Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina

Adresa

U Zbrojnice 347

592 02   Svratka

tel.: 777 224 205

e-mail: mundroch@svratka.cz

web: http://www.svratka.cz/ a http://muzeum.svratka.cz/

Otevírací doba

červenec – srpen	Út – Ne	10:00 – 12:00	13:00 – 16:00
duben – červen a září – říjen	Ne	-	13:00 – 16:00

O vánocích otevřeno v rámci každoroční vánoční výstavy.

Mimo uvedenou otevírací dobu po předchozím objednání (minimálně 4 osoby nebo vstupné 150 Kč)

Vstupné

běžné vstupné: 40 Kč

děti 6-15 let, důchodci, ZTP: 30 Kč

školní a hromadné dětské výpravy: 20 Kč

pedagogický dozor a dárci muzea: zdarma

Městské muzeum ve Svratce vzniklo v roce 2002 a bylo dočasně umístěno v prostorách bývalé zasedací místnosti v hasičské zbrojnici. V roce 2004 byla zahájena vestavba v půdních prostorách této budovy a s pomocí Města Svratky a Kraje Vysočina byla expozice dokončena na jaře 2005. Dne 21. 5. 2005 bylo muzeum slavnostně otevřeno. Unikátní expozice přibližuje návštěvníkovi svět malého města ve 30.letech, může nahlédnout i vejít do jednotlivých domečků, ve kterých jsou umístěna jednotlivá řemesla: krejčí a kožešník, truhlář-výrobce lyží a sání, koloniál, trafika, spořitelna, švec, klempíř, hrnčíř, škola a obytná místnost a kůlna kovodělníka.

Dovnitř návštěvník "projde časem", po chodbách jsou rozmístěny dobové plakáty a reklamy, které jdou chronologicky za sebou a mají tak ilustrovat cestu časem - ze současnosti do první republiky.

Další expozicí muzea od roku 2013 je obchod Jednota ze 70. let s původním dobovým vybavením a zbožím.

Historie

První muzejní expozice byla ve Svratce založena v roce 1940 Bedřichem Tučkem, který se staral o kulturní rozvoj města a začal shromažďovat sbírky. Otevřel malou expozici „Svrateckou jizbu“, která byla umístěna v přízemí obecné školy. Po smrti B. tučka v roce 1959 byla expozice kvůli nedostatku prostoru uložena do beden a převezena do sálu restaurace U Berušky. Zde se věci ztrácely a zůstalo pouze torzo.

V roce 2000, kdy se konaly oslavy 650. výročí od první zmínky o Svratce, se lidé začali zajímat o historii Svratky a muzejní činnost. Zachráněné staré exponáty byly uloženy v místnosti na městském úřadě.

Stálá expozice

Městečko v době mezi válkami

Světnice kovodělníka

Místnost je zařízena nábytkem z konce 19. století a počátku 20. století. Dominantní jsou zde kachlová kamna s troubou, dále pak velký stůl, postel, kolébka a kredenc, na níž je umístěno rádio Philips z 30. let 20. století. Nechybí ani dobové nádobí nebo dětské hrníčky.

Kůlna se zemědělským nářadím

K domku kovodělníka přiléhá také kůlnička, ve které je umístěno dobové zemědělské nářadí, např. lis na tvaroh, kosiště, odstředivka na mléko, máselnice nebo stroj na pletení provazů. Za kůlničkou je ještě opřený trakař.

Hrnčířská dílna

V zapadlé uličce je usídlený hrnčíř. V dílně je vidět velký výběr jeho výrobků: malé hrnky, pekáče na husu, forma na cukroví, velké hrnce, hliněné nádoby na vodu nebo kouřové roury.

Klempířská dílna A. Šillera

Klempířství bylo v době 1. republiky nejvýznamnější řemeslem Svratecka. I v této dílně jsou ukázky výrobků: formičky, vykrajovačky, konvičky, dózy, formy na puding nebo kadeřnické kulmy. V kamnech jsou na nahřátí vloženy letovací kulmy, vedle je signovačka na plech a brusy.

Spořitelní a záložní spolek, telegrafní a telefonní úřad

Místnost slouží také jako pokladna muzea a prodejna suvenýrů. Dominantou je vyřezávaný psací stůl s dobovým telefonem, pro úředníky je zde i cyklostyl, psací stroj nebo počítací stroj.

Ševcovská dílna Františka Nováka

Nejmenší místnůstka je zařízena jako dílna ševce. Vybavení dílny zahrnuje dva ševcovské šicí stroje, verpánek, ševcovská kopyta, veškeré drobné nářadí i nové nebo použité boty.

Truhlářská a kolářská dílna Josefa Ehrenbergera

Josef Ehrenberger byl významným výrobcem lyží, kterým se podle něj říkalo "empengrovky". V dílně je zastoupena ukázka výroby lyží, včetně již hotových výrobků, dobové nářadí, ale také sáně s volantem, které pocházejí z Ehrenbergerovy dílny.

Školní třída

Školní třída je zařízena v duchu 1. republiky. Návštěvník může usednout do dobových dřevěných lavic, nahlédnout do učebnic a sešitů. Na "žáčky" dohlíží paní učitelka "Boženka" ve stylovém oblečení.

Kožešnická, kloboučnická a krejčovská dílna Josefa Hájka

V malém domku č. p. 203 vedle školy je dílna pana Hájka. Jeho specializací bylo kožešnictví. V dílně je k vidění kožešnický šicí stroj, ale také materiál na kožichy nebo již hotové výrobky. Spolu s kožešníkem je zde také dílna kloboučníka, na stojanech je několik dámských i pánských pokrývek hlavy. Krejčí zde zanechal na stojanu dívčí svatební šaty.

Prodejna Jednoty ze 70. let 20. století

Koloniální obchod s trafikou Anny Činklové

Chloubou muzea je starý koloniál s nepřeberným množstvím dobového zboží. Můžete si vybrat výrobky mnoha firem. Čokolády Orion, prací prášky Schicht, polévkové koření Ilsa nebo Magggi, kávu Oveka, Lamplota nebo Kulík, mýdlo Hellada nebo Tři dívky, žárovky Philips a Osram, limonády pana Hejtmánka, hlinecké nebo poličské pivo, likéry Hobé, bonbony Hašlerky, Merkur nebo 505, Grögrovu hořčici a dalších asi 500 druhů zboží.

Galerie malířů Vysočiny byla otevřena 1.8.2006. Jsou zde zastoupena díla Františka Kavana, Cíny Jelínka, Jindřicha a Oty Bubeníčků, Josefa a Zdeňka Fialových, Josefa Jambora, Rudolfa Hanycha, Jindřicha Hlavína, Karla Wagnera, Jaroslava Polanského, Karla Balíčka, Fedora Antonína Kracíka, Jiřího Trnky, Heleny Chvojkové-Trnkové, Ludmily Jiřincové, Karla Liebschera, Jindřicha Hegra, Víta Skály, Roberta Schlossera, Viktora Kikinise a současná tvorba je reprezentována obrazy Jana Odvárky.

Galerii doplňují i plastiky a samorosty Aloise Chocholáče.