Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina

V čem tedy spor tkví? Pro část členských států je prioritou zejména celkový objem plateb. Nechtějí do rozpočtu přispívat víc, než je nutné, a proto na říjnové Evropské radě 14 premiérů a prezidentů (včetně čtyř největších zemí EU a včetně České republiky) podepsalo dopis iniciovaný Spojeným královstvím. V něm požadují, aby výše plateb v roce 2011 nevzrostla oproti roku 2010 o více než 2,91%, rozpočet by tedy měl být maximálně 126,5 miliardy eur.

Evropský parlament původně navrhoval objem výrazně vyšší, ale byl ochoten přijmout tento strop výměnou za jiné, a to politické, požadavky, které se netýkaly přímo rozpočtu.

Nejcitlivějším z těchto požadavků bylo zvýšení vlivu EP na přijímání příštího víceletého finančního rámce, tedy dlouhodobého rozpočtového výhledu, který významně ovlivní nastavení klíčových výdajových politik po roce 2013. Jeho součástí by podle Komise mohlo být i zavedení nového vlastního zdroje rozpočtu, například ve formě evropské daně nebo příjmu z prodeje emisních povolenek. Rozhodnutí o příjmech EU náleží podle Lisabonské smlouvy Radě - po konzultaci EP. Ten se ale obává, že jeho názor nebude brán dostatečně v potaz, a požaduje proto záruky, že bude mít možnost být plným účastníkem diskuse a významně ovlivňovat její směr. Rada ale odmítá takovýmto způsobem upravovat rozložení pravomocí dané Smlouvou a vadí jí i samotné spojování dlouhodobých a krátkodobých otázek. Parlamentu tedy dodnes v tomto ohledu výrazněji neustoupila.

Druhým klíčovým požadavkem EP bylo znovuzavedení mechanismu, který by umožňoval flexibilní přizpůsobování rozpočtu novým okolnostem. Takovýto nástroj existoval do vstupu Lisabonské smlouvy v účinnost. Ta jej ale zrušila, takže nyní musí být v návaznosti na obrovský politický tlak na existenci takového nástroje vytvořen, ovšem pravidla jeho fungování musí respektovat Smlouvu. Rada byla v této otázce rozdělená, část států souhlasí s tím, že by měl být zaveden podobný systém jako v minulosti, část to ale považuje za obcházení Smlouvy a obává se, že by takovýto mechanismus znamenal neřízené navyšování objemu rozpočtu a snižoval tlak na zodpovědnost ve finančním řízení Komise.

Na Dohodovacím výboru nakonec Rada neustoupila ani v jednom z těchto dvou klíčových bodů. O obou otázkách by musela rozhodnout jednomyslně a tudíž nebylo možné nesouhlas některých členských států, zejména Spojeného království a Nizozemska, přehlasovat.

Stále ještě je teoreticky možné přijmout rozpočet do konce roku, vyžaduje to ale maximální vstřícnost všech stran. 25. listopadu 2010 přijala Rada jako ústupek Parlamentu kompromisní návrh nového mechanismu flexibility, nyní nazývaného „kontingenční rezerva“. Přijaté znění ale obsahuje pojistky proti přílišnému nárůstu objemu rozpočtu a některé zatím nevyjasněné právní komplikace, takže není jisté, zda jej EP akceptuje. 26. listopadu potom zveřejnila Komise nový návrh rozpočtu, který reflektuje požadavky Rady na maximální objem 126,5 miliardy eur. Ne všichni jsou ale spokojeni s rozložením výdajů mezi jednotlivé kapitoly.

Na pozměňovací návrhy ale nezbývá čas – v pondělí 6. prosince 2010 by se instituce měly dohodnout, že návrh přijmou, a následně ho v předloženém znění schválit – Rada 10. prosince, Parlament na plenárním zasedání 14. nebo 15. prosince.

Rozpočet je na dosah ruky, ale stále ještě není nic jisté – jednak se stále může zvednout vlna odporu k rozložení výdajů rozpočtu, jednak, a to především, záleží na rozhodnutí Parlamentu – přijme nabízený kompromis a smíří se s tím, že jeho požadavky týkající se příští finanční perspektivy a vlastních zdrojů nebyly vyslyšeny?

Zdroj: Stálé zastoupení ČR při EU