Nacházíte se na archivních webových stránkách Kraje Vysočina. Jejich aktualizace byla ukončena k 31.12.2022. Nový web najdete zde.

 

Cesta: Titulní stránka > Krajský úřad


 

Hlavní nabídka

Přeskočit nabídku
 
 

Zápis na zesedání Bezpečnostní komise Rady kraje Vysočina č. 4/2003

22. červenec 2003
 

 
 

Zápis z jednání Bezpečnostní komise Rady kraje Vysočina č. 4/2003

 ze dne 22. července 2003

 

Přítomni: členové bezpečnostní komise viz. presenční listina

 

Program

1.      Zahájení

2.      Zpráva z jednání Bezpečnostní rady kraje

3.      Reforma ozbrojených sil- zrušení 32. letecká základny v Náměšti nad Oslavou

4.      Různé

5.      Závěr

 

 

1. Zahájení

Předseda bezpečnostní komise přivítal přítomné a vysvětlil důvody proč se komise schází v období dovolených.

 

2. Zpráva z jednání Bezpečnostní rady kraje

Pavel Maslák informoval členy komise o  jednání Bezpečnostní Rady kraje Vysočina, které se uskutečnilo dne 4.6.2003.

 

3. Reforma ozbrojených sil

Pavel Maslák pohovořil o nových,  prozatím nikým nechválených záměrech Ministerstva obrany ČR a Generálního štábu Armády ČR, týkajících se  „Reformy ozbrojených sil Armády ČR“. Předseda komise vysvětlil následující důvody a  argumenty pro zachování 32. letecké  základy v Náměšti nad Oslavou

 

Vojenské důvody

1.      Závazky vůči alianci

a.       Vyčlenit letku 12x L-159. Letka musí být schopna se rozmístit kdekoli v zájmovém prostoru aliance a fungovat.

b.      Vyčlenit roj 6 stíhacích MiG-21 a výhledově jiný nadzvukový letoun pro NATIEADS  - společná protivzdušná obrana v rámci NATO

c.       Vyčlenit roj  6 transportních vrtulníků

d.      Poskytovat podporu hostitelskou zemí rozmístěným silám NATO na dvou páteřních letištích. NATO z tohoto důvodu přislíbilo investice do základen Čáslav a Náměšť s cílem vytvořit kapacitu pro přijetí dvou aliančních letek na každé základně

2.      Vliv zrušení základny na plnění těchto závazků

a.       MO plánuje provozovat v Čáslavi 18x L-159 a vyčlenit slíbenou letku z Čáslavi. Je nutno si uvědomit, že jde o letku stíhacích bombardérů. Znamená to, že z Čáslavi se stane bombardovací základna? Bude to nutně znamenat zpoždění v přípravě letky nejméně o 3 roky. Závěr – ČR nesplní závazek vyčlenit letku pro alianci.

b.      Vyčlenění roje vrtulníků není ohroženo, je však s podivem, že MO ruší základnu která vyčleňuje letku (12 letounů)Náměšť a drží základnu která vyčleňuje roj (6 vrtulníků) Přerov

c.       Existuje někde na světě případ kdy by NATO investovalo do tzv „ spící základny“, zcela jistě ne. Pokud bude zrušen provoz na základně budou téměř zcela jistě zastaveny i investice do základy. Při návštěvě komise SHAPE a NATO HQ jsme velmi silně argumentovali, že investice do naší základny budou mít dvojí efekt – základna pro NATO( viz d výše) a letka pro NATO (viz a) - dva v jednom, a právě to bylo touto komisí vysoce ceněno. Je velmi pravděpodobné, že aliance nebude investovat do prázdné základny – zvláště pokud ČR nebude plnit své závazky vůči alianci. Převedením veškerých L-159 do Čáslavi pak dojde k jejímu totálnímu zahlcení – nebude mít žádnou kapacitu pro přijetí dvou letek aliančních letounů a tedy zmizí i důvod proč by měla aliance investovat i v Čáslavi. Závěr: zrušení Náměšti povede pravděpodobně ke zrušení investic NATO do Náměšti i od Čáslavi

3.      JEDU Dukovany systém ochrany elektrárny, který je i částí havarijního plánu……

 

Politické důvody

1.      Vnitropolitické

a.       Zrušení pracovních příležitostí v regionu s druhou největší nezaměstnaností

b.      Důvěryhodnost vlády která ještě před 6-ti měsíci označila základnu za perspektivní

2.      Zahraničně-politické

a.       Nesplnění závazků vůči alianci – ztráta důvěryhodnosti

b.      Dojde k zastavení přímých investic aliance do Náměště i Čáslavi – jaké ale budou další kroky aliance?

c.       Může si vůbec ČR dovolit, v době kdy má Polsko v Iráku celý sektor (území, za které je zodpovědno), nepostavit pro alianci ani letku?

d.      Jak budou partneři reagovat na znehodnocení jejich investic do infrastruktury základny a do výcviku personálu základny – které již byly značné?

 

Ekonomické důvody

MO vedou ke zrušení základny ekonomické důvody – toto má svou logiku pouze pokud je za rámec ekonomické analýzy vzat čistě národní rámec uvnitř resortu obrany, situace vypadá zcela jinak pokud bude uvažován celospolečenský rámec v mezinárodním kontextu.

 

1.      Jak bylo uveřejněno v denním tisku ( idnes 7.7. 03- Jan Gazdík), najde, podle náměstka Váni, v resortu práci „jen asi polovina z dvanácti set lidi“. Jakou úsporu přinese zrušení šesti set pracovních míst v porovnání s dopadem na region a v porovnání s velmi pravděpodobným  zastavením přímých investic NATO do Čáslavi i Náměšti

2.      Jaká bude šance českých firem uspět v tendrech NATO, když Česká republika neplní své závazky?

3.      Jaká bude reakce spojenců na promarněné investice v řádu stovek milionů které  již byly učiněny do infrastruktury náměšťské základny a do výcviku personálu (pro ilustraci kurs pro jednoho jediného návodčího v UK stojí 30 000 liber a můj výcviku v UK stál kolem 100 000 liber). Dále proběhlo loni v září na základně cvičení zcela hrazené britskou stranou a letos v září je britská strana připravena zrealizovat – a z velké části zaplatit cvičení skutečně velkého rozsahu. Je nepravděpodobné, že by naši partneři nad tímto plýtváním mávli rukou a řekli „tak dobře budeme to financovat znovu a od začátku“. Z toho vyplývá, že vycvičení příslušníků čáslavské základny by bylo nutno pravděpodobně zcela financovat z národních zdrojů a tudíž by české daňové poplatníky stálo podstatně více než již realizovaný a dohodnutý výcvik 32. zTL

 

Členové komise rozpoutali diskusi na výše uvedené téma. Diskutovalo se o ochraně Dukovan.

Pavel Maslák vyzval členy komise, pokud mohou svým jednáním ovlivnit vývoj situace, aby tak učinili.

 

4. Různé

V diskusi se členové komise shodli, že by zrušením posádky poklesla  životní úroveň regionu, a  mohlo by tímto rozhodnutím dojít k snížení bezpečnosti JeDU. Přítomní se dotazovali zda bylo uvažováno o mimořádném zasedání zastupitelstva kraje.

Závěrem  předseda komise představil pracovníky oddělení pro řešení mimořádných událostí Krajského úřadu kraje Vysočina Pavla Dvořáka, Jiřího Marouska a Mgr. Alenu Beranovou.

 

5. Závěr

Pavel Maslák shrnul jednání a navrhl termín zasedání komise na první týden v září, kde jedním z bodu programu bude problematika hospodářských opatření pro krizové stavy, Čas a místo bude upřesněno na pozvánce.

 

 

Pavel Maslák v. r.

předseda Bezpečnostní komise  Rady kraje Vysočina

 

 

Zápis pořízen na jednání dne 22. 7. 2003

Zapsala Šárka Polívková dne 28. 7. 2003

 
 
Zodpovídá: admin
Vytvořeno / změněno: 6.11.2003 / 6.11.2003

Počet návštěv: 5970
 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 
 



Další informace

 
  • Vysočina fandí kultuře
  • Zlatá jeřabina
  • Skutek roku
  • Muzeum4U
  • Fond Vysočiny
  • OPVK
  • Interreg
  • Zdravý kraj
  • CzechPoint
  • Vysočina - regionální produkt
  • ROP Jihovýchod
  • Čistá Vysočina
 

Kontaktní informace

 
Kontakt:
Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, IČO: 70890749, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564 602 111, fax: 564 602 420, skype: kruvysocina, ID datové schránky: ksab3eu

Úřední hodiny:
pondělí a středa: 8.00–17.00, úterý, čtvrtek a pátek 8.00–13.00
, Facebook Kraj Vysočina na Facebooku
Pokladna, CzechPOINT:
pondělí a středa: 8.00–12.00, 13.00-17.00.
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


 

Odběr novinek