Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina

Jaký byl rok 2017 z pohledu Vaší organizace rokem?

Pro Horácké divadlo byl rok 2017 především rokem velkého pracovního nasazení. Jestliže jsme rok 2016 věnovali nastartování mnoha projektů a novinek týkajících se umělecké i provozní části divadla, pak rok 2017 byl silný v jejich dotahování a realizaci, která se díky velkému úsilí všech zúročila v mnoha ohledech. Cílem nejvyšším je samozřejmě oslovit diváka, proto máme obrovskou radost z návštěvnosti, kdy k nám vloni zavítalo kolem 63 tisíc diváků, což je o 10 - 13 tisíc víc než v posledních deseti letech. Zároveň jsme v roce 2017 realizovali náročnou rekonstrukci prostor pravé vnitřní části moderní budovy, v níž vznikla nová prodejna vstupenek, divadelní kavárna a víceúčelová Zkušebna. 

Která akce vzbudila největší ohlas?

V rámci naší hlavní náplně, tedy tvorby divadelních představení, se nám podařilo začátkem roku 2017 uvést první autorské dokumentární drama 3100°C mé krve, které je jednoznačným vykročením na delší trať; dokument je jedna z cest, kterou chceme, aby se naše divadlo ubíralo i nadále. Novou 78. sezónu jsme pak v září zahajovali premiérou inscenace Zapomenuté světlo, kterou pro Horácké divadlo upravil a režíroval Matěj T. Růžička. Tyto dvě inscenace překročily hranice „oblastního divadla“, zájem o ně má jak divácká, tak kritická obec a obě budou letos hostovat v Čechách i na Slovensku.

Ostatně rok 2017 je z pohledu zájezdů velmi úspěšný, podařilo se nám třináctkrát hostovat z toho dvakrát na Slovensku a vždy šlo o skvělou reprezentaci.

Speciální akce pro veřejnost, jako je zakončení a zahájení sezóny, Den otevřených dveří, Noc divadel, Masopust a další se stávají postupně „tradičními“ a máme velkou radost, že je o ne u diváků obrovský zájem.

Z pravidelných cyklů se nám velmi dobře ujaly Pohádkové neděle – hrajeme jednu neděli v měsíci pro děti a rodiče. Pro školní děti pak máme nový typ prohlídek divadla s názvem, Jak se dělá divadlo, pro které jsme vydali vlastní publikaci Divadelní zápisník, také tato novinka má obrovský ohlas.

Co zajímavého připravujete pro návštěvníky v roce 2018?

Připravujeme další dokumentární drama, opět bude autorem i režisérem umělecký šéf Pavel Šimák, který při přípravách spolupracoval s pražským divadlem La Putyka, a právě do jejich prostor bude směrovat první zájezdové představením nového divadelního dokumentu Barber Shop a budeme zde hostovat i s inscenací 3100°C mé krve.

Na konec sezóny je tradičně plánovaný titul pro děti, v letošním roce na Velké scéně to nebude obligátní pohádka, ale pohádkový muzikál Perníček.

Připravujeme mj. hru o vysočinském básníku Janu Zahradníčkovi Jediný život, kterou přímo pro naše divadlo napsala Alžběta Kubíčková a zanedlouho budeme představovat dramaturgický plán 79. sezóny, kterou jsme s ohledem na aktuální výročí nazvali Československou sezónou a připravujeme opravdové divadelní bonbónky. Ještě na podzim se můžeme těšit např. na hru Svatý Václav, kterou opět pro Horácké divadlo píše současná dramatička Lenka Lagronová.

Na co se těšíte nejvíce Vy osobně?

Je toho tolik… vždycky se nejvíc těším na diváky, to jediné zůstává. Těším se, až si v nové divadelní kavárně dám s diváky kávu.

Na otázky odpovídal: Mgr. Ondrej Remiáš, ředitel Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace

http://www.hdj.cz