Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina

Masarykovo náměstí 55

586 01 Jihlava

tel.: 567 573 880 (spojovatelka)

e-mail: muzeum@muzeum.ji.cz

web: https://mvji.cz/

Ředitel

RNDr. Karel Malý, Ph.D.

tel./fax: 567 573 892

e-mail: maly@mvji.cz

Otevírací doba

Bezbariérový přístup do 1. podlaží.

Upozornění: od 1. 1. 2023 je expoziční budova muzea uzavřena, a to až do odvolání (cca červen 2023), a to z důvodu rekonstrukce a tvorby nových expozic. 

Vstupné

Děti do 6let zdarma.

SPOLEČNÁ VSTUPENKA muzeí a galerií zřizovaných krajem – 12 vstupů do 4 muzeí, jejich 4 poboček a do 3 galerií. Více zde

Muzeum Vysočiny Jihlava, příspěvková organizace zahájí v v průběhu roku 2022 realizaci projektu modernizace expozic. Z tohoto důvodu bude docházet k částečnému omezení provozu a úplné uzavření je plánováno na první polovinu roku 2023. Doporučujeme sledovat webové stránky muzea, kde získáte aktuální informace. 

Z historie muzea

Jihlavské muzeum bylo založeno německým Muzejním spolkem v roce 1892. Na počátku byla jeho činnost zaměřena na dokumentaci a sběr hmotných dokladů z německého jazykového ostrůvku. Po roce 1945 se dostává do české správy, je plně profesionalizováno, v roce 1952 získává statut Krajského vlastivědného ústavu a stává se centrem veškeré muzejní práce v tehdejším Jihlavském kraji. Po roce 1960 se muzeum stává zařízením okresního národního výboru, dostává název Oblastní muzeum Vysočiny (od poloviny 60. let Muzeum Vysočiny) a je centrem okresní muzejní sítě, která je tvořena vyjma jihlavskými pracovišti také od roku 1963 muzeem v Polné a Telči, od roku 1964 hradem Roštejn a od roku 1974 muzeem v Třešti. Od roku 2003 nese název Muzeum Vysočiny Jihlava, příspěvková organizace a je příspěvkovou organizací Kraje Vysočina. Přestože se k 1. 1. 2007  osamostatňuje polenská pobočka muzea, ze které je zřízeno Městské muzeum Polná, zůstává nadále největším muzeem v Kraji Vysočina.

Sbírky

Sbírka Muzea Vysočiny obsahuje přes 300 000 předmětů - hmotných dokladů o vývoji společnosti a přírody v regionu Českomoravské vrchoviny. Jejich počet je neustále rozšiřován vlastní výzkumnou činností (především v přírodovědných oborech a v archeologii) a dary i nákupy.

Sbírkové předměty jsou tříděny do jednotlivých tematických podsbírek a zpracovávány v I. stupni (evidence) i v II. stupni (katalogizace), v posledních letech převážně počítačově v programu DEMUS.

Stálá expozice

Všechny stálé expozice jsou umístěny v historické budově muzea na Masarykově náměstí 57/58 v Jihlavě. V r. 2014 byly otevřeny nové expozice podpořené v rámci operačního programu ROP NUTS II Jihovýchod. Různě intenzivními obměnami prošly všechny muzejní expozice.

• Krása středověké plastiky
• Od gotiky po současnost - Osm století v historii města (Gotická Jihlava, Renesance, Baroko, 19. století, 20. století)
• Živá příroda Českomoravské vrchoviny (Od dob ledových, Otevřená krajina, Vody a mokřady, Lesy)
• Lapidárium
• Dolování stříbra a mincování
• Geologie Českomoravské vrchoviny

Služby

• muzejní knihovna a studovna
• badatelna
• poradenská a konzultační činnost pro odborníky
• poradenská činnost pro studenty i laickou veřejnost ve vědních oborech zastoupených v muzeu
• komentované prohlídky expozic a výstav
• přístup na internet
• mykologická poradna
• fotografické služby - zhotovování fotografií z muzejního archivu
• přednášková činnost
• publikační činnost
• prodej pohlednic, publikací, přírodnin a drobných upomínkových předmětů
• zpracování posudků, expertiz
• metodické centrum pro myrmekologii
• regionální správa dat Státního archeologického seznamu České republiky
• archeologické práce
• pronájem nebytových prostor v Jihlavě a na hradě Roštejn pro pořádání kulturních, společenských akcí a svatebních obřadů
• konzervování a restaurování historických předmětů

Pobočky muzea

• hrad Roštejn - expozice v prostorách bývalého renesančního loveckého zámečku pánů z Hradce (historická trasa A a interaktivní muzejní trasa B)
• Telč - v objektu Univerzitního centra Telč (krátkodobé výstavy)
• Třešť - expozice v prostorách Schumpeterova domu (betlémářství, zámecký pokoj, J. A. Schumpeter, zaniklý třešťský průmysl)