Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina

Akademický sochař Josef Klimeš patří k významným uměleckým osobnostem, na které může být rodná Vysočina právem hrdá. Svědčí o tom nespočet realizací i samostatných výstav, které má na svém kontě, a spoluúčast na dalších v České republice i v zahraničí.

Josef Klimeš maturoval v roce 1947 na reálném gymnáziu ve Velkém Meziříčí a následně se nechal zapsat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Dějiny umění a estetika. Během studia chodil soukromě modelovat k profesoru Lidickému. V roce 1949 byl přijat na Akademii výtvarného umění do ateliéru Jana Laudy. Absolvoval u něho v roce 1954. Po návratu z vojny (1954–1956) se spolužákem Františkem Pacíkem sekal do kamene pro zavedené sochaře. Zakrátko byl vyzván profesorem Laudou k účasti na práci pro československý pavilon na EXPO 58 v Bruselu. Pro vstupní halu československého pavilonu vytvořil plastiku „Každý má právo na vzdělání“, za kterou získal ocenění Grand Prix. V letech 1960–1970 byl členem skupiny Etapa. Mezi jeho další významné práce patří Otisky, Dvanáct měsíců či Rovnováha. Dosud byla jeho díla vystavována na téměř pěti desítkách výstav. Od roku 1991 je členem spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1994–1997 vyučoval modelování na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Dnes pracuje v Praze v ateliéru v ulici Na Výšinách.

Z nepřeberného množství jeho dalších realizací jmenujme například památník zastřeleným v poslední den války ve Velkém Meziříčí (1965), pomník obětem obou světových válek pro Žirovnici (1965), biologické těleso pro ústřední park v Mostě (1970), skupinu plastik před hotelem Thermal v Karlových Varech (1977), bustu Jiřího Trnky v Praze na Barrandově (1982), z novější doby pak například bustu Antonína Matějčka v Praze (1994), pamětní desku generála Janouška na Klárově (2000) nebo Duši bludných kamenů, zpracovanou pro rodný Měřín v roce 2001.

Za jeho práci se mu dostalo významných ocenění, kromě zmíněného Grand Prix to byla například v roce 1967 hlavní cena za plastiku „Otisky“ na výstavě Flora Olomouc, Cena M. B. Brauna na výstavě Socha a město za soubor mramorových plastik „Dvanáct měsíců“ (1969), 1. cena a zadání v soutěži na sochařskou výzdobu stanice metra Holešovice (1984) nebo hlavní cena na mezinárodním bienále v Českých Budějovicích za „Milencův dopis Lesbii“ a „Volání v pusté krajině“ (2005).