Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina

Historická práce Rudolfa Fišera významně přispěla k zapsání třebíčských památek na prestižní seznam UNESCO. Nominační zpráva vycházela převážně z pramenů, které publikoval v rámci své badatelské činnosti.

¨

Rudolf Fišer se narodil v Domaželicích u Přerova a od svých devíti let vyrůstal v Třebíči. Po absolvování gymnázia vystudoval dějepis a češtinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Oběma předmětům pak vyučoval na různých školách. V letech 1971 až 1979 působil jako odborný asistent na katedře historie a etnografie Filozofické fakulty univerzity v Brně. Po návratu do Třebíče zastával od roku 1979 až do svého odchodu do penze v roce 2002 funkci zástupce ředitele na zdejším gymnáziu.

Oblastí zájmu Rudolfa Fišera se staly obecné dějiny se zaměřením na středověkou historii slovanských národů. V tomto oboru publikoval řadu vědeckých studií a článků, včetně referátu pro XV. světový kongres historických věd v Sofii.

Po odchodu z brněnské fakulty zaměřil svou pozornost na regionální historii Třebíče. Věnoval se městu, benediktinskému klášteru a židovskému ghettu. Po léta psal popularizační články do regionálního tisku. Ve svém díle se zabývá zejména historickým zpracováním židovského osídlení Třebíče. Díky mravenčí práci a hlubokým znalostem objevil pro veřejnost taje života Židů, jejich každodenní starosti i radosti a také historii vzniku, rozkvětu a úpadku židovské čtvrti. Často přednáší v rámci židovského festivalu Šamajim, a zejména pro třebíčskou pobočku České křesťanské akademie. Je autorem nebo spoluautorem řady významných publikací.

Svou badatelskou prací výrazně přispěl k zapsání třebíčských památek na seznam UNESCO. Nominační zpráva pro zápis vycházela převážně z jeho pramenů. Nemalou měrou se podílel také na zpracování katalogu památek UNESCO v Třebíči pro Kraj Vysočina. Spolupracoval se Stanislavem Vrškou na vytvoření historicky cenného a turisticky atraktivního modelu třebíčského ghetta. Další model zachycuje historické centrum Třebíče.

Přínos práce Rudolfa Fišera daleko překročil hranice samotného města, na které se ve svém bádání soustředil.