Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina

JAK ŘEŠIT NÁSLEDUJÍCÍ SITUACE?

Obec nemůže sama zajistit provozování veřejného pohřebiště v územním obvodu své působnosti (v obci není zřízeno veřejné pohřebiště)

Povinností obce je zajistit provozování pohřebiště jako služby ve veřejném zájmu ve svém správním obvodu. Není-li sama obec schopna tuto službu zajistit (v obci není veřejné pohřebiště), je povinností obce zajistit provozování veřejného pohřebiště v jiné obci v okolí na základě dohody s provozovatelem pohřebiště. V praxi to znamená, že obci je výslovně uložena povinnost, pokud  nemá vlastní veřejné pohřebiště, jehož je provozovatelem, obrátit se na některou z obcí v okolí, která provozuje veřejné pohřebiště, a uzavřít s touto obcí dohodu o zajištění provozování veřejného pohřebiště v jiné obci. Vzor této dohody je možné najít na internetových stránkách www.kr-vysocina.cz, v odkazu metodická pomoc obcím. Lze doporučit, aby si obce před uzavřením takové smlouvy vyjasnily, které činnosti a služby by měl provozovatel pohřebiště poskytovat a která zařízení jsou k tomu nezbytná. Ujednání o spolufinancování provozu pohřebiště, tedy o tom, jakou částkou se bude obec podílet na provozování veřejného pohřebiště pro ni jinou obcí, je na dohodě mezi oběma obcemi. Částka by však měla být přiměřená a vycházet z nákladů, které provozovatel na provozování pohřebiště skutečně vynakládá.

Obec jako provozovatel pohřebiště nedala do 1. 1. 2004 všem dosavadním uživatelům hrobových míst, s nimiž ještě nebyla uzavřena smlouva o nájmu hrobového místa, návrh na uzavření nájemní smlouvy

Podle přechodných ustanovení zákona o pohřebnictví byl provozovatel pohřebiště povinen do 1. 1. 2004 předložit dosavadním uživatelům hrobových míst návrh smlouvy o nájmu hrobového místa, nejsou-li již tyto smlouvy uzavřeny písemně. V současné době by tedy všechny smlouvy o nájmu hrobového místa měly být uzavřeny v písemné podobě s náležitostmi danými § 25 zákona o pohřebnictví. Pokud v tomto období nebyly smlouvy uzavřeny, jedná se o užívání hrobového místa bez právního důvodu. Pro odstranění tvrdosti zákona lze provozovatelům pohřebišť v takových případech doporučit, aby ještě jednou vyzval uživatele hrobového místa k uzavření nájemní smlouvy (dopisem, zasláním návrhu smlouvy, uveřejněním na místě obvyklém, není-li mu pobyt uživatele znám). V této výzvě je nutné stanovit dodatečnou lhůtu k uzavření smlouvy o nájmu hrobového místa a upozornit, že pokud k uzavření smlouvy nedojde v dané lhůtě, právo užívání hrobového místa zaniká, a zároveň upozornit na to, že pokud na místě zůstane hrobové zařízení, bude postupováno podle ustanovení § 20 písm. g), body 4, 5 zákona o pohřebnictví, čili jako s věcí opuštěnou.

Doba sjednaného nájmu končí, přičemž nedošlo k sepsání písemné nájemní smlouvy ani k ukončení nájmu s využitím přechodných ustanovení zákona o pohřebnictví (bylo možné do 1. 1. 2004)

Ve všech případech, kdy končí sjednaná doba nájmu, již od 1. 1. 2004 nelze využít postup dle přechodných ustanovení zákona o pohřebnictví. Ve všech nových případech se doporučuje postup dle ustanovení § 25 zákona o pohřebnictví. To znamená, podle  25 odst. 8 zákona o pohřebnictví provozovatel pohřebiště nájemce písemně upozorní nejméně 90 dnů předem na končící dobu nájmu (dopisem, zasláním návrhu nové smlouvy, není-li znám pobyt nájemce, pak uveřejněním informace o končící době nájmu na veřejném pohřebišti způsobem v místě obvyklým nejméně 60 dnů předem). Pokud se takto oslovený nájemce přihlásí a dohodne se s provozovatelem na prodloužení nájmu, popřípadě na ukončení nájmu a způsobu naložení s hrobovým zařízením, je vše v pořádku. Pokud oslovený nájemce nereaguje, zašle mu provozovatel znovu návrh smlouvy cca měsíc před uplynutím doby nájmu, a pokud nereaguje ani poté, právo nájmu mu uplynutím sjednané doby zanikne. Pokud byl nájemce osloven výzvou uveřejněnou na veřejném pohřebišti, protože je neznámého pobytu, a na výzvu nereagoval, nájem končí uplynutím sjednané doby nájmu. (Ve všech případech je nutné, aby již uplynula tlecí doba!) V takovém případě obvykle nedojde k vyklizení hrobového místa. Pak je doporučeno postupovat podle § 25 odst. 9 zákona o pohřebnictví (viz dále - Vyklizení hrobového místa).

Uživatel zaplatil před účinností zákona o pohřebnictví (např. v roce 1999) poplatek za užívání hrobového místa na dobu deseti let dopředu (do roku 2009)

V takovém případě je nutné takovou ústní dohodu (zaznamenanou např. pouze v evidenci poplatků za užívání hrobových míst) převést do písemné podoby se všemi náležitostmi, které pro smlouvu o nájmu hrobového místa vyžaduje zákon o pohřebnictví. Půjde vlastně o převedení ústní smlouvy do písemné podoby s tím, že nájemné je zaplaceno do roku 2009, což je nutné v písemné smlouvě uvést.

Obec uzavřela smlouvy o nájmu hrobového místa tzv. na dobu trvání hřbitova

Je-li uzavřena i před účinností zákona o pohřebnictví smlouva na dobu trvání hřbitova s tím, že při uzavření byl již zaplacen poplatek za užívání (nájem), nelze vybírat další úhrady nájemného, pouze poplatky za služby spojené s nájmem hrobového místa.

Je nutné vyklizení hrobového místa při skončení nájmu

Dojde-li ke skončení nájmu hrobového místa (ať již uplynutím doby, dohodou, výpovědí nájemce, neuzavřením nájemní smlouvy podle přechodných ustanovení zákona o pohřebnictví) a na hrobovém místě zůstane hrobové zařízení, je nutné postupovat nikoli podle ustanovení § 672 občanského zákoníku, nýbrž podle speciální právní úpravy obsažené v zákoně o pohřebnictví, konkrétně podle ustanovení § 25 odst. 9, které pro tento případ odkazuje na použití § 20 písm. g) bodů 4, 5 zákona o pohřebnictví. Podle této právní úpravy je obec jako provozovatel pohřebiště povinna vyzvat k odstranění a v této výzvě upozornit, že pokud k odstranění hrobového zařízení nedojde do jednoho roku, bude s hrobovým zařízením naloženo jako s věcmi opuštěnými. Opuštěné věci připadají státu, obec je tedy po uplynutí jednoho roku předá Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V žádném případě taková hrobová zařízení nesmí sama obec demontovat a odstraňovat, jedině pokud by se jednalo o ohrožení bezpečného provozu pohřebiště (§ 25 odst. 4 zákona o pohřebnictví).

Nezbytné náležitosti smluv o nájmu hrobových míst

Podle dosavadních praktických zkušeností se nezřídka objevují ve smlouvách o nájmu hrobového místa chyby v uvádění jedné z podstatných náležitostí smlouvy, a to ceny. Ve smlouvě nelze uvést úhradu za nájem pouze jednou částkou s tím, že obsahuje součet výše nájemného a výše úhrady za služby. Tyto dvě položky musí být ve smlouvě vždy rozepsány zvlášť, cena za nájem hrobového místa za 1 m²/Kč/rok a cena za poskytované služby za 1 m²/Kč/rok. Důvodem je zejména skutečnost, že výše nájemného musí být stanovena v souladu s Cenovým věstníkem Ministerstva financí ČR jako cena maximální za nájem pozemků ostatních (včetně pronájmu hřbitovních míst) podle počtu obyvatel trvale bydlících na území příslušné obce. Výše úhrady za služby s nájmem spojené se stanoví na základě smluvní volnosti. Výměra místa se zaokrouhluje na jedno desetinné místo a při případném zaokrouhlování musí obec dbát na to, aby nebyla překročena základní maximální sazba (uvedená v Cenovém věstníku) stanovená za nájem 1 m² hrobového místa na 1 rok.

V některých případech se objevují i chyby v datu uzavření smlouvy, doby jejího trvání (od-do v celém datu, odkaz jen na letopočet je nedostatečný) a údajů o změně smlouvy. V případě, že se jedná o nájem hrobového místa v podobě hrobu, musí být doba, na níž se smlouva o nájmu uzavírá, stanovena tak, aby od pohřbení mohla být dodržena tlecí doba stanovená pro veřejné pohřebiště.

Povinnosti obce při zajišťování provozování veřejného pohřebiště

Jednou z povinností, která vyplývá z ustanovení § 18 odst. 1 zákona o pohřebnictví je povinnost obce zajistit výkop hrobů pro uložení lidských pozůstatků. Není přitom rozhodující, zda si tuto činnost zajistí obec sama svým zaměstnancem nebo k tomu využije služeb jiných subjektů, ať fyzických nebo právnických osob, subjektů podnikatelských apod. Po nabytí účinnosti zákona o pohřebnictví již není přípustné, aby si výkop hrobů s vědomím obce zajišťovali sami pozůstalí.

Pokud budou výkopové práce související s pohřbíváním nebo exhumací provádět podnikatelské subjekty, měly by jim být dány rovné podmínky jako zaměstnancům obce. Podnikatelské subjekty se k provádění těchto činností musí prokázat platným živnostenským oprávněním (např. s předmětem podnikání „Výkopové práce – kopání hrobů“ nebo „Poskytování technických služeb – kopání hrobů“). Zajištění těchto služeb by mělo být upraveno nejlépe písemnou smlouvou s jasně určenými smluvními stranami a stanovenými podmínkami (vymezení předmětu smlouvy, zahájení výkopových prací až po uzavření smlouvy o nájmu minimálně na dobu stanovené tlecí doby, určení místa a hloubky a předání konkrétního místa, závazek provádějícího k respektování obvyklých podmínek pro výkopové práce, tj. použití pomůcek, zařízení, podmínky pažení, manipulace se zetlelými a nezetlelými ostatky, umístění vykopané zeminy, podmínky úpravy hrobu a jeho okolí a rovněž dodržování pravidel bezpečnosti práce, které upravuje dosud platná vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích č. 324/1990 Sb.).

Součástí schváleného a zveřejněného řádu veřejného pohřebiště by měl být i ceník s uvedením ceny nájmu a služeb poskytovaných na pohřebišti a tyto ceny jsou pak předmětem příslušné smlouvy o nájmu.

Povinnosti obce při zajištění pohřbu osob, které nemají příbuzné

Obec musí zajistit a zaplatit pohřeb takové osoby, která nemá žádné příbuzné. Nároky na úhradu zaplacených nákladů si uplatní na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Žádost je třeba doložit úmrtním listem, objednávkou u pohřební služby, dokladem o zaplacení a přesným číslem účtu, na které mají být peníze zaslány. Doklady nemusejí být originál, stačí ověřená kopie.

Zpracovaly: Mgr. Markéta Frantálová, Jaroslava Váchová, oddělení právní a krajského živnostenského úřadu