určený k oživení investiční činnosti obcí v problematické době poklesu daňových příjmů a celkového útlumu hospodářského rozvoje. Tento grantový program se ihned setkal s velkým zájmem žadatelů o čemž svědčí trojnásobný převis jejich poptávky nad finanční alokací tohoto programu. V jeho rámci mají obce do 2 000 obyvatel možnost opravovat, rekonstruovat nebo dovybavovat svá zařízení předškolní péče s maximální podporou 200 tis. Kč. Tyto malé projekty řeší obce z velké části pomocí místních dodavatelů, takže pozitivní dopad na stabilizaci drobných stavebních podnikatelů v cílové obci je prakticky zaručen. Kraj Vysočina tak nepřímo přispívá k oživení ekonomiky a po mnoha pozitivních ohlasech je připraven v realizaci tohoto svého prorůstového opatření pokračovat i v dalších letech.

Kraj Vysočina rovněž v době hospodářské krize velice napomohl drobným, malým a středním podnikatelům vyjednáním výrazného snížení povinnosti udržet počet nově vytvořených pracovních míst při udržitelnosti projektů realizovaných ve Společném regionálním operačním programu. Pokud by nedošlo k vyjednání těchto změn, řada podnikatelů by mohla být vystavena riziku vracení části přijaté dotace včetně nemalého penále.

V roce 2009 kraj Vysočina připravil na podporu malého a středního podnikání na Vysočině ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou také dvě podnikatelské mise, kterých se zúčastnilo více jak 50 malých a středních podnikatelů z Vysočiny. Cílem cest, v březnu do Belgie a v říjnu na Ukrajinu, bylo navázat spolupráci s hospodářskými komorami působící na území Belgie a Ukrajiny a seznámit se s možnostmi průniku na trh těchto dvou zemí.

V září 2009 byl rovněž spuštěn portál pro podnikatele na webových stránkách kraje Vysočina. Jeho záměrem je poskytovat široké podnikatelské veřejnosti ucelený soubor informací o podpoře podnikání ze strany kraje a o akcích, které kraj Vysočina v této oblasti pořádá nebo se na nich podílí. Kromě důležitých strategických dokumentů je na portálu pro podnikatele připraveno i diskusní fórum prostřednictvím řízené diskuse.

 

7.                  Doprava

7.1.               Silniční stavby

V roce 2009 zajišťuje odbor dopravy a silničního hospodářství realizaci staveb za cca 1 974 mil. Kč. Zdroje na tyto investice čerpá kraj z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod (dále jen „ROP“), z Operačního programu Cíl 3 Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013, ze Státního fundu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) a z rozpočtu kraje Vysočina.

 

Nejvýznamnější stavby z ROPu:

Dokončené akce v roce 2009, zahájené v roce 2008:

-          II/360 Oslavička – obchvat (108 mil. Kč),

-          II/353 Bohdalov – obchvat (112 mil. Kč),

-          II/405 Brtnice – Zašovice (212 mil. Kč).

 

Připravené a realizované akce v roce 2009:

-          12 úseků silnic v celkové délce cca 155 km – rekonstrukce povrchů v celkové ceně 1 036 mil. Kč – nejdelší  II/354 Jimramov – Moravec (137 mil. Kč),

-          II/410 od I/23 – Želetava (96,3 mil. Kč).

 

Zahájené akce roce 2009, které budou dokončeny v roce 2010:

-          Přeložka silnice II/352 Jihlava – Heroltice (226 mil. Kč),

-          II/152 Jaroměřice – Hrotovice (87 mil. Kč),

-          II/405 Příseka – Brtnice (166 mil. Kč).

 

Z ROPu je realizováno celkem 26 akcí, z toho rekonstrukce tři stávajících mostů. Součástí staveb obchvatů, příp. komplexní rekonstrukce úseků silnic bylo postavení šesti nových mostů.  

 

Nejvýznamnější stavby z rozpočtu kraje

-          II/348 Dobronín – most ev.č. 348-009,

-          III/1316 Jihlava – Zborná,

-          II/133, III/1335 Nový Rychnov – Rohozná.

Z rozpočtu kraje Vysočina je realizováno celkem 10 akcí, z toho rekonstrukce tří stávajících mostů.

 

Akce ze SFDI

-          II/354 Rokytno – Kuklík,

-          II/408 Dobrá Voda – Hornice – Dešov,

-          III/36049 Mostiště – most ev.č. 36049-1.

Z rozpočtu SFDI jsou realizovány celkem tři akce, z toho jeden most.

 

V roce 2009 zajišťuje odbor dopravy a silničního hospodářství realizaci celkem 39 akcí. Aktivně pokračuje projektová příprava na 23 akcích a připravuje se k zadání projektové přípravy dalších 11 akcí ještě v letošním roce.

 

7.2.               Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace

Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace (dále jen „KSÚSV“) nakoupila v roce 2009 28 nových sypačů v celkové pořizovací ceně 153 mil. Kč. Celkem vlastní KSÚSV 201 auto. Stáří některých je až 30 let.

 

KSÚSV zajišťovala ze svého  rozpočtu souvislé opravy silnic, opravy mostů a projektovou přípravu akcí za celkem cca 382 mil. Kč. Dále KSÚSV zajišťovala a provedla práce v celkové hodnotě cca 537 mil. Kč – pomocné práce na 12 akcích ROP a na 1 akci z rozpočtu kraje Vysočina – rekonstrukce povrchů silnic (propustky, obnovení odvodnění, krajnice, vodorovné dopravní značení, …). (Zatím není přesně vyčísleno – akce se ještě dokončují, není konečná částka na materiál,…)

Celkem byla v letošním roce realizována investiční výstavba, příp. opraveno cca 300 km silnic v celkové hodnotě cca 2 356 mld. Kč (+ „šetření“ za práce provedené KSÚSV ve výši 537 mil. Kč).

 

7.3.               Dopravní obslužnost

Na letošní rok byla uzavřena smlouva s Českými drahami (dále jen „CD“) v květnu na částku 59,90 Kč za vlakokilometr. Od změny jízdního řádu, tj. od 14. 6. 2009 kraj Vysočina přestal financovat 38 spojů. Jako reakci ČD zrušily dalších 20 spojů. 11 spojů jsme nahradili autobusovou dopravou. Těmito opatřeními se ušetřilo v rozpočtu kraje Vysočina pro letošní rok 22,5 mil. Kč.

Na rok 2010 má kraj Vysočina jako první z krajů již uzavřenou smlouvu o závazku veřejné služby na 10 let s možností prodloužení na 15 let. Je uzavřena smlouva s ČD i Jihomoravskými místními drahami (dále jen „JHMD“) Základní cena s ČD je 59 Kč na vlakokilometr s tím, že každý další rok se bude cena na vlakokilometr upravovat pouze o úředně stanovenou inflaci. S JHMD je uzavřena smlouva na základní cenu 55,86 Kč za vlakokilometr se stejnou podmínkou úpravy ceny o inflaci.

Je vyhlášena Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod výzva na podporu železničních kolejových vozidel „1.3 Obnova vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob“. Jedná se o dodávku kolejových vozidel za cca 700 mil. Kč. Dne 6. 11. 2009 končí lhůta pro podání nabídek.

 

8.                  Bezpečnost

8.1.            Pomoc obcím kraje při odstraňování povodňových škod po přívalových deštích červen – červenec 2009

Kraj Vysočina poskytoval metodickou pomoc postiženým obcím v oblasti získávání prostředků na obnovu území postiženého povodněmi způsobenými přívalovými dešti z prostředků Ministerstva pro místní rozvoj. Ve spolupráci se zástupci odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství, předsedou bezpečnostní komise Janem Slámečkou a zastupitelem Ing. Miroslavem Houškou byl proveden soupis škod na obecním a krajském majetku, které vznikly v důsledku povodní. Tyto podklady byly předány Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) za účelem zpracování Strategie obnovy území a vyhlášení příslušných dotačních programů. Celkové škody na majetku kraje a postižených obcí dosáhly téměř 50 mil. Kč.

 

8.2.               Most v obci Číchov

Dne 29. 7. 2009 byl zprovozněn nový železobetonový most přes řeku Jihlavu v Číchově. Most vznikl na místě původního přemostění, které v dubnu 2006 strhla ničivá povodeň. Obci se tento projekt podařilo zrealizovat za vydatné pomoci kraje Vysočina, konkrétně odboru sekretariátu hejtmana, který byl se starostou obce v soustavném kontaktu a pomáhal mu řešit požadavky na kraj i na MMR. Celkové náklady na stavbu mostu dosáhly 22 mil. Kč, přičemž 80 % částky uhradí státní dotace a o zbývajících 4,2 mil. Kč se podělí kraj Vysočina a obec. Celkový podíl kraje na vlastní stavbě a přípravných pracích činí  2,85 mil. Kč.

8.3.               Cvičení Integrovaného záchranného systému

V listopadu 2008 proběhlo cvičení Zóna 2008. Jednalo se o vícestupňové cvičení orgánů krizového řízení se zapojením velkého počtu cvičících včetně ústředních orgánů. Složky Integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) a další zúčastněné orgány při něm procvičovali činnost při havárii na Jaderné elektrárně Dukovany. Dle platné legislativy se cvičení s touto tematikou opakuje jedenkrát za tři roky. Organizátorem cvičení byl kraj Vysočina ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem.

V letošním roce již proběhla 3 další tématická cvičení Integrovaného záchranného systému, i když v mnohem menším rozsahu než Zóna 2008.

 

8.4.            Krajské ředitelství policie kraje Vysočina

Ze strany kraje Vysočina byla poskytnuta maximální pomoc a podpora při ustavení a budování Krajského ředitelství policie kraje Vysočina. Od 1. 1. 2010 bude plně fungovat Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, od tohoto data je již nyní jmenován do funkce ředitele plk. Mgr. Josef Bačkovský. Je třeba poděkovat zastupitelstvu kraje za podporu při zřizování, výstavbě a vybavení krajského policejního ředitelství.

8.5.               Dotace na požární ochranu

Bezpečnost regionu řadí kraj Vysočina mezi své základní priority. Jedním ze základních pilířů, o který se přitom opírá, patří IZS, mezi jehož složky patří i vybrané jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí, které jsou zařazeny do plánu plošného pokrytí kraje. Na zabezpečení těchto jednotek kraj každoročně vydává ze svého rozpočtu nemalé finanční prostředky. Kraj Vysočina přispívá i Sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska na pořádání různých hasičských soutěží a preventivně výchovných akcí. V letošním roce kraj vyplatil na požární ochranu 12 mil. Kč.

 

8.6.               Statistický portál bezpečnosti kraje Vysočina

Statistický portál bezpečnosti kraje Vysočina byl vytvořen na základě zkušeností se shromažďováním, zpracováním a analýzou dat o kriminalitě a nehodovosti v kraji v souvislosti se zpracováním programových dokumentů Koncepce prevence kriminality kraje Vysočina na léta 2009 až 2011 (dále jen „Koncepce“) a Koncepce bezpečnosti silničního provozu. Na základě dat poskytnutých  Policií ČR a z vlastní činnosti krajského úřadu byl vytvořen portál, který nabízí údaje o kriminalitě, nehodovosti a výdajích v těchto oblastech od roku 2000. Portál mohou využívat pracovníci krajského úřadu, zastupitelé, odborníci, ale i široká veřejnost.

 

8.7.               Politický extremismus

v souvislosti se zvýšenou aktivitou a počtem akcí extremistických skupin byla v rámci Koncepce přijata opatření, která mají kromě jiného pomoci obcím kraje Vysočina při jednání se zástupci extremistů, povolování a rušení akcí extremistických skupin.

V dubnu 2009 byl pro starosty obcí II. a III. stupně zorganizován odborem sekretariátu hejtmana ve spolupráci s Fakultou sociálních studií MU Brno seminář na téma Politický extremismus a regionální politika se zaměřením na kraj Vysočina. Starostové obcí obdrželi základní informace o politickém extremismu, jeho vývoji v ČR a v kraji Vysočina a doporučení, jak s extremisty jednat a jak postupovat při povolování a rušení akcí extremistů. Tajemníkům obci II. a III. stupně bylo doporučeno, na základě povolení a rozpuštění akce pravicových extremistů v červnu 2009 v Jihlavě, přijetí konkrétních opatření a volba postupu. Navíc obdrželi manuál k realizaci zákona o právu shromažďovacím.

 

8.8.               Dálnice D1

29. 10. 2009 se uskutečnilo v Humpolci setkání zástupců Policie ČR, hasičů, pracovníků Ředitelství silnic a dálnic ČR, Krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina, pracovníků krajského úřadu a dalších záchranářů. Tématem jednání byla společná příprava na nastávající zimní období a zlepšení bezpečnosti provozu na dálnici D1 i komunikacích v kraji. Ředitel nově vznikajícího krajského policejního ředitelství v Jihlavě plk. Mgr. Josef Bačkovský seznámil přítomné se zásadními změnami v systému „péče“ Policie ČR o bezpečnost na D1, které budou platit od 1. 1. 2010 a které přímo souvisí s výstavbou krajského ředitelství. Kraj Vysočina má zájem spolupracovat na této vizi poskytnutím dotace obcím kraje Vysočina, které leží v bezprostřední blízkosti dálnice D1 a jsou nejvíce zatíženy kriminalitou. Dotace bude určena především na rozšíření kamerového dohlížecího systému, který bude monitorovat provoz na dálničních sjezdech.

 

9.                  Zahraniční spolupráce

9.1.               Spolupráce kraje Vysočina se zemí Dolní Rakousko

Velmi intenzivně probíhala spolupráce regionů v rámci Dolnorakouské zemské výstavy 2009, jakož i jejích doprovodných programů.

Ve spolupráci s Ludwig Boltzmann-Institut für Kriegsfolgen-Forschung v rámci WALDVIERTEL AKADEMIE Dolního Rakouska byla zorganizována, jako doprovodný program DRZV 2009, série setkání Čechů a Rakušanů s historickým kontextem, která probíhala od února do června 2009. Účastníci se měli možnost setkat se zajímavými hosty a po úvodní diskuzi probíhající na podiu se aktivně zapojit do rozhovorů. V součastné době probíhá jednání s Institutem Ludwiga Boltzmanna o publikaci příspěvků přednášejících.

Odbor školství v návaznosti na Dolnorakouskou zemskou výstavu 2009 připravil dvoudenní seminář pro učitele dějepisu středních škol, který se uskutečnil ve dnech 17.‑18. 9. 2009. Záměrem tohoto počinu bylo využít potenciál výstavy a poskytnout učitelům inspirativní seminář k problematice česko-rakouských vztahů. O aktivní účast byli na této akci byli požádáni oba kurátoři výstavy.

Dne 27. 8. 2009 se uskutečnila návštěva Zemského muzea, Zemského archívu a depozitáře v St. Pölten (Dolní Rakousko), kterého se účastnili radní pro oblast cestovního ruchu a kultury Ing. Tomáš Škaryd, ředitel krajského úřadu Ing. Zdeněk Kadlec, ředitelka Státního okresního archívu v Jihlavě PhDr. Renata Pisková, ředitel Oblastní galerie v Jihlavě Mgr. Aleš Seifert, jakož i zástupci KrÚ kraje Vysočina. Tato návštěva se uskutečnila díky navázání dobrých kontaktů vzniklých během příprav a organizace Dolnorakouské zemské výstavy 2009. Cílem akce bylo získání informací v oblasti kultury a diskuze nad možnostmi spolupráce po skončení DRZV 2009.

Kraj Vysočina chce v rámci přeshraniční spolupráce propojit slevový systém, tzv. Rodinný pas, se sítí slevového systému Dolního Rakouska. O podporu bude žádat z Programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007.‑2013 s projektem „Propojení systému Rodinných pasů v kraji Vysočina se systémem NÖ Familienpass v Dolním Rakousku“.

 

9.2.               Spolupráce kraje Vysočina s regionem Champagne-Ardenne

Krajský úřad kraje Vysočina ve spolupráci s Velvyslanectvím Francouzské republiky v ČR a Úřadem regionální rady Champagne-Ardenne připravují působení lektora francouzského jazyka na středních školách v kraji Vysočina. Lektor působí na školách od září 2009. Na financování lektora se bude podílet jak kraj Vysočina, tak kraj Champagne-Ardenne.

Ve dnech 29. 5.–3. 6. 2009 se ve městě Charleville-Mézières v Champagne-Ardenne uskutečnil turnaj v ledním hokeji, kterého se zúčastnil krajský výběr hráčů ve věku 17–19. let. Družstvo z Vysočiny zvítězilo v základní skupině turnaje a vyhrálo rovněž finálový zápas proti týmu z Nitranského kraje ze Slovenska. V této souvislosti byli představitelé kraje Vysočina požádáni francouzskou stranou o možnost uspořádat školu ledního hokeje pro francouzské hráče na Vysočině.

V lednu 2009 se kraj Vysočina v rámci Operačního programu meziregionální spolupráce Interreg IVC stal partnerem projektu s názvem Forest Tree. Projekt se zaměřuje na spolupráci regionů v oblasti strategie rozvoje lesnictví. Leadpartnerem projektu je kraj Champagne-Ardenne. V v současné době není známo, zda byl projekt přijat.

 

9.3.               Spolupráce Vysočiny s Nitranským  samosprávným krajem

Dne 29. 5. 2009 se v Nitře uskutečnila konference pod názvem „Regionální destinační management věnovaná managementu turistických regionů. Na pozvání organizátora, odboru zahraničních vztahů a cestovního ruchu partnerského Nitranského samosprávného kraje (dále jen „NSK“), se konference zúčastnili zástupci Vysočina Tourism. Účastníci konference měli možnost získat informace a zkušenosti z postupného uplatňování strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina.

Oddělení krizového řízení a bezpečnosti podporuje prezentaci kraje při účasti na soutěži středních škol s mezinárodním zastoupením v NSK s názvem „KALOKAGATIA – MLADÝ ZÁCHRANÁR 2009“. Soutěž zaměřená na využití teoretických zkušeností v praxi při poskytování pomoci a ochrany jiným v nouzi se konala v září 2009. Za kraj Vysočina soutěžila Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod.

Dne 16.  9. 2009 se uskutečnil nácvik zásahu složek IZS kraje Vysočina po pádu letadla. Cílem bylo ověřit postup a taktiku složek IZS při společném zásahu při záchranných a likvidačních pracích. K tomuto nácviku byli v rámci příhraniční spolupráce pozvání příslušní zástupci z Nitranského samosprávného kraje a zástupci Pracovní skupiny Dolního Rakouska.

 

9.4.               Spolupráce kraje Vysočina se Zakarpatskou oblastí Ukrajiny

Kraj Vysočina jedná se Zakarpatskou oblastí Ukrajiny o spolupráce v oblasti školství, vzdělávání, mládeže a sportu (Spolupráce škol, nabídka stáží, výměnných táborů, akce pro mládež). Byla zahájena diskuse o možné spolupráci Vysoké školy polytechnické Jihlava (dále jen „VŠPJ“) s obdobnou vysokou školou v Zakarpatské oblasti Ukrajiny a možnostech studia ukrajinských maturantů na VŠPJ.

Probíhá také spolupráce v oblasti hospodářství - hospodářské komory obou regionů ve spolupráci s krajskými úřady uskutečnili podnikatelskou misi ve dnech 21.‑24. 10 2009.

Ve dnech 7.–10. 9. 2008 navštívila oficiální delegace kraje Vysočina (včetně celé stálé konference) Zakarpatskou oblast Ukrajiny, kde na školách v Lazeščyně a Strymbě proběhlo slavnostní předání díla (investičních akcí – osazení nových oken a dveří, úprava prostor uvnitř i vně školy) do užívání, školám byly rovněž předány dvě počítačové sestavy. Na financování akcí se podílely oba partnerské regiony. Ve dnech 12.‑14. 10. 2008 proběhla pracovní cesta do Zakarpatské oblasti Ukrajiny za účelem kontroly dokončení prací ve školách Lazeščyna a Strymba, příprava projektů na rok 2009, návštěva českých spolků (předání PC a knih z Edice Vysočiny).

Na společné schůzce zástupců obou partnerských regionů byl předjednán způsob podpory konkrétních projektů. Ze všech možných řešení jako nejvhodnější vzešlo financování dohodnutých akcí prostřednictvím dobročinného fondu. Činnost dobročinného fondu ViZa je tedy ideologicky i finančně podporována ze strany obou partnerských krajů – Zakarpatské oblasti Ukrajiny i kraje Vysočina. Hlavním cílem činnosti fondu je spolupráce Zakarpatské oblasti Ukrajiny a kraje Vysočina České republiky při poskytování nezištné dobročinné pomoci formou jednorázové (systematické) finanční, hmotné (materiální) a jiné pomoci na základě smluv (kontraktů) o dobročinné činnosti, poskytování pomoci bezprostředně osobní prací, službami, převzetí na svůj účet výdajů spojených s bezúplatnou plnou nebo částečnou správou objektů dobročinnosti a jiných opatření, které nejsou v rozporu se zákonodárstvím Ukrajiny.

 

10.             Výzva pro nás

Díky výraznému propadu daňových příjmů v rozpočtu kraje způsobenému hospodářskou recesí začínají pro Vysočinu těžké časy – je to problém, který v minulosti zatím krajské zastupitelstvo řešit nemuselo. Je třeba velmi důkladně zvažovat rozpočtové priority a reálný dopad a efektivnost jednotlivých druhů výdajů. Z tohoto důvodů zatím nedošlo k redukci evropských projektů, neboť díky principu kofinancování zde na jednu naši korunu připadne několik korun z evropských fondů. Platí to zejména o odvětví dopravy, kde na jednu naši korunu připadne v průměru šest evropských.

 

10.1.           Fond strategických rezerv

Stav Fondu strategických rezerv (dále jen „FSR“) byl k 31. 10. 2008, tedy zhruba ke konci minulého volebního období skutečně cca 1 mld. 200 mil. Kč (přesný účetní zůstatek činil 1 173 013 003 Kč). Zároveň je ovšem třeba říci, že zastupitelstvem kraje byly k tomu datu schváleny projekty ve výši cca 3,5 mld. Kč, které by měly být profinancovány z tohoto FSR (a to převodem na zvláštní účty projektů, z nichž probíhá financování jednotlivých projektů na základě úhrady faktur dodavatelům díla). Z těchto zazávazkovaných prostředků bylo očekáváno, že se v dalším období vrátí na účet FSR cca 2,5 mld. Kč. Z toho je zřejmé, že veškeré prostředky FSR byly již v podobě závazku, tj určené ke spolufinancování evropských projektů. Žádné volné prostředky FSR nebyly pro novou radu a nové zastupitelstvo k otevření nových projektů k dispozici. Další komplikací je navyšování finančních projektů u nemocnic, kdy poměr financování kraje a Evropy se z původně uvažovaného poměru 40 % prostředky kraje a 60 % dotace z evropských zdrojů změnil na poměr např. u Nemocnice Pelhřimov 68 % kraj, 32 % dotace z Evropy  a obdobná situace je i u ostatních nemocnic. Tyto změny nastaly v důsledku zvýšení cen vzešlých z výběrových řízení a v důsledku nutných víceprací.

 

10.2.           Přebytky hospodaření

Je pravda, že v minulých letech kraj končil své hospodaření přebytkem, ale to bylo důsledkem příznivého vývoje daňových příjmů, neboť meziroční nárůst daní se v jednotlivých letech pohyboval vždy nad 6 % (např. nárůst mezi roky 2008 a 2007 dosáhl výše 107,6 %, nárůst mezi 2007 a 2006 dokonce 109 %.). Tato situace byla pro hospodaření kraje příznivá a bylo správné, že kraj tyto přebytky ukládal ve FSR a vytvářel tak zdroje na krytí budoucích výdajů (a to zejména na realizaci evropských projektů). Tato situace byla mimořádná a nedá se čekat, že by se v dohledné době mohla opakovat. Naopak realita letošního roku je taková, že poměr skutečného objemu daňových příjmů letošního roku k roku předcházejícímu činí pouze 88 % (stav k 31. 10. 2009 a 31. 10. 2008). Přesto, že rozpočet daňových příjmů byl pro rok 2009 schválen ve výši 97 % skutečně přijatých daňových příjmů roku 2008, orgány kraje musí čelit situaci, kdy bylo nutné provést restrikci ve výdajové části rozpočtu. Výsledkem je rozpočtové opatření kraje, které řeší nepříznivý vývoj plnění daňových příjmů kraje a snižuje rozpočet očekávaných daňových příjmů kraje o více než 162 mil. Kč (přesně o 162,464 mil. Kč).

 

 

 

 

 

10.3.           Rozpočet na rok 2010

Současná nepříznivá ekonomická situace je reflektována i při tvorbě návrhu rozpočtu na rok 2010. Základním pilířem pro tvorbu rozpočtu jsou daňové příjmy, které jsou navrženy ve výši, která odpovídá v podstatě úrovni roku 2006. Těmto omezeným zdrojům musí odpovídat i omezený objem výdajů. Přitom kraj byl veden snahou o zachování určitého objemu investic, a to zejména takových, které jsou spolufinancovány z evropských zdrojů. Dále je zcela nová situace v tom, že neprofinancované závazky z předchozího roku se staly součástí návrhu rozpočtu na rok 2010, a to z toho důvodu, že se neočekává výrazný přebytek hospodaření z roku 2009, který by umožnil jejich následné krytí. Poměrně striktní přístup k tvorbě rozpočtu vedl k vytvoření vyrovnaného návrhu.

 

11. Energetika - Informace o Jaderné elektrárně Dukovany

V roce 2008 vyrobila Jaderná elektrárna Dukovany (EDU) 13,5 tis. GWh elektřiny (netto), což bylo více než v temelínské jaderné elektrárně, která měla o 340 MW vyšší instalovaný výkon. EDU dodala do sítě 17,3 % elektrické energie vyprodukované v České republice, což ji pasovalo na nejvýznamnější zdroj výroby elektrické energie v ČR.

V roce 2009 proběhlo navýšení instalovaného výkonu 3. bloku EDU ze 440 MW na 500 MW. Obdobné navýšení je předpokládáno i u dalších třech bloků, takže by EDU měla mít stejný instalovaný výkon jako současné dva bloky Jaderné elektrárny Temelín – 2000 MW. EDU má v současnosti instalovaný výkon 1820 MW (3x440 MW + 500 MW).

Akciová společnost ČEZ plánuje rozšířit EDU o další blok. První krok tohoto záměru představuje podání žádosti o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). ČEZ, a. s. předpokládá, že žádost bude podána počátkem roku 2011. Pokud půjde všechno dle předpokladů, mohl by být nový blok EDU spuštěn v roce 2023.

 

Závěr

Vážení členové zastupitelstva kraje, vážení občané Vysočiny!

Náš kraj je krajem mladým, ještě nedospělým. Před rokem a půl jsme se chválili, jak se Vysočina rychle rozvíjí, s jakou dynamikou si nachází místo na slunci, jak úspěšně rostou ekonomické parametry i ukazatele, podle nichž je obvykle posuzována kvalita života obyvatel. Některé absolutní hodnoty byly sice ještě horší, než jaký je celostátní průměr, tento handicap však byl u většiny z nich vyvážen prudkým pozitivním vývojem. Náš region byl proto hodnocen jako nejlepší místo k životu a jedno z nejlepších míst k podnikání v České republice.

Hospodářská krize, která zasáhla postupně celý svět, a tedy také naši zemi, však odhalila především slabé stránky našeho kraje. Přestože jsme v uplynulých letech byli svědky a někdy i spolutvůrci mnohých dílčích úspěchů, nepodařilo se pozitivní trendy udržet a situaci regionu stabilizovat. Území našeho kraje patří k regionům postiženým krizí nadprůměrně. Bohužel se projevily například takové slabiny, jako přespříliš převažující orientace zdejšího průmyslu na komodity, které jsou ohrožovány výkyvy hospodářského cyklu nejvíce – zejména jde o subdodávky pro výrobu automobilů, ale také např. luxusní broušené sklo. Navíc hospodářský zázrak Vysočiny uplynulých let stál více na jednoduchých, hromadných výrobnách a montovnách, než na komplikovanější, náročnější produkci s vysokou mírou duševní práce a tedy s vysokou přidanou hodnotou.

Ještě problematičtější jsou vzdělanostní struktura v našem regionu a podmínky pro její zlepšování. Protože náš kraj nemá centrální aglomeraci přesahující řádově svým měřítkem ostatní města a schopnou konkurovat vcelku blízkým metropolím Čech a Moravy, nezdědili jsme ani žádnou kamennou, silnou vysokou školu, která by v našem kraji sídlila. Mnoho schopných a talentovaných mladých lidí nám odchází za studiemi do Prahy, Brna i jiných velkých měst s univerzitami a často se do našeho kraje nevrátí. Nebude jednoduché tento trend zvrátit. Ale my pro úspěšný rozvoj kraje potřebujeme vzdělané lidi plné energie, kteří jsou a budou na Vysočině doma a náš kraj chovají ve svém srdci!

Nestěžujme si však, naše situace s sebou nese i mnohé klady. Na nich je třeba trpělivě a soustavně budovat základy dalších úspěchů. Tak především - žijí zde slušní, poctiví, pracovití a vytrvalí lidé. Svojí houževnatostí již mnohokrát dokázali, v nedávné i vzdálenější historii, zdolat komplikované překážky. Kraj dobře drží pohromadě - možná právě proto, že je zde život o poznání těžší a lidé jsou opravdovější, možná i proto, že je kraj mladý a veřejnost cítí potřebu upevnit jeho pozice. Občané se s Vysočinou silně identifikují - pocit sounáležitosti je výrazně vyšší, než u ostatních krajů. Zřejmě proto, že Vysočina je tak krásná. Snad i proto, že žádné město nevybočuje svojí velikostí z měřítka ostatních. Reálnou šanci prosadit sebe a své zájmy mají tak občané a třeba i politici ze všech částí kraje, všechna města, všechny mikroregiony.

A tak mi dovolte trochu optimismu. Naše Vysočina je regionem svobodným, relativně samostatným, plným života a energie. Važme si toho a rozvíjejme společně tyto hodnoty!

 

MUDr. Jiří Běhounek

hejtman kraje