Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina

Ti, co sledují vývoj v historii unijních programů rozvoje venkova, vědí, že na počátku sloužil zejména jako „investiční“ fond pro zemědělce. Ti z něho čerpali finanční prostředky pro modernizaci svých farem, marketing výrobků i na údržbu okolní krajiny, zejména v méně příznivých oblastech. Tento trend se v posledních letech více vyrovnával ve prospěch rozvoje venkovských oblastí. Příkladem toho je zejména poslední období, které začalo v roce 2007 a končí již příští rok.

To již měl program rozvoje venkova vyčleněné prostředky na rozvoj obcí, například malé infrastruktury či malých čističek, i na konkrétní projekty v rámci LEADER+, které připravovali tzv. „MASky“. To je zkratka pro Místní Akční Skupiny, které na (mikro)regionální bázi připravují projekty, jež jsou pak financovány právě z programu rozvoje venkova. Členy MASek jsou právě zástupci obcí, mikroregionů a místních podnikatelů včetně zemědělců.

Je předpoklad, že se tento trend udrží i nadále, tj. že program rozvoje venkova bude podporovat jak zemědělce, tak právě další entity a projekty ve venkovských oblastech. I celkový trend propojování aktivit s ostatními programy a fondy v budoucím období tomu nasvědčuje. Základní motivací je přirozené využití synergických efektů a snižování nákladů na podpory různých projektů. Nesmíme zapomenout ani na neustálé snahy o zjednodušení celého byrokratického procesu.

Vyplývá to z jednoduchého paradigmatu, že základním cílem rozvoje venkova by mělo být udržení a zkvalitnění života lidí na venkově. Pokud se venkov vylidní, tak se žádný rozvoj konat nebude. To věděli již středověcí panovníci, kteří „osadnické“ aktivity ve venkovských oblastech podporovali. Město totiž z povahy věci nabízí větší „lákadla“ než malé obce nebo vesnice typu lepší práce za více peněz, pohodlnější bydlení, doprava, vzdělání, služby, zdravotnictví, kultura či sportovní vyžití. Pokud tato „lákadla“ nebudou přímo nebo v dostupné vzdálenosti od bydliště v obci či vesnici, bude trend stěhování zejména u mladší generace z venkova do měst pokračovat. A demografická struktura na venkově bude mít čím dál větší deficit.

Program rozvoje venkova nemůže zajistit všechno – na to nemá potřebné finanční kapacity ani vhodné nástroje. A jeho primární struktura není tímto směrem ani nastavena. Ale může alespoň přispět např. podporou vytváření pracovních příležitostí. Jako vhodný nástroj pro tvorbu pracovních příležitostí se ukazuje např. diverzifikace podnikání a podpora na úrovni zejména mikro a malých podniků v zemědělství a mimo něj. Dalším prvkem, který má úzkou spojitost s podporou podnikání a kde může program rozvoje venkova také přispět, je rozvoj základní infrastruktury a dostupné občanské vybavenosti ve venkovských oblastech.

A obloukem se lze vrátit k původní myšlence, že je nezbytné, aby se v příštím období více koordinovaly podpory a projekty v rámci kohezní politiky, strukturálních fondů a II. pilíře Společné zemědělské politiky, tedy fondu rozvoje venkova. Vedle zmiňovaných multiplikačních efektů je důležité si uvědomit i to, že každý program je finančně jinak orientován. Zdroje z fondu rozvoje venkova pokrývají spíše malé, specificky zaměřené investiční projekty, zatímco velké projekty podporované ostatními fondy mají spíše plošný dopad do venkovských oblastí.

Na cestě k novému programu

Pro zájemce ještě pár slovy popis hrubého obrazu legislativního procesu, který nastaví podmínky pro fond, resp. program pro rozvoj venkova na další období 2014 – 2020. Evropská komise již svůj návrh, jak by legislativa pro rozvoj venkova měla vypadat, představila minulý rok na podzim. Od té chvíle se dal do pohybu formální vyjednávací proces, na jehož konci bude na stole ležet nová legislativa, podle které se bude program pro rozvoj venkova řídit dalších sedm let.

Vedle členských států je po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost velmi silně zapojen do vyjednávacího procesu i Evropský parlament. Předpokládá se, že se návrhy budou projednávat za nynějšího – dánského – předsednictví v Radě EU, pak za kyperského předsednictví na podzim 2012 a uzavřou se v prvním semestru 2013 za irského předsednictví. Výsledný produkt bude kompromisem mezi členskými státy v Radě ministrů a Evropským parlamentem za významné účasti Evropské komise jako předkladatele návrhu.

Legislativa vstoupí v platnost od začátku roku 2014 a od stejného okamžiku by měl být spuštěn nový program rozvoje venkova. Nicméně zkušenost z minulého období nám říká, že prakticky vše bude posunuto o pár měsíců, než budou vyhlášena první konkrétní kola pro žadatele.

Jak naznačeno v úvodu, fond a tedy potažmo program rozvoje venkova bude součástí širšího rámce, tzv. Společného strategického rámce, který nastaví i pro další fondy (strukturální, kohezní, rybářský) společné prvky a podmínky. Primárním cílem bude dosažení synergických efektů vyplývající z propojení nástrojů a také dosažení nákladových úspor při celkové administraci, monitoringu a kontrolách.

Samotný program rozvoje venkova již nebude rozdělen do povinných „os“ jako dosud a tím bude možné s ním pracovat variabilněji a flexibilněji. Na druhou stranu bude volba konkrétních opatření, kam se budou finanční prostředky zaměřovat, podmíněna podrobnou analýzou a reálným zdůvodněním potřeb ve vztahu k plnění šesti priorit EU včetně konkrétního závazku k plnění cílů a stanovení konkrétních hodnot, které budou dosaženy.

Šest priorit EU:

1. Podpora přenosu znalostí v zemědělství a lesnictví;
2. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a životaschopnosti zemědělských hospodářství a lesnictví;
3. Podpora pro organizaci potravinového řetězce a řízení rizik;
4. Obnova, ochrana a udržení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví;
5. Podpora efektivního využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkové hospodaření v oblasti zemědělsko-potravinářského odvětví a lesnictví;
6. Podpora sociálního začleňování, redukce chudoby a ekonomický rozvoj venkovských oblastí.

Nabídka opatření zůstane v obdobném rozsahu jako ve stávajícím programu rozvoje venkova s již avizovaným posílením projektů a aktivit směřovaných k vlastnímu rozvoji venkova. Mezi novinky budou mj. patřit možnosti podporovat řízení rizik ve formě podpory pojištění či vzájemných fondů nebo investice do inovativních projektů nebo projektů na podporu zmírňování klimatických změn.

Zdroj: Stálé zastoupení ČR při EU